Liberator: Operace Avalanche

Som rád, keď sa príbehy z druhej svetovej vojny v rámci oslobodzovania Európy zamerajú aj na inú líniu ako Normandia. Liberator bol zaujímavý aj animáciou a celkovým spracovaním. Škoda je, že jednotlivé epizódy boli od seba dejovo trochu odtrhnuté a chýbala tak kontinuita, ktorá by diváka dokázala vtiahnúť do deja. Namiesto toho musel divák úvod epizódy hádať, kde a v akej situácii sa hlavný hrdinovia nachádzajú. Záver bol ale emočne silný. Objavenie Dachau považujem za top moment seriálu. 70% Netflix (23.12.2021)

Přestože jsem si musel na poněkud nezvyklou animaci chvíli zvykat, nakonec jsem si na vizuální provedení zvykl a celkové zpracování se mi moc líbilo. Jednotlivé díly mají spád, jsou plné akčních scén, najdeme zde hned několik vcelku sympatických postav a oceňuji i poutavé vyprávění a dobré kamerové záběry. Velice se povedly i emoční scény, také drsné válečné výjevy působí realisticky, z některých scén mi až běhal mráz po zádech. S minisérií Liberator jsem nadmíru spokojený, sedlo mi jak zpracování, tak i tempo a ve finále se jedná o sympatické válečné drama, které sice nepřináší nic nového a trochu napodobuje styl Bratrstva neohrožených, přesto však vřele doporučuji všem, kteří se zajímají o válečnou tématiku. 7/10. (26.12.2020)

1) nechapu koho napadlo (když už museli natočené scény prohnat filtrem a hrát si na animaci) nacpat do obrazu efekt “špinavé sklo”. Veškeré záběry vypadají jako když se díváte na umatlanou TV. Obzvlášt tmavé záběry to doslova ruší. 2) občas jsem ml pocit že koukám na Pattona, občas na Tucet špinavců. Pak chvilku to byla Velká červená jednička a Bratrstvo neohrožených atd. Já chápu, že být originální je těžké. Tohle ale je buď nuda nebo pocit “kde jsem tohle už viděl”. 3) je celkem dobře vidět co je natočené a dopatlané filtrem a co dočmárané v PC. Úroveň detailu, stínování, kontrast se příliš lisí. prostě se šetřilo. 4) Znatelně patlané ve východní Evropě za minimální rozpočet... nejen díky faktu "made in Poland" ale i díky přítomnosti "zetkových" herců. Poznal jsem jen jedinou "povědomou" tvář - Vinzenze Kiefera (Německého velitele z Legenda jménem T-34) a i to není žádná superstar. Pokud nemáte prachy, tak se do něčeho podobného nepouštějte. (14.11.2020)

Válečná vřava pod drobnohledem rotoskopie koncipovaná jako pocta všem veteránům. V podstatě nic převratného, ale v rámci možností jde o velmi atypickou estetickou kuriozitku - divák má totiž dojem, že sleduje oživený komiks (neboli motion comic) či plnohodnotný seriál od Tell Tale - z hlediska vizuálu a stylistiky nelze nic vytknout. Minisérie navíc dramaturgicky kráčí ve šlépějích kultovního 'Bratrstva neohrožených' a nezaměřuje se na velkoformátové válečné scenérie, tudíž primárním středobodem jsou osudy jedné skupinky vojáků. Každopádně mohu vřele doporučit. (18.11.2020)

Na tomto seriálu je v celku zvláštní, že nejvíce zabíjí sám sebe svou originalitou. Snaží se totiž ukázat něco v novém světle skrze animovanou verzi, což je v celku zvláštní, ale budiž. Asi trochu vrávorá, tak animace samotná. Občas je dosti zvláštní, kdy se postava otáčí a její tvář jí zůstane na zátylku a podobně. I přesto je zajímavé, že postupem času se snad toto i změnilo. Asi nejsmutnějším na tom je, že film by mohl dost v podstatě dost fungovat i jako delší film. S úvodem, twistem, se vším. Mnohdy se proto plácáte ve zvláštních sekvencích, které nejsou nijak zajímavé, postavy se vám mění jako na páse a vy si ani na ně neuděláte citové závazky. A vlastně by to lépe fungovalo hlavně jako hraný film. Už kvůli tomu pocitu. Ale chápu záměr. Obecně vzato jsem jako vždy rád za popularizaci historie, ale mám zvláštní pocit, že se z toho dalo vyždímat ví, už s tím, že film se jen letmo zmíní o tom, že vlastně to bylo o lidech, kteří přes rasové rozdíly bojovali v jedné armádě. Z toho se určitě dalo vzít více. Ale co už. Jsem rád za to něco. (17.01.2021)