Napoleon

Šel jsem na Napoleona a dostal naservírovanou Josefínu. Trošku sice přeháním, ale tak nějak jsem se skoro po dobu téměř tří hodin cítil. Nemůžu říct, že jsem se vyloženě nudil. Bylo tam pár zajímavých scén, nějaké bitvy a politické šarvátky, ale trošku jsem se ztrácel v ději, jelikož to úplně vše logicky nenavazovalo a chyběl pro mě mnohdy důležitý kontext. Např. změna postoje Alexandra Velikého, nová manželka a vytoužený syn a jejich budoucnost. Abych to uzavřel, tak jsem na to šel i kvůli Scottovi a čekal jsem velkofilm ve stylu "Gladiátora" a jako třešničku Joaquina Phoenixe v hlavní roli. Bohužel asi bych to přirovnal k režisérovu průměrnému Robinu Hoodovi a je vidět, že i mistr tesař se někdy utne.  P.S. ty scénky pohlavních aktů Napoleona a Josefíny (narážím na provedení), bych čekal spíše v komedii od Guye Ritchieho, zde se to spíše nehodilo, než hodilo. (23.11.2023)

Všechno je to mírně chaotické a zbrklé, ale převážně to funguje a Phoenix i Kirbyová předvádějí zajímavé výkony. Epické scény jsou epické, dočkáme se překvapivého množství humoru a moc by mě zajímalo, jak se svým vyzněném liší čtyřhodinová režisérská verze od téhle. I když si nejsem jist, jestli se na ni v nejbližší době chci čtyři hodiny dívat. (21.11.2023)

Návrat ke klasické látce, která se nikdy neokouká. V rámci příprav jsem si připomněla filmy Marie Walewska a N (Io e Napoleone) a seriál Napoleon and Love. Existuje samozřejmě další telefonní seznam napoleonských filmů, ale o těch zase někdy příště. Ridley Scott Joaquinovi Phoenixovi jako herci rozumí, je to tedy vlastně ideální spojení. Bitvy u Slavkova a Waterloo jsou vynikající, ale chce to kino, předpokládám, že domácí projekce adrenalin trochu sníží. Co se týká výběru dalších kapitol z Napoleonova života, je poněkud s podivem, nakolik se David Scarpa upnul výhradně k císařovně Josephine, ostatní ženy jakoby na Napoleona neměly vliv, ačkoli se třemi dalšími měl tři děti a samozřejmě celou řadu dalších vztahů. Nicméně v rámci celku je tento hlavní vztah s císařovnou funkční a vytváří určitý rámec. Události z etapy Hrůzovlády jsou hektické, stejně jako Vídeňský kongres, ale zase je tu dost místa na Egypt i Rusko, takže si většina diváků dokáže přijít na své. Velkofilmy tohoto druhu je nutné opakovat každou generaci. #čsfdprojekce (23.11.2023)

Za mě teda lehké zklamání. Jak už bylo napsáno níže, filmu zřejmě uškodilo velké stříhání, protože se tam dost zásadních událostí vůbec neobjevilo. I tak je ale film dost dlouhý. Trochu mě překvapilo, jak velký důraz to dávalo na jeho osobní, a hlavně milostný život s Josefínou. A to vše na úkor zásadních bitev atd. Celkově to Napoleona ani moc nezobrazuje jako tyrana, jako spíš člověka, který někdy i sám o sobě pochyboval a snažil se věci řešit, pokud možno mírovou cestou. Často ale neměl na vybranou, a tak mu nezbylo nic jiného než bojovat. Hezky je ztvárněný Slavkov i Waterloo (nejsem expert na historii a přesný průběh těchto bitev). Většina zásadních událostí je zde zobrazena, ale prostě jeho život je asi těžké shrnout pouze do jednoho filmu. I tak je to ale skvělý výkon od Joaquina Phoenixe. Vanessa Kirby tady působí jako pěkná mrcha, ale taky to hraje dobře. Jinak už tu moc známá jména nejsou. "Francie, armáda, Josefína." (23.11.2023)

Rimmer by možná táhnul Evropou s největším generálem všech dob a kosil Belgičany, ale já tuším defraudaci vstupného do kina, které jsem se i přes bídné ohlasy rozhodl obětovat. Vizuálně to má i v šestaosmdesáti Scott pořád v ruce, a přistihl jsem se při myšlence, kdo tohle jednou točit bude, až Ridley nebude. Jenže podobných myšlenkových úniků od filmu přibývalo víc a víc, většinou do hodin dějepisu, kdy jsem se marně snažil vzpomenout na příčiny, proč obránci republiky zničehonic přistane na hlavě královská koruna, nebo kdy stačila jedna večeře a jeden dopis k návratu z Elby. Bitvy vtahují jako málokde. Čert vem dějepisnou přesnost, protože když u Slavkova začne praskat led, jdete pod vodu společně s kaskadéry, zatímco u Waterloo cítíte totální zmar a zkázu, ze které je vám až fyzicky špatně. Jenže místo více bitevních tažení, více Napoleonovy egoisticky-maniakální cesty, která rozvracela Evropu, se naprosto nesmyslně toká s Josefínou, přičemž shrnout jejich vztah v dopisech [idea© by ywett_a] by ulehčilo stopáži ve prospěch výše zmíněného. Slíbená čtyřhodinovka na streamu mě nechává chladným, jednak je to podraz na diváka, a taky asi nemám sílu sledovat cringe vztah dvou lidí, kde se k sexu láká nadrženým ržáním, zatímco druhá strana si stěžuje na čerstvě upravené vlasy. (11.12.2023)