Poslední závod

Když nad tím tak přemýšlím, tak na úvod musím přiznat, že zas tolik nemusím životopisné filmy, jež, takříkajíc, serou mramor, jinak řečeno: filmy heroizující, mýtotvorné, piedestalující, má rozervaná duše si zkrátka žádá temnějších, či nejjednoznačnějších hrdinů (možná i proto mne letos prozatím z ranku životopisných dramat nejvíce okouzlil Arvéd, naopak kupř. takový Zátopek mě nechal chladným), nicméně Poslední závod si mě však čertvíjakým zázrakem vcelku získal. Už jen skrze „rehabilitaci“ Emericha Ratha (o kterém jsem před zhlédnutím filmu nevěděl zhola nic), resp. jeho vytažení ze zapomnění si film obhájí svou existenci, pan Kaiser (u něhož platí, že čím starší je, tím větší má charisma) – ztvárňující Emericha Ratha v zralém věku – byl velice dobrou volbou. Ještě lepší je pak tento film jakožto zpráva o neklidném 20. století: národností animozity žádající si své oběti, komunistické pronásledování nepohodlných osob, i to byla střední Evropa. Jen škoda, že Hanče (o Vrbatovi ani nemluvě; tomu film takřka nevěnuje pozornost) tenhle – i řemeslně zvládnutý film (viz Český lev za kameru pro Jana Baseta Střítežského) – vykresluje děsně plakátovitě (nadto – přišlo mně – jakožto osobu bez zápalu, a to jak pro lyžování, tak pro českou věc, jako by ho motivovalo pouze vědomí povinnosti). Abych však nekončil negativisticky, nemohu nepominout, že mě Poslední závod vybičovává k tomu, abych si sehnal film Čeňka Duby Synové hor (1956). Lepší vysvědčení, než že chci znát víc detailů ze života průkopníků českého lyžařství (tedy chvalitebně), ode mne asi film dostat nemohl. 70 % (27.03.2023)

Jak to opravdu bylo, se nedozvíme. 1)  Scenárista a režisér 41letý Tomáš Hodan se ve své celovečerní prvotině na rozdíl od svého předchůdce Čeňka Duby zaměřil na postavu Emericha Ratha. Jeho životní peripetie lemují tragický osud Hanče a Vrbaty a pokračují do budoucnosti, což dává příběhu nadčasový rámec._____ 2)  Na druhé straně je zde na můj vkus příliš upozadněna role Vrbaty, kterého prakticky nepoznáme a jen bereme na vědomí, že to byl věrný Hančův kamarád. Ve skutečnosti spolu sloužili během tříleté vojenské služby v Sarajevu._____ 3)  Český Němec Emerich Rath byl vskutku všestranným sportovcem. Fotbalista, hokejista, dálkový chodec, běžec, běžec na lyžích, maratónec (na dvou olympiádách), horolezec, boxer, kajakář. Snad jsem na nic nezapomněl. Ve všech uvedených sportech dosahoval vynikajících výsledků._____ 4)  Jak to přesně bylo, není zcela jasné. Film představuje domněnky, byť velmi pravděpodobné. Snaží se i o postižení širších souvislostí národnostních třenic a osobního života (pouze v případě Hanče). Stejně však zůstávají nepokrytá místa. Hančův portrét mi přijde neúplný a poněkud heroizující. Z filmu není jasná povaha a důvody jeho přátelství s Vrbatou. Ten sám stejně jako ostatní postavy kromě Ratha a Hanče zůstávají jen velmi lehce načrtnuté a slouží spíše jen jako stafáž._____ 5)  Přehledněji než film sám podává vývoj událostí i s jejich pozadím Jan H. Vitvar._____ 6) Zaujali mě: navzdory věku mladě vyhlížející 39letý Kryštof Hádek (Hanč), 34letý Marek Adamczyk (mladý Rath), 66letý Oldřich Kaiser (starý Rath), 28letý Vladimír Pokorný (Vrbata) ve svém filmovém debutu a 31letý Jan Nedbal (Feistauer)._____ 7)  Věk protagonistů uvádím k roku natáčení, tj. 2021._____ 8)  Dal bych rád více hvězdiček, ale snímek nebyl ani příliš napínavý, ani příliš objevný a hlavně se mě emočně nedotkl. Takže normální slušný film. A takovým dávám tři hvězdičky._____ 9)  Výstižný koment: verbal***. (10.04.2023)

Tyhle filmu u kterých víme jak dopadnou, mají nevýhodu, že jim zbývá ukázat jenom to, jak to natočili... Jestli chcete vidět Krkonoše v době dávné, dejte si raději Heřmánkova Krakonoše s lyžníky. Za mě zajímavější až doba socialistická, protože jsem chtěl vidět, jestli bude správce svině nebo ne. Kaiser je opravdu vynikající, přál bych mu ještě několik desítek let života (bez alkoholu) a stejný počet dobrých rolí. Katakombes Milou kinematografos. (07.08.2022)

Dokumentarista a scenárista Tomáš Hodan se zkušenějšímu Marku Najbrtovi díval přes rameno při filmování Čertího brka a Prezidenta Blaníka zjevně důsledně. Jeho celovečerní režijní prvotina totiž nabízí o poznání víc než „jen“ důstojné zfilmování výrazného historického příběhu o dvou kamarádech, kteří za tragických okolností nalezli smrt v krutých horských podmínkách. Natáčení na lokacích totiž dodává vizuální stránce hloubku a zvuk ledové vichřice bourá aparatury kina. Je velmi příjemné vidět řemeslně precizní snímek vzniklý v našich podmínkách, přesto se však určitým chybkám vyhnout nepodařilo. Předně jde o občasnou zkratkovitost, nedotaženost některých linek a témat – což je zřejmá daň za jejich velký počet, navíc rozkročený mezi dvěma časovými liniemi. Přestože by jejich propojení mohlo působit organičtěji, pohybujeme se na úrovni pro současnou tuzemskou tvorbu poměrně vzácné – totiž hledání nedostatků okem náročného diváka. Jako celek je však Poslední závod rozhodně zdařilým kouskem, kterému srdíčko nechybí. Více zde. (25.03.2022)

Musím přiznat, že jsem hercům v tomto případě opravdu nezáviděla a dokonce jsem o ně měla strach. Když došlo na to náhlou a tragickou změnu počasí, tak bylo zima i mě. Moc hezky zde byly ukázány česko-německé vztahy ještě před vypuknutím první světové války. Významná připomínka Emericha Ratha. Ten byl vždycky tak nějak upozaděn a přitom tu sehrál taky svou roli. (03.04.2023)