Gerry
Obsahy(1)
Alegorický příběh o dvou spolužácích, kteří se vydají na symbolickou cestu zvláštní krajinou nejmenovaného přírodního parku (natáčelo se v kalifornském Death Valley a v argentinském národním parku Valle de la Luna), aby posléze zjistili, že se ztratili v poušti a zůstali odkázáni jen sami na sebe. Putování hrdinů oba se shodou okolností jmenují Garry je metaforou cesty člověka životem a režisér Gus Van Sant vidí východisko z duchovní prázdnoty současného světa v úniku k jediným skutečným hodnotám k přírodě a přátelství, na kterém jsou oba hrdinové závislí. Gus Van Sant spolupracoval na přípravě scénáře s představiteli hlavních rolí Casey Affleckem a Mattem Damonem, jednotlivé scény jsou ovšem výsledkem improvizace obou herců přímo při natáčení. Jejich výrazná autentičnost zaujme v kontrastu s dlouhými poetickými záběry krajiny, které Gus Van Sant kreslí ve spolupráci se svým kameramanem Harrisem Savidesem. Sám se přiznává k výrazné inspiraci evropskou tvorbou, zejména filmy Andreje Tarkovského a maďarského režiséra Bély Tárra (Satanské tango). Závěrečné titulky jsou věnovány památce Kena Keseyho, jehož cestu autobusem napříč celými Spojenými státy na konci 60. let popsal ve své knize Kyselinovej test "The Electric Kool-Aid Acid Test" spisovatel Tom Wolfe. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (64)
Garry je ďalším odtieňom Santovej jemnej, no ťaživej snovosti, pripomínajúcej let na olovených krídlach, pri ktorom je cítiť pomalé dusivé klesanie namiesto vznášania sa, vytvorené extrémnou dĺžkou záberov, vyslovene lyrickou choreografiou kamery, tónovaním farieb a opakujúcim sa minimalistickým hudobným motívom, odpsychologizovaním postáv a ukážkovým vyprázdnením naratívu. ............... Santov film akoby absorboval bezútešné chute z amerického nezávislého filmu 70tych rokov (svojím pomalým metaforickým putovaním "do nikam", vyprázdneným naratívom, odťažitosťou a odpsychologizovaním postáv pripomína najmä Two-Lane Blacktop Monteho Hellmana) a postupne ich rozpúšťal v poetike príbuznej s postupmi mága maďarského art filmu, Bélu Tarra (dve alebo tri scény z filmu vyzneli doslova ako citácie Tarrových filmov). ........ Podobne, ako postavy blúdia po vyprahnutej púšti, divák blúdi vo vyprázdnenosti filmu a tým dostáva ojedinelú a nepríjemnú príležitosť precítiť spolu s postavami naozaj zriedkavú, deziluzívnu púť, vzťahujúcu sa k tomu najlepšiemu, čo v kinematografii vzniklo. ()
Krásný a z mého pohledu pologeniální film. Kdyby měl Van Sant ještě o špetku více odvahy a minutáž filmu by zdvojnásobil - transcendence by se ještě prohloubila(možná lépe řečeno zvýraznila) a "fuck-off" směrem k tupému filmovému konzumu by byl o něco údernější. Ale jinak fakt parádní, silná a hodnotná filmařina. ()
Gus zapnul kameru a vypustil Damona s Affleckem na dlouhou a útrpnou cestu. A mezitím, co chlapci pochodují, od diváka se žádá jediné, hlavně neuvažuj racionálně, mezi zdejším hloubavým stádem budeš za vola. Proč myslet na malichernosti jako, že si dva týpci na svou pouť divočinou nevezmou tekutiny či mapu, že. Podobné meditativní snímky mám rád a dokážu ocenit výbornou práci s kamerou a obrazem (která zde je kvalitní), jen musí daný snímek dokázat diváka zaujmout déle než na půl hodiny. A v tomhle Van Sant ve své poctě Tarrovi selhal. Tarr dokázal kombinovat skvostný vizuál se znepokojivou atmosférou a nedějem, který diváka zajímal. Damon s Affleckem při své umělecké improvizaci pouze nudí. Jednat se o krátkometrážní úlet se stejnou pointou, která by nabrala na intenzitě. Byl by to fantastický úlet. Jako celovečerák to můžu nazvat jen sebestředným úletem, který po většinu stopáže přešlapuje na místě a nudí. Nejroztomilejší na tomto snímku je "hloubavost" zdejších pubescentních artistů, kteří v podpoře vlastního nabubřelého ega nazývají okolí mainstreamáky. Úpadek, ale za tohle už film nemůže. [Challenge Tour Special 2015 - Filmový lov] ()
Hodnotit tenhle film, který Roger Ebert označil za existencionální verzi Hele vole, kde mám káru?, je opravdu problém. Je to dlouhý film prakticky bez děje, který se odehrává v úžasných argentinských scenériích. Občas až neuvěřitelně dlouhé záběry semtam podmalovává jednoduchý klavírní motiv Arvo Pärta. Je to zážitek, na jaký hnedtak nezapomenu, ale rozhodně jsem rád, že takových není víc. :) ()
Ja chápem, že zábery na pomalé, tiché a úmorné putovanie púšťou tu boli v každej scéne zobrazované nie pár sekúnd, aby sme sa náhodou neprestali baviť, ale rovno pár minút, z dôvodu snahy o navodenie pocitu, že aj divák sa tam trápi s nimi. Ale na mňa to nefungovalo. Nemal som pot na chrbte, slnko v tvári, sucho v ústach, ani piesok v topánkach. Zaujímavé, že scény pohybu mrakov boli naopak zrýchlené. Asi pre efekt, ale aký? Podľa mňa to do zvyšku formálnej stránky filmu nezapadalo. Ako ukážka ubiehajúceho času povedzme, no nemyslím si, že to bolo potrebné. Ku koncu sa však začali vyskytovať momenty, v ktorých nebolo isté, či vidíme fatamorgánu, alebo reálne scenérie, čo ma celkom zaujalo. Ale to je asi tak všetko, inak dosť vyčerpávajúci zážitok. A to v odlišnom slova zmysle, ako to asi mohol myslieť režisér. Jednoducho povedané - nuda. ()
Galerie (29)
Photo © 2003 ThinkFilm
Zajímavosti (4)
- Zápletka filmu zdieľa isté podobnosti s udalosťami sprevádzajúcimi smrť Davida Coughlina, ktorého zabil jeho priateľ Raffi Kodikian po tom, čo sa spoločne stratili v Rattlesnake Canyon v Novom Mexiku. (petite fille)
Reklama