Gerry
Obsahy(1)
Alegorický příběh o dvou spolužácích, kteří se vydají na symbolickou cestu zvláštní krajinou nejmenovaného přírodního parku (natáčelo se v kalifornském Death Valley a v argentinském národním parku Valle de la Luna), aby posléze zjistili, že se ztratili v poušti a zůstali odkázáni jen sami na sebe. Putování hrdinů oba se shodou okolností jmenují Garry je metaforou cesty člověka životem a režisér Gus Van Sant vidí východisko z duchovní prázdnoty současného světa v úniku k jediným skutečným hodnotám k přírodě a přátelství, na kterém jsou oba hrdinové závislí. Gus Van Sant spolupracoval na přípravě scénáře s představiteli hlavních rolí Casey Affleckem a Mattem Damonem, jednotlivé scény jsou ovšem výsledkem improvizace obou herců přímo při natáčení. Jejich výrazná autentičnost zaujme v kontrastu s dlouhými poetickými záběry krajiny, které Gus Van Sant kreslí ve spolupráci se svým kameramanem Harrisem Savidesem. Sám se přiznává k výrazné inspiraci evropskou tvorbou, zejména filmy Andreje Tarkovského a maďarského režiséra Bély Tárra (Satanské tango). Závěrečné titulky jsou věnovány památce Kena Keseyho, jehož cestu autobusem napříč celými Spojenými státy na konci 60. let popsal ve své knize Kyselinovej test "The Electric Kool-Aid Acid Test" spisovatel Tom Wolfe. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (64)
Je fascinující, že ten film vzniknul, protože van Sant poprvé v životě zkusil hrát počítačové hry a fascinovala ho kamera v nich. Občas jeho intuitivní talent oceňuju (i když jsem přesvědčený, že je to dost hloupý člověk), tady jde ale primárně o tápání s několika krásnými záběry a uhrančivými okamžiky, ale hlavně banální a povrchní uměníčko. Z trilogie o smrti mě naprosto dostal prostřední Slon, u ostatního se spíš nudím. Prostě si myslím, že za padesát let od Godota se šlo dostat aspoň o krůček dál než na tuhle upachtěnou tisící metaforu života coby absurdní cesty. Možná kdybych měl jinou náladu... Možná kdybych to viděl v kině... Kdo ví. 55 % ()
Gus zapnul kameru a vypustil Damona s Affleckem na dlouhou a útrpnou cestu. A mezitím, co chlapci pochodují, od diváka se žádá jediné, hlavně neuvažuj racionálně, mezi zdejším hloubavým stádem budeš za vola. Proč myslet na malichernosti jako, že si dva týpci na svou pouť divočinou nevezmou tekutiny či mapu, že. Podobné meditativní snímky mám rád a dokážu ocenit výbornou práci s kamerou a obrazem (která zde je kvalitní), jen musí daný snímek dokázat diváka zaujmout déle než na půl hodiny. A v tomhle Van Sant ve své poctě Tarrovi selhal. Tarr dokázal kombinovat skvostný vizuál se znepokojivou atmosférou a nedějem, který diváka zajímal. Damon s Affleckem při své umělecké improvizaci pouze nudí. Jednat se o krátkometrážní úlet se stejnou pointou, která by nabrala na intenzitě. Byl by to fantastický úlet. Jako celovečerák to můžu nazvat jen sebestředným úletem, který po většinu stopáže přešlapuje na místě a nudí. Nejroztomilejší na tomto snímku je "hloubavost" zdejších pubescentních artistů, kteří v podpoře vlastního nabubřelého ega nazývají okolí mainstreamáky. Úpadek, ale za tohle už film nemůže. [Challenge Tour Special 2015 - Filmový lov] ()
Viem to okomentovať dvomi, vlastne štyrmi, slovami: Videl som, nepochopil som. Viac o tom neviem napísať. Dvaja priatelia putujú nehostinnou púšťou. Ich surrealistická cesta sa však zmení na boj o prežitie keď sa cestou naspäť stratia. Príroda tu bola neskutočne nádherná. Kaňony a prérie boli úžasné. Aj Tarkovský by im závidel ten naturalizmus. Jediné čo mi nesmierne prekážalo boli tie dlhé zábery. Nie som milovníkom rýchleho epileptického strihu dnešných komerčných filmov, mám radšej dobre odvedený dlhý záber. Ale všetko zase netreba preháňať. Zábery ktoré mali dobre že nie 5 minút ma nebavili. To sa nedá udržať v pozore, hlavne keď sa tam celí čas iba tak prechádzali. ()
Garry je ďalším odtieňom Santovej jemnej, no ťaživej snovosti, pripomínajúcej let na olovených krídlach, pri ktorom je cítiť pomalé dusivé klesanie namiesto vznášania sa, vytvorené extrémnou dĺžkou záberov, vyslovene lyrickou choreografiou kamery, tónovaním farieb a opakujúcim sa minimalistickým hudobným motívom, odpsychologizovaním postáv a ukážkovým vyprázdnením naratívu. ............... Santov film akoby absorboval bezútešné chute z amerického nezávislého filmu 70tych rokov (svojím pomalým metaforickým putovaním "do nikam", vyprázdneným naratívom, odťažitosťou a odpsychologizovaním postáv pripomína najmä Two-Lane Blacktop Monteho Hellmana) a postupne ich rozpúšťal v poetike príbuznej s postupmi mága maďarského art filmu, Bélu Tarra (dve alebo tri scény z filmu vyzneli doslova ako citácie Tarrových filmov). ........ Podobne, ako postavy blúdia po vyprahnutej púšti, divák blúdi vo vyprázdnenosti filmu a tým dostáva ojedinelú a nepríjemnú príležitosť precítiť spolu s postavami naozaj zriedkavú, deziluzívnu púť, vzťahujúcu sa k tomu najlepšiemu, čo v kinematografii vzniklo. ()
Stavba filmu nie je založená na príbehu a absentuje tu nejaké spoznávanie sa s postavami alebo motívmi ich konania, ale asociácia funguje dokonale. Veľa otázok a žiadne odpovede, tak to je výsledok filmu. Strohá strihová montáž, pomalá kamera, ktorá mi pri snímaní velkého celku otvárala ústa a nevedel som sa nabažiť tou prírodou. K tomu pomalá klavírna hudba robila z filmu čistú katarziu. Film som videl už asi 4 krát a vždy je to pre mňa transcendentálny zážitok. ()
Galerie (29)
Photo © 2003 ThinkFilm
Zajímavosti (4)
- Zápletka filmu zdieľa isté podobnosti s udalosťami sprevádzajúcimi smrť Davida Coughlina, ktorého zabil jeho priateľ Raffi Kodikian po tom, čo sa spoločne stratili v Rattlesnake Canyon v Novom Mexiku. (petite fille)
Reklama