Láska a anarchie

Skandinávské každým coulem. Něco v tomhle seriálu mi připomnělo druh seriálů a filmů, které jsem kdysi rád sledoval. Tak trochu Idioti moderního desetiletí, zbavení všeho nepříjemného, pozitivnější a s dobrým koncem. Kärlek & Anarki se věnuje tématu, které je teď nadmíru populární pod pojmem "vystoupení z komfortní zóny". Mírně se posmívá pravidlům stereotypního světa a zejména jeho naprosté neschopnosti reagovat na něco co se normám vymyká. Nejede však na plný plyn a spíše než cokoliv jiného připomíná povedený webseriál, který vznikl z jednoho dobrého nápadu party přátel. Baví, rozesměje, ale nevyžaduje plnou pozornost a rozhodně není oním pomyslným zásahem na komoru. (24.11.2020)

Kärlek & Anarki ukazuje, že ve Švédsku umí natočit zajímavý seriál aniž by to musela být kriminálka. Tahle originální komedie vypráví o střetu dvojice, která se navzájem vyzývá k tomu, aby vystoupili ze své komfortní zóny. Úkoly, kterými se z ní dostávají jsou vtipné a vážně pobaví. Navíc se to nebojí vyvážit i smutnějším a vážnějším tématem. I přes drobné výhrady se jsem zvědav na to, jestli bude stejně zábavná i druhá řada. Druhá řada přišla s citlivou změnou tónu. Sofie se během ní totiž vyrovnává s velkou ztrátou a to udává tempo celé série. Roztomilé vyzývání ustupuje do pozadí a s ním trochu i postava Maxe, protože ve vážnějších tématech dominuje Sofie. Pořád je to však příjemné sledování a vůbec by mi nevadilo se do Stockholmu vypravit i potřetí. (27.04.2021)

Letošní už druhé mimořádně příjemné překvapení ze Švédska, byť každý v trochu jiném směru. Láska a anarchie možná nezafunguje názvem, pro někoho bude překážkou švédština, a co jsem četl pod trailerem na Youtube, tak prý ani ten se nijak extra nevyvedl, ale když se do toho pustíte, litovat fakt nebudete. Obě hlavní postavy jsou správně ujeté, umí rozdat i přijmout a mají mezi sebou i příjemnou chemii (nebo mi to tak přišlo). Navíc to není jen obyčejná romantická komedie, kde přesně víte, co se stane za dva díly, ale koukáte se, protože je to prostě příjemné. Tohle je příjemné a ještě chytře a dobře napsané. Fakt milé překvapení, závěr chytře uzavřený i otevřený, snad se dočkáme pokračování. A více podobných příjemných, chytrých a vtipných věcí odkudkoliv, prosím! (08.11.2020)

Myslím, že hlavní důvod mého relativně vysokého hodnocení, se jmenuje Ida Engvoll - hodně mě na ni baví koukat, je zajímavým způsobem přitažlivá, a taky mě baví vývoj její postavy a náznaky jejího počínajícího šílenství (zjevná genetická zátěž z otcovy strany), které se v očích mladého nezkušeného Maxe jeví jako roztomilá vzpoura proti společenským konvencím, a proto ji v tom ještě podporuje. V tomto ohledu mi obě hlavní postavy přišly zpočátku dost nepravděpodobné - Sofie coby úspěšná mladá vdaná žena a zkušená konzultantka na volné noze, mající nutkavou potřebu kdekoli masturbovat nad pornem (zarazí i její čištění zubů na ulici poté, co se s Maxem předtím líbala, které působí jako projev OCD), a Max coby nemajetný ajťák a zkušený svůdník, kterému stačí jeden oční kontakt s libovolnou ženou a vzápětí s ní má sex - zkušenost spíše říká, že v reálném životě by to bylo přesně naopak, to ona by mohla mít na každém prstě pět milenců, a to on by byl závislý na pornu, ale budiž no, beru to jako snahu scenáristů to nějak ozvláštnit od stereotypů. A taky mě na tom baví to zasazení do švédských reálií a mluvená švédština, protože když si to všechno člověk odmyslí, zůstane prakticky instantní netflixovsky povrchní zábava à la Emily in Paris o moderní ženské postavě, která příchází do nového neznámého prostředí, kde má své zadání a kde se proti ní všichni zpočátku staví nepřátelsky, mj. protože ona hýří neochvějnou jistotou, že ví všechno nejlíp, aby si postupně všechny získala na svou stranu, a samozřejmě nesmí chybět romantická linka kolem vznikajícího milostného vztahu, kterému okolnosti nepřejí, čili když to shrnu, vystavěné je to skutečně z ingrediencí více než ohraných (v tomto ohledu je nejotravnější 3. epizoda s tou akvizicí), ale nenáročnému netflixovskému divákovi to zjevně ke štěstí stačí, a mně asi taky. UPDATE 9.6.2024 - Druhá série už je zcela zbytečné vaření z vody a stáhla můj výsledný dojem ze seriálu dolů. Sofie je ještě šílenější a s manželem Johanem už není (ten shodil vousy), Max se z playboye proměnil ve vášnivého zahrádkáře, přibyly nové postavy a vztahové propletence, víc se zde řeší chod nakladatelství (které autor titulků chybně překládá jako vydavatelství), a většina dějových linek je silně stupidních a prozrazuje odfláknutý scénář (dosazení Sofie do pozice CEO, nápad vydat knihu o Maxovi zahradníkovi, rozdělení spisovatelů na A a B, nahrávání audioknihy, literární ambice investora....). Měla-li první série ještě něco do sebe, druhá už je jen úlitbou perverzní touze diváctva dopřát si ještě jednou zírání na postavy, na něž si zvyklo, což se v mém případě už rovnalo prakticky jen čisté otrávenosti (živené mj. vědomím toho, jak moc odtržené od nakladatelské reality to je). (02.06.2024)

Velmi osvěžující záležitost. Ida, která seriál táhne, je ve své roli naprosto k sežrání. Zcela jsem propadla jejímu přirozenému sebevědomí, odhalenosti a samozřejmosti být sama sebou. Dlouho jsem při pohledu na herecký výkon necítila takovou satisfakci. Její mladší partner na mě působí zatím spíš jako model než herec, ale talent určitě má a do té role se hodil. Švédsko, chci z tebe vidět víc. (22.10.2021)