Maso a krev

Velmi drsný středověký příběh, který se vyhýbá téměř všem klišé jiných filmů zasazených do tohoto období. Charismatický Rutger Hauer-hlavní hrdina. Ale jaký! Nájemný žoldák téměř bez morálky, chlípník a dobytek. Hlavní ženská postavka - ze začátku se zdá cudná, ale brzy se z ní vyklube ochotná rozhoďnožka s uvolněnými mravy. O brutalitu a syrové realistické scény není nouze ( např. pohřbívání mrtvého dítěte do soudku a spusty dalších patří k tomu i ta erotika ), toho si na tomto filmu cením, ukazuje vše bez příkras. Děj je plný zajímavých zvratů a jako plus počítám i to, že jsem neměl ani páru, jak hlavní postavy dopadnou, Verhoeven se s tím vážně nemazal, v určitých částech filmu bych si na ně nevsadil ani pětník. Jen škoda natahovaného konce a některých evidentně do očí bijících scenáristických hloupostí. Ale v podstatě jsem spokojen a skvěle jsem se bavil, klidně bych si to dal ještě jednou. Vřele doporučuju... (18.08.2005)

Reziser Paul Verhoeven /Total Recall/ natocil silny film inspirovany tematikou stredoveku. Kopa nasilnych surovych scen, nahota nechyba, takze chlap si moze zamlsat len na samiciach /aby bolo jasne, na zbuznelu homoromantiku som hajzel, to treba rovno strielat/, reziser je vsak uvolneny, nekomercny /povedane otvorene, ze serie na Blbowood a kadejaky blbowoodsky vyplach/ a dost sa vyhyba klise. Rutger Hauer /rozpravka LadyHawke/ to pekne taha, film ma tempo a veruze aj nejeden strhujucejsi okamih. Okrem Hauera zvysok ludi nepoznam, ale snimok potesi fundov pouzivania mecov a strhne svojim dobrodruznym ponatim : 85 % (15.09.2015)

Paulovi sa vskutku i pomerne dosť podarilo nielen azda čo najrealistickejším spôsobom spodobniť obdobie »raného novoveku,« ale zároveň ho taktiež obdariť aj potrebnými vlastnosťami s presahom už od čias klasického, temného stredoveku, sa s tým automaticky spájajúcim, t.j. od špiny a blata, cez surovosť a sex, až vari i po mor a dekadenciu, i keď si zase na druhej strane rovnako tiež nalejme čistého vína v tom pragmatickom význame, že samotná štruktúra rozprávania príbehu bola napokon predsa tak trocha viac akosi skostnatenou, no očividne i napriek tomu som si logicky postupne začal spájať všetky jednotlivé súvislosti úplne dohromady, a v podstate najmä vďaka čomu som sa pomaličky dostával i do centrálneho prúdu nasledujúcich, mimoriadne surových udalostí, ktoré som dokázal plne [d]oceniť, pretože skrátka veľmi dobre už dávnejšie viem, že sa na začiatok 16. storočia, čiže v tomto prípade do roku 1501, situovanom v Taliansku - jednoducho povedané: jednoznačne hodili; alebo hádam môžem v danej veci skonštatovať i to, že forma mala miernejšiu prevahu nad obsahom. • Príbeh bol vzápätí, vlastne i celkom [s]prostý: „Akési zoskupenie žoldnierskych vojakov na čele s ústredným protagonistom Martinom, sa pri obliehaní akéhosi hradu, síce na malú chvíľu ocitli na strane víťazov, a to zrejme iba kvôli tomu, aby boli čochvíľa zradenými samotným kapitánom Hawkwoodom na samotný popud feudálneho pána Arnolfiniho, o čom nemali ani najmenšieho tušenia, čiže tým pádom sú ďaleko vyhnaní z priameho dohľadu zainteresovaných postáv, ale ešte nepovedali posledné slovo.” ← ó áno, presne tak, nakoľko pociťovali akúsi krivdu na dušiach, tak naprosto vážne zvažovali vykonanie «krutej pomsty,» do čoho sa systematicky nabaľovali i ďalšie dejové linky; predovšetkým s akýmsi príchodom novej, m o d r e j k r v i v podobe Agnes, sa dramatická línia ešte oveľa viacej zdramatizovala, aby tým získala na celkovej realistickosti; a pritom si len sotva málokedy dávala i »servítku pred objektív,« čím sa zvyšoval celkový adrenalín zo strany zúčastnených charakterov, ktorý skončil práve tak, ako začal. • Historický titul v podobe Mäsa+krvi,  disponoval kvalitným obsadením, keďže podľa mňa bez holandského predstaviteľa v podaní Rutgera Hauera, by to asi nemalo až konkrétne zrovna takú výraznú dynamiku, podobne ako s nemenej vhodne obsadenou - J. J. Leighovou, ktorá pred kamerou poctivo absolvovala niekoľko odvážnych scén, na čo by si možno jej kolegyne hneď tak rýchlo netrúfli? • Tvorivý tandem Verhoeven & de Bont, znovu priniesol vytúžené a šťavnaté ovocie, na ktorom som si z väčšej časti, teda i obzvláštne kvalitne nadmieru pochutnal → odporúčam obdobne naladeným divákom... (25.05.2024)

Pořádně šťavnatý flák syrového masa nakládaného v takřka průzračné krvi. Těžistě avizované drsnosti Verhoevenova pseudo-historického filmu nespočivá tolik ve scénách explicitního násilí (jako že i to je zde přítomno v množství větším než malém), nýbrž v postavách samotných. Ty jsou totiž opravdu jen "maso a krev" - o slušném stolování nikdy neslyšely, sex si vynucují násilím a problémy řeší pomocí zbraní. Vyšší cíle neexistují, jste buď živí nebo mrtví, máte plné stoly jídla nebo strádáte v zabláceném tábořišti. Na černé a bílé rozděluje scénář charaktery až v samotném finále, které tak již odkazuje na klasická pravidla žánru a je snadno předvídatelné, což se naštěstí nedá říct o ději předchozím, jehož síla spočívá právě v neotřelosti a neodhatelnosti dalšího vývoje událostí. Zaskočí akorát některé konverzační scény, kdy Verhoeven z neznámého důvodu přepíná do divadelního režimu, ve filmu působícího značně strojeně. Co na jeho režii naopak potěší, je velice zajímavé, dynamické vedení kamery (akorát samotný obraz nevypadá nejlépe, bůhví na jaký materiál to bylo točeno). ..Tenhle krvavý biftek, kořeněný atmosferikckou hudbou Basila Poledourise zkrátka chutná náramně dobře a nevidím důvod, proč je alespoň nezkusit ochutnat. Dobrou chuť...90% (12.04.2008)

Musím pochvalně zatleskat pazourama... Tohle se Verhoevenovi vážně povedlo. Středověký novověk (1501, přes veškerý vliv renesance se toho zas tak moc nezměnilo) je sice přece jen oproti tomu, jak to asi vypadalo ve skutečnosti, celkem čišťoučký, ale zas tak to moc nevadí. Jennifer Jason Leigh tu předvání něco naprosto mimořádného, s její Agnes bych se opravdu chtěl potkat, to je neuvěřitelně silná a zároveň sympatická žena... Nakonec tam té krve anoncované v názvu ale zas tak moc nebylo. (11.06.2008)