Keetje Tippel

Nevinná, krásná a chudá dívka s příchodem do velkoměsta na konci 19. století poznává o co ve společnosti opravdu jde. Prachy a sex. Verhoeven se s tím opět nemazlí, jeho cynická upřímnost a otevřenost je mi sympatická a zároveň dokáže být velmi zábavný. pro Moniku van de Ven mám od předchozího režisérova majstrštyku Turks Fruit slabost a i tady je neodolatelně přirozená a spontánní, jako by ani nehrála. A Jan De Bont to s přehledem jistí za kamerou. Škoda že na raná neznámá díla slavných režisérů se tolik kašle... (24.03.2007)

Nadčasový pľuvanec do tváre kapitalistickej spoločnosti a historický predobraz Showgirls. Tak ako striptérka Nomi, musí aj prostitútka Keetje prejsť cestou poníženia a vzostupu k vykúpeniu v podobe nejednoznačnej výhry nad osudom. Ibaže kým Nomi opúšťa svet smotánky ako ikona z billboardu a vracia sa tam, kde začala svoju púť, Keetje zostane lacnou kurvou v drahom oblečení, parazitujúcou na mužovi, ktorý ju vydržiava. (11.12.2007)

The passion of Bergman... The boldness of Felini... The epic sweep of Bertolucci... Ke Keetje Tippel jsem přistupoval jako k "Popelce pro dospělé" a tahle očekávání byla dostatečně naplněna - příběh není o nic složitější a ani dramatičtější, akorát ideologicky převrácený: zatímco Popelka jela vstříc kapitalismu, titulní hrdinka Verhoevenova raného díla ho naopak odsoudí. Jak je u Verhoevena zvykem, nechybí sexuálně otevřené scény - libůstka v podobě análního znásilnění a dokonce viditelný, i když ve stínu, penis v erekci. Sex nepůsobí vzrušivě, naopak jsou zde vylíčeny jeho stinné stránky, ale poprvé jsem měl u Verhoevena pocit, že je tady tak nějak navíc a film by se obešel i bez něj. Filmu na působivosti přidává závěrečný dovětek o vycházení ze skutečných událostí, věrná a krásná výprava a dokonalé kamerové kompozice koho jiného než Jana de Bonta a strhující herecký výkon Monique van de Venové, která je tím nejlepším na celém snímku. Naopak body ubírá krátká stopáž (protože něktěre motivy by si zasloužily větší rozpracování), nedostatečné vykreslení vedlejších postav, černobílost a pocit scénáristické chtěnosti v počátcích filmu při hrdinčině střídání zaměstnání a neodpustitelná zkratkovitost. Ve výsledku asi zatím nejslabší holandský Paul Verhoeven, ale pořád stojí za pozornost. (19.02.2007)

Keetje pochádza z mnohopočetnej chudobnej rodiny a všemožne sa snaží vymaniť z tohto prostredia. Paul Verhoeven sa z jej osudom nemazná, ponúka divákovi skutočný príbeh a odvážnu exkurziu amsterdamskej spoločnosti konca 19. storočia. A to doslova. Zatial som sa nestretol z jeho holandskou tvorbou a je načase to zmeniť. (05.07.2014)

Oranžský voják je nacionalistické, pochvalné dílo, Keetje Tippel je taktéž film, jenž bude mít větší hodnotu pro Holanďany, než ostatní, ovšem už o něm určitě nejde říct, že by něco "chválil". Snímek s jistou dávkou cynismu a naturalismu, Paulu Verhoevenovi vlastní, popisuje konec 19. století a patriarchální svět v němž všemu vládnou peníze a muži, kteří je mají. Keetje, jakožto chudá žena, má v životě jen jediné a to svou krásu, bez ní by neměla větší cenu než mezek, do úmoru pracující na poli. Ač je tento snímek pevně zakořeněn v reálných událostech, nezdál se mi dramaticky výrazně nadprůměrný, pár slušných momentů a kvalitní herectví Monique van de Ven u mě skóruje tentokrát "jen" na 6/10 (08.09.2012)