Rose Island

Zhruba první třetinu filmu jsem si říkal, jak je to blbě, protože podivně afektovaně a jaksi mimoňsky udělaný a ani jsem si nevšiml, že už jsem v tom až po uši, a že se mi to vlastně ohromně líbí. Zvykl jsem si dokonce i na představitele Giorgia Rosy- a to už je teda vážně co říct. On je to sice nehezkej a na první dobrou nesympatickej kluk, ale typově zabodoval už v Ratatouille, takže i tady šli najisto s vědomím, že všichni populární hrdinové nemusí mít tvář a tělo Brada Pitta. Na konci jsem se opakovaně dojímal a je mi líto, že už si na ostrově nikdy svobodně nedám svoji lajnu, ani si z něj neodvezu třeba pancrfaust. Jsem ošklivej, ale lidi začnou bohužel brzo napadat různý věci. Jen s diskotékou bez zavíračky, nebo s lockdownem bez roušek prostě neumíme být spokojení napořád. (12.12.2020)

Do tohto filmu som sa pustila, lebo mal dobré hodnotenie od užívateľov, ktorí majú podobný filmový vkus. Takže som si neprečítala, o čom je. Dokonca som nejakou náhodou (asi som si bola pohľadať nejakú dobrotu v chladničke), neprečítala ani úvodné titulky. A tak, asi v polovici filmu, som si uvedomila a skontrolovala, že toto je film podľa skutočných udalostí. A začala som sa na jednotlivé postavy pozerať inými očami. Giorgio Rosa, sa mi v podaní jeho hereckého predstaviteľa, zdal pristarý na čerstvého držiteľa titulu inžinier a trochu detinský, čo sa týka komunikácie a správania. O to viac však stúpol v mojich očiach, keď som si uvedomila, do akého projektu sa pustil. To, čo sa dialo v pozadí mocenských štruktúr tej doby, sa mi zdalo až neuveriteľné. A neuveriteľné sa mi zdá aj to, že som doteraz o tomto umelom ostrove nepočula. Mohlo to byť zaujímavé, keby to nedopadlo takto. Na záver pobaví riešenie celej kauzy zo strany OSN: tak oni posunuli vzdialenosť medzinárodných vôd o celých 6 míľ! (16.03.2021)

No čo sa človek nedozvie. Určite by ma nenapadlo, že jediná úspešná námorná invázia Talianska bol námorný útok na úbohú plošinku o rozlohe 400 metrov štvorcových. Na mieste OSN by som vydal rezolúciu o neoprávnenom útoku, na defacto slobodný štát. Medzinárodné vody sú holt medzinárodné vody. Život píše tie najkrajšie príbehy, pričom aj tu platí, kde je vôľa, tam je všetko možné. Na slabší nadpriemer akurát. 70/100 (12.01.2021)

Skutečný příběh o realizaci anarchokapitalistického snu - o vlastním svobodném státečku a zároveň hudebním klubu, který ležel nedaleko italských břehů. Kdyby něco takového bylo možné, drogová a pedofilní mafie by kolem Evropy vybudovala řadu podobných enkláv, odkud by řídila svoje "obchody" s heroinem a dětmi. Takže konec "Růžového ostrova" byl logický. (13.06.2021)

Není to špatné, v první půli je to to místy i mírně humorné. A samozřejmě "poutavost" podporuje i fakt skutečné události. V roce 1968 to určitě byla (ta událost) pecka. Dnešním pohledem v tom ale žádnou Svobodu nevidím. Jen magory, pro které je dnes jedním ze zařazení - aktivisté. Dalším by mohla být psychiatrie. Ale jako film to bylo lepší, než co jsem očekával. (15.02.2021)