Rose Island

Prvy taliansky film po mozno 8 rokoch a zabavil som sa poriadne. Celym filmom sa niesla dobra atmosfera. Bavilo ma to od zaciatku do konca. Sem tam ukecana scena, no kedze to je taliansky film, cakal som horsie skriekanice. O tomto pribehu som v zivote nepocul, musim si o tom cosi precitat, lebo panko mal originalny napad, ktory nemal chybu. A mozno prestrelim, ale podla mna ani tento film nemal chybu. (27.01.2021)

Pro mě jeden ze zajímavějších filmů z produkce Netflixu. Ty španělské mě obvykle neskutečně nudí a uspávají. Tenhle italský je jiný. Příjemný, svižný, zábavný, dobře natočený s fajn soundtrackem a dozvěděl jsem se i něco nového. Sealand z podobného období ale stále stojí. Tady se happyend nekoná. Aspoň že ústřední dvojici to vydrží. (12.01.2021)

Viděl jsem několik letošních italských filmů (některé na online Filmovém festivalu italských filmů v Praze) a většina jich byla vynikající. Toto je taková chytře napsaná oddechovka s pomalým rozjezdem. Někdy se může rodina skládat s pyšného inženýra, alkoholika se záští ke kalabrijským mužům, těhotné barmanka a německého dezertéra. Kdybych žil v té době, požádal bych o občanství. Je to zatraceně vtipný příběh. Vznikl podle skutečných událostí z konce 60. let minulého století. Hrdina vlastně navázal utopii Thomase Morea. Hrdina působí dojmem verneovského snílka mimo realitu. Doporučuji si pustit o něco lepší podobný film z roku 2009 Piráti na vlnách. Hudební stránka filmu sestává z působivých hlavně italských písní z 60. let. Situace jsou buď komické, až groteskně výstřední nebo závažnější, patetické a sentimentální. Do toho hrdina řeší složité vztahy s otcem a bývalou láskou (Matilda De Angelisová známá z minisérie Mělas to vědět). Vedlejší postavy nejsou moc vykreslené. Diskotéka zůstává také jen povrchně vykreslena bez hlubších souvislostí tehdejší doby. (21.12.2020)

Vo Svete sa denne dejú také veci, nad ktorými (viac-menej) „nechápavo“ krútime hlavou. Film „Rose Island“ sa snaží spracovať jeden príbeh, ktorý sa stal neďaleko od Talianska. Giorgio Rosa v roku 1968 sa rozhodol, že si postaví vlastný a nezávislí ostrov (na medzinárodných vodách). Na ostrov môže prísť ktokoľvek a môže požiadať aj o občianstvo. Film dotkne takmer všetky dôležitejšie časti príbehu, ako „vznik“ ostrova pomocou priateľov, boj s Talianskou vládou, hájenie záujmov na Európskej súde, ako aj smutný (ale očakávaný) koniec celého „projektu“. Mierne mi vadí, že na vybudovanie ostrova z pohľadu technickej stránky nevenovali trochu viac pozorností. Na druhej strane som rád, že režisér sa nebál (aj keď len povrchne a občas „parodicky“) trochu ukázať, že ako rieši „podobné“ problémy Talianska vláda (na spôsob taliansky). Zaujímavý príbeh o realizácii vlastných snov, ale predovšetkým o imponovaní bývalej frajerky (v snahe získať ju naspäť). Po dlhšom čase jeden taký jednoduchší snímok v zozname filmov Netflixu, ktorý síce nie je prevratný, ale za to je viac-menej v poriadku. P.S.: Autentické obrazy a fotky sa už stávajú nutnou súčasťou u takýchto filmoch. Osobné hodnotenie: 73% (***) (05.01.2021)

Italská komedie založená na skutečné události. A docela zajímavý vhled do mentality jižanské evropské populace konce šedesátých let. Místy si troufnu tvrdit, že to má zajímavé srovnání i s naším Pražským jarem. O to přesně se snaží ústřední hrdina tohoto filmu a proti němu stojí italská vláda, která je vykreslena jako komise seniorů, pro kterou je novinka zvaná televizor sprosté slovo. A světe div se, všechno tu skvěle funguje, odlehčené pasáže přirozeně přechází v ty vážnější a naopak. Určitě jedna z těch povedenějších evropských komedií, která si zaslouží vaší pozornost na Netflixu. 75% (19.11.2021)