Gepard

Sklamanie. Pozerat, ako sa 3 hodiny zabáva šľachta, bez nejakých dramatických prvkov, bez ztraty blízkych, bez nejakých bankrotov či dejových zvratov, je ztrata času. Ani spracovanie nie je silnou stránkou snímku. Ak očakávate, ako sa Sicília mení v porevolučných rokoch, nedočkáte sa. Okrem problémikov so svatbou jedného synovca a dosadením miest do novozniknutých politických miestečiek sa v ňom nič podstatné nedeje. A s 3 hodinami je to takmer utrpenie. Film má určite aj svoje klady, ale tie sa príbehu netýkajú. Jedným z nich je Lancaster, ktorý vedel postave vtisnúť na jednej strane horúcu sicílsku krv, na druhej vznešenosť a šarm šľachtica. No a nesmieme zabudnúť na krásnu a zvodnú Claudiu Cardinalovú. Bohužiaľ, menšia rola Hilla nijako nezaujme. Hodnotenie: 50% (16.08.2013)

Luchino Visconti, ať je to opěvovaný režisér jak chce, mě zatím vůbec nepřesvědčil. Z jeho filmů jsem viděla tuším asi tři, ale žádný se mi nijak zvlášť nelíbil. Ani toto není výjimkou. Jeho filmy mi připadají děsně dlouhé, celkem nudné. Klidně si mě pranýřujte, vím, je to založeno taky na hudbě, obrazech, dialozích, ale přesto máte pocit, jako by se nic nedělo... Nic neplyne, jen se nervózně díváte, zda už se blíží konec. Protože dívat se pět minut na páry tančící valčík bez jakéhokoliv slova, rozhovoru, náznaku děje, to mě opravdu nudí a vůbec neoslovuje. Plus vidím v Claudii Cardinale, ta je bezesporu ozdobou tohoto filmu. Ale čím více se dívám na světovou klasiku, tím více kroutím hlavou a divím se, co na tom všichni vidí... (16.06.2013)

Časy se mění, aristokracie jde pomalu do háje a mně osobně těch nafoukaných páprdů a paniček není vůbec líto. O Viscontim je známo, že si liboval v přepichu, ač se myslím prohlašoval za komunistu, a na jeho pozdějších filmech je to znát. Geparda jsem si v 16:9 opravdu vychutnal. Jen mi tam prostě neseděl Burt Lancaster. Tenhle chlápek není Ital a Sicilián už vůbec ne:-) (24.11.2006)

Je veľmi ťažké opísať dojmy po takom hlbokom zážitku. Silný umelecký dojem, očarenie krásou, krajinou, mladosťou, samotným filmovým majstrovstvom, či skvelou hudbou Nina Rotu (popretkávanou Verdim), je samo o sebe prijateľným dôvodom na dobré hodnotenie, ale to by mi nestačilo. Film musí mať dobrý príbeh, a tento má v sebe niečo oveľa viac: nadčasovú pravdu, poučenie, realitu a hlbokú životnú múdrosť, ktorá sa postupne odhaľuje vnímavému divákovi a utvrdzuje ho v presvedčení, že dozrievanie k pokore pred Bohom je zároveň jedinou a vzácnou nádejou a východiskom... A to sa nevidí tak často! Som obohatená, a zaraďujem Geparda do svojho zoznamu výnimočných filmov. (17.11.2015)

Viscontiho Gepard je úskočný, a skoro jistě vás dostane. Těžko rozhodnout, je-li to film o povrchnosti, aroganci a marnotratnosti moci, která vládne světem, anebo film pouze tak arogantní a povrchní. Tak či tak se mu díky té absolutní plytkosti a bezútěšnosti daří beze zbytku zpředmětnit pravé příčiny zoufalství izolovaných ušlechtilých srdcí a myslí stejně jako amorfní utrpení neprivilegovaných, příčiny toho, proč se tento svět právem nazývá slzavým údolím - skrze všechny a všechno, co se nevejde do objektivu ani do vágních glos, skrze všechno to oslyšení hloubky, nedoléhání bídy, strádání a zmarňovaných nadějí na svět spravedlivější pro všechny. Nikdy to nebyla otázka volby mezi královstvím a republikou, zaručená moc nad druhými korumpuje vždy. *~ (29.06.2020)