Reklama

Reklama

Miloval krásu, moc ho nezajímala. Portrét duševně chátrajícího bavorského krále... V roce 1972 natočil proslulý italský režisér Luchino Visconti film, v němž ztvárnil tragické životní osudy duševně nemocného krále Ludvíka Bavorského. Po Soumraku bohů (1968) a Smrti v Benátkách (1970) představuje Ludvík Bavorský poslední část „německé trilogie". Ta měla být původně tetralogií – Visconti plánoval cyklus završit adaptací Mannova románu Kouzelný vrch, tento záměr však nedotáhl do konce. V době, kdy točil Ludvíka, se Visconti horečně snažil sehnat peníze na svůj dlouholetý sen – adaptaci Proustova Hledání ztraceného času. Ludvík byl jakýmsi vedlejším projektem, na výsledku to však nepoznáme. Precizní režisér se nenechal omezovat stopáží a na velké ploše pečlivě vystavěl portrét postupného úpadku mladičkého a krásného krále, který miloval umění a pohrdal přízemností, nebyl však dobrým vládcem a nad celým jeho životem visela hrozba duševní choroby. Celý život se snažil vybudovat univerzální říši umění, jež mu měla dopomoci k nalezení absolutní krásy. V hlavní roli exceluje Viscontiho tehdejší partner Helmut Berger, kterému sekundují Trevor Howard jako Richard Wagner, Silvana Manganoová jako Wagnerova žena Cosima a především Romy Schneiderová, která zde opět ztvárnila svou nejslavnější roli – císařovnu Alžbětu. Na rozdíl od naivní Sissi je ale Viscontiho Alžběta zralá, zahořklá žena, která si dobře uvědomuje všechna úskalí panovnického života. Spolu s Ludvíkem uctívají krásu, na rozdíl od pragmatické Alžběty ale Ludvík nikdy nepochopí rozpor mezi skutečným světem a říší estetiky. Stává se obětí svého vlastního velikášství a snadnou kořistí intrikánů. (Česká televize)

(více)

Recenze (36)

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Mimoriadne časovo náročný o to však komplexnejší životopisný film o Luďovítovi II. Bavorskom. Premena krásneho, idealistického a zasnívaného kráľa na nepekného, zatrpknutého a osamelého vládcu. Príbeh človeka, ktorý sa nenarodil s danosťami, ktoré by mu umožnili, zvládnuť jeho vopred nalinkované životné role. Fyzická skaza a duševný rozklad poznamenali jeho život, ktorý vyústil v dodnes nevyjasnenú tragickú smrť. Veľkolepé výpravné dielo, ktoré si rozhodne zaslúži pozornosť. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Příběh obyčejného šílenství dalo by se říct. Krom postavy Ludvíka Bavorského zaujímá poměrně velký prostor císařovna Sissi, která je zde vykreslena mnohem realističtěji než v rakouské trilogii z 50. let. Vyzrálá žena tu vystupuje rafinovaně a mnoem více odpovídá historické postavě císařovny Alžběty. Král působí ve svém šílenství přesvědčivě. Visconi se sice drží historických údajů, ale mnohem víc vykresluje náladu doby a tím nabízí dokonalou kostýmní podívanou. Rozdělení do dvou dílu mnohem lépe pomáhá udržet pozornost než při sledování celého filmu naráz - alespoň pro mě. Díky tomu jsem mohla mnohem víc docenit úžasnou kameru s nasvícením dbajícím i detailů. Na detailně propracované scény jsem zvyklá především u Bergmana a Kubricka, Visconti má vlastní pojetí, ale neméně působivé. Některé scény mi asi navždy utkví v paměti. Nasvícená tvář lékaře polovinou ve světe a druhou ve stínu, muži v černém s rozevřenými deštníky v hustém dešti, labutě v jezírku ... Ludvík Bavorský je vybraný kousek pro fajnšmerky historických filmů. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Skutečná Sissi počtvrté aneb Helmut Berger a Romy Schneider v opusu, který netrvá pouhé _čtyři_ hodiny, ale v rámci subjektivního vnímání trvá nejméně celý týden. Jsem přesvědčena o tom, že se Visconti ludvíkovskou látkou zabýval pouze pro své uspokojení z lásky k Bergerovi. A jestliže už tohle silné pouto posílil svou další láskou k Romině a jejímu složitému vztahu k císařovně, nechci si nikdy přečíst žádné hluboké analýzy na tohle téma... lépe zemřít, než si prožít znovu tento víceúhelník marnosti a chtíče. A to nechávám stranou veškeré subtexty týkající se Silvany Magnano a variací se Soumrakem bohů. Nicméně je úžasné jak Ludwig tak přirozeně navazuje na Marischkovu trilogii Sissi, nijak ji nepotírá ani neneguje, jen pokračuje tam, kde bylo srdce císařovny zlomeno. Bylo by nezapomenutelné, kdyby se Romy dočkala ještě vlastní interpretace Alžbětina skonu, teprve po tom by její vlastní život mohl začít. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Výprava, kostýmy a kulisy, vrátane exteriérov, bola jedna veľká mlska, v tomto bol Luchino Visconti veľký majster. Mám rád jeho vyjadrenie dobovej atmosféry, ktorá je v každom jeho filme veľmi výrazná, temnejšia, pričom miestami pôsobí i depresívne. No zato si vždy zachová aj dojem reálnosti. Inak tomu nebolo ani v tomto prípade, skrátka v tomto smere z mojej strany obrovská spokojnosť. Kto je zaťažený na atmosféru, tak si určite príde na svoje. Dejová linka síce bola dosť natiahnutá, na niektorých miestach preto i úmorná a ťažšie divácky stráviteľná, ale na druhú stranu sa tu aspoň verne zachytili všetky reálie okolo hlavnej postavy - Ľudovíta II. Bavorského. Bol som zvedavý ako sa maestro Visconti popasuje s jeho záhadným koncom, a ktorú z troch možností jeho smrti si nakoniec vyberie (vražda, samovražda, smrť na úteku). Nakoniec to vyriešil šalamúnsky a skon tejto tragickej vladárskej postavy tu nebol ukázaný, aj keď ako príčina bola vo filme uvedená samovražda (utopením). Proti nej ale hovorí fakt, že v pľúcach panovníka sa nenašla voda. Nech je ako chce, je to záhada, ktorú už nikto neobjasní. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Nejvytříbenější, leč šílenstvím znetvořený, chřadnoucí král, který nesnesl krásy žal. Povinován v hermelínu, pozvedá korunu a zasazuje do ní...umění-svátost všech krás, intenzivní jas věčného klenotu, vrhajícího do podzámčí paprsky zdobných ornamentů, šíři nadpozemských obzorů. Umění – toť kalich opojný, omamné záření. Moc – toť mramor, tříštivé kosti polykání, kroky volnosti tlumí. Trůn choulostiví, labilitou zatěžkaný. Vroucí lože se zvlní, ubírá sílu oslnivosti absolutního pomyšlení největšího vyznavače, milovníka estetického cítění. Jeho tělo bledne, duše slábne, v měsíční krajinu se mění. Odeznívá magické svícení "náměsíčného," hroutí se sen anděla rozeklaného. Soumrak jasnozřivého, slunce nejjasnějšího. Pod chmurným nebem churaví, rozpadá se stonající, unavené srdce plné iluzí. Už se neuzdraví. Královna noci jímá, do jezírka smrti ho noří. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (10)

  • Romy Schneider souhlasila s opakováním své kanonické role jen pod tou podmínkou, že se ve filmu vyhnou všem klišé o císařovně. Nicméně i tak souhlasila s vsazením diamantů do svého účesu pro jednu krátkou scénu. (NinadeL)
  • V době natáčení často Romy navštěvoval Alain Delon a snažil se ji marně získat zpátky. „Jsem vdaná žena,“ často odpovídala a podle Bergera si vychutnávala sladkou pomstu. (theSaint)

Reklama

Reklama