Wesele
The Wedding Day
Svadba
Režie:
Wojciech SmarzowskiScénář:
Wojciech SmarzowskiKamera:
Piotr Sobociński Jr.Hudba:
Mikołaj TrzaskaHrají:
Robert Więckiewicz, Michalina Łabacz, Agata Kulesza, Ryszard Ronczewski, Mateusz Więcławek, Agata Turkot, Tomasz Schuchardt, Arkadiusz Jakubik (více)VOD (1)
Obsahy(2)
To, co jsme a to, čím nás zatížila minulost... Jedna velká okázalá svatba a hlouček podnapilých hostů tančí v rytmu disco, družičky zuřivě soutěží, někdo natáčí videopřání novomanželům. Svatba jako mnoho jiných, ale pod přiopilou zábavou se skrývá hořká pravda o nás, o dnešním světě. Nevěsta v pokročilém těhotenství, rozhodnutá emigrovat, s obavami sleduje manželovy výstřelky. Její otec, místní podnikatel Rysiek, má té noci také větší starosti než zmatky kolem svatby své dcery. Jeho životní obchod visí na vlásku, ve hře jsou nejen velké peníze, ale také štěstí jeho blízkých. Skryté napětí vnášejí i další hosté pozvaní na obřad. Dědečkovi Antoni Wilkovi vyvolává svatba vzpomínky na dramatické události před mnoha lety, kdy potkal svou životní lásku. S každým okamžikem narůstají emoce a projevují se nejhlubší city. Vzájemně se prolínají příběhy bouřlivé lásky mezi starými a novými milenci. Postupně se stírá hranice mezi minulostí a přítomností. Tajemství minulosti vyplouvají na povrch a roztáčí spirálu zla, z níž není úniku. Málokomu se podaří nahlédnout za hranice „své“ pravdy. A pokud se jim to podaří, tak většinou ve skrytu, ve strachu a obavách z následků a z odhalení. Úsvit nachází hlavní hrdiny v různém stavu, emocionálním rozpoložení a s různými závažím poznání a zkušeností. Jisté je jen jedno, se svatební kocovinou se bude muset každý vypořádat sám. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (51)
Filmová depka plná nenávisti 1) Vynikající snímek nenabízí snadné pokoukání ne proto, že bychom viděli nějaké excesy či gore scény. Naopak, zde je zlo decentní, projevuje se v maličkostech a leze do divákova vědomí polehoučku potichoučku, ale o to působivěji._____ 2) Je to taková odvrácená strana sluníčkového Polska, jak je prezentováno ve filmu Noc plná zázraků a jeho sequelech.______ 3) Polské kino morálního neklidu je zde vystřídané kinem morálního rozkladu._____ 4) Pár pěkných kluků: 26letý Przemysław Przestrzelski (ženich Janek), 28letý Mateusz Wieclawek (děda zamlada) a 19letý Kuba Dyniewicz (Wilkův syn Igor)._____ 5) Malá úvaha o polských dějinách. Z postavení lokální velmoci v 16. století Polsko na své cestě dolů postupně ztratilo většinu svého území, až nakonec po třetím dělení (1795) i svou samostatnost. Pokusy o obnovu měly jen krátkou životnost: 1807 - 1813 a 1815 - 1831. Druhá republika vznikla až na troskách velmocí, které se o Polsko dříve podělily (Rusko, Prusko, Rakousko) v roce 1918. Následovala německá okupace a systematická genocida židů (1939 jich tam žily asi 3 milióny, dnes asi 3 500). Posun země na západ po roce 1945 silně zamíchal složením obyvatelstva (co je proti tomu české vysídlení Němců) a způsobil, že obyvatelé na většině území byli noví osadníci přestěhovaní odjinud. Lidé, silně orientovaní na půdu a víru, tak ztratili své kořeny. Připočtěme období socialismu. Je vlastně zázrak, že Poláci jsou, jací jsou. Mohlo to dopadnout daleko hůř. ()
S veľkou spokojnosťou som si pozrel Smarzowského filmy Volyň a Klérus, ale nemôžem s kladným hodnotením pokračovať i pri Svatbe. Všimol som si, že Smarzowski už Svatbu nakrútil v roku 2004 a je pre mňa dosť ťažko pochopiteľné, prečo sa k tomu o 17 rokov vrátil pričom podľa obrázkov to vyzerá ako nie príliš odlišný remake. V každom prípade považujem toto jeho dielo za zmätený produkt, v ktorom je ťažko odhadnúť čo ním chcel režisér povedať divákom. Vnímal som to ako guláš tém, časových rovín a všetkého ďalšieho, ktoré sa v závere nezložili do kompaktného obrazu. ()
[FEBIOFEST] Smarža zase zasahuje. S onou svojí syrovostí, až bizarností a krutostí, jak to jen umí. V tomto případě kouše do velkého sousta v podobě poloviční moderní předělávky pro slavné polské drama stejného názvu. Mám ověřeno, že nezáleží na tomto kontextu, abyste si film užili, ale s ním, je film povýšen na další úroveň. Komplexní tanec, kde se současníci potkávají s duchy minulosti jakožto veškerá možná kritika polské tehdejší společnosti, i když ne přímo oprávněně. Film je to silně náročný. Už tím, že vám skoro nic nedá zadarmo, je explicitní a snadno se v něm ztratíte. Délka je pocitově mnohem delší. I tak jde o silný film tvrdého zrna. Poláci ho evidentně moc neocení, ale Češi si v srdci kupodivu místo najdou. "Paměť je příšerná věc. Ale pokud není paměti, tak není člověka." ()
No, tak tenhle film asi musel kritiky hodně bavit. A to nese takový zdánlivě nevinný název, asi nikdo by si nedokázal představit jaký bude jeho skutečný obsah, natož pak forma, s jakou byl odvyprávěn. Smarzowskiho styl miluju. Všechny jeho filmy jsem si užil a proto netrpělivě vyhlížím každou další novinku, pod kterou se tenhle člověk autorsky podepíše, i kdyby to měla být jen prachsprostá vánoční reklama na polskou poštu – jistě by i na tomto komerčním hřišti Wojta dokázal zabrnkat na tu správnou strunu prostého katolicky smýšlejícího polského lidu. Ale abych se tady jen nerozplýval, ten začátek filmu mě maličko zarazil. Ještě si pamatuju na první WESELE, z 2004 a proto mě zarazila ta rozvleklost a vážnost úvodní pasáže. Rozhodně ale nechci soudit dřív, než po závěrečných titulcích, proto jsem se v duchu uklidňoval, že ten typický Smarzowskiho koncert ještě přijde. Ale že v tomto případě to čekání bude delší, než jsem původně předpokládal, a že tady víc než kdy jindy bude platit pravidlo, že čekaní jen umocňuje výslednou rozkoš, tak ne, s tím jsem opravdu nepočítal. Teď bych to měl rozdělit na současnou a historickou dějovou linku filmu, jejichž prolínání tady mnozí kritizují jako rušivý element. Pokud bych se k tomu měl vyjádřit na základě prvních okamžiků, kdy k tomu prolnutí historie se současností došlo, asi bych musel dát ostatním za pravdu. Totiž ono se neobjeví žádné varování, jako že teď přijde střih a my se přesuneme o 80 let zpět, ale ten předěl nastane tak samovolně a přirozeně v rámci plynutí děje, až jsem se v jednu chvíli sám sebe ptal, jestli pořád sleduju jeden a tentýž film. Pak nastal jakýsi „wtf“ moment, kdy jsem se pokoušel chytnout se v nově probíhajícím ději nějakého toho pomyslného stébla - rozuměj dějové linky, abych se znovu „vrátil do hry“. Takže jsem sledoval souvislosti ve jménech, místech, čase i prostoru, protože tam přece musel být nějaký hlubší přesah z minulosti do současnosti. Asi jsem prostě čekal na to, čím mě tvůrce znovu dostane. Ale to jsem ještě neměl tušení, jak to rozdělení na dvě zdánlivě samostatné dějové linky vnese do filmu naprosto nový rozměr a ve výsledku ho to doslova katapultuje napříč různými žánry kamsi mezi obrazovou alegorii a historickou katarzi. Od poloviny filmu už do sebe začínají věci zapadat a vše spěje k naprosto famózní finální části, kterou se tento film odlišuje snad od všeho, s čím jsem měl doposud tu čest se seznámit. Psát o tom, že to všechno působí depresivně, místy dekadentě a bezútěšně, že téměř každá filmová postava je zlá, zvrhlá nebo zle zvrhlá, že na současné tváři Polska můžeme pozorovat v jistých momentech paralelu s jeho temnou minulostí (asi bych ale nedával apriori celou současnost a minulost na roveň), je asi zbytečné. Smarzowski to zase dokázal i když na to tentokrát šel od lesa. Možná bych spíš měl napsat od stodoly :). Ano, byl tam vidět jeho rukopis, který použil u svých minulých autorských kousků, ale co na tom záleží? Ta konečná podoba, a hlavně vyznění a dopad tohoto filmu byly naprosto jiné, neotřelé a za mě geniální. Čekání se rozhodně vyplatilo, a nakonec jsem dostal to, co jsem nemohl očekávat ani v nejmenším. Tohle nebude film pro střední proud diváků, ale upřímně, který ze Smarzowskiho filmů takový byl? Tento má v sobě navíc určitý punc novátorství, a to ve formě jakou byl vytvořen. V tomto ohledu umělec překonal sám sebe a nastavil si další neoznačenou laťku. Už teď se těším, s čím přijde příště. () (méně) (více)
Slušelo by se udělit nejvyšší hodnocení, subjektivní pocit z projekce to však neumožňuje. Film je mimořádně komplexní – nejenže paralelně rozvíjí příběhy ve dvou časových rovinách, jež jsou propojeny znázorněním antisemitismu v polské společnosti, nýbrž nechává obě linie postupně čím dál více samovolně splývat, díky čemuž zdůrazňuje, o jak velký problém se dodnes jedná. Bez skrupulí také kritizuje lidské pokrytectví či amorálnost bohatých podnikatelů. Není tedy divu, že konzervativní vláda označila film za "anti-polský". Smarzowski se musel obejít bez státní podpory, naštěstí mu však pomohl nezávislý producent. Velmi atraktivním prvkem je kombinace klasické kamery se záběry z mobilních telefonů, černobílého němého filmu a průmyslové kamery z vepřína. Výsledek lze označit možná dokonce za příliš ohromující – sledování je velmi náročné a napoprvé je nejspíš nelze zcela vstřebat. K filmu je nutno se vracet, hledat v něm nové symboly a nechat jej dlouze působit. Až poté je možno jej docenit. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (1)
- Filmovalo sa v období od 11. júla do 3. decembra 2020 na viacerých miestach v Poľsku a Lotyšsku. (MikaelSVK)
Související novinky
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD
Opět se nám blíží konec roku, ale ještě před tím, než se všichni ČSFĎáci rozutečou do víru silvestrovských oslav, máme tu tradiční ohlédnutí za nejlepšími filmy a seriály roku podle nejoblíbenějších… (více)
Reklama