Seznamte se, Joe Black

Má to zvláštní feeling, pocit smíření a respektu se nese celým filmem. Líbí se mi, že Joe jako smrt nezapomíná, co je zač, i když je zmítaný city. Žádný dialog mi nepřipadá dlouhý ani krátký. Je přesně takový, jaký má být. Škoda, že nevím, co ukázal Joe té stařeně. Asi se to dozvím, až se s ním seznámím... (01.01.2003)

"Nerozčiluj se, Wille. Přivodíš si infarkt a zkazíš mi prázdniny." Za romantického týpka mě patrně nikdy nikdo neoznačil, takže jsem očekával, že se se zamilovanou Smrtí budu tři hodiny nudit nebo to spíš nedokoukám. Jenže opak byl pravdou. Dokoukal jsem to a líbilo se mi to. Jen bych požádal tam nahoře, aby si pro mě, až nastane můj čas, nechodil Joe Black. Je to sice sympaťák, ale já bych dal raději přednost Juliet z Lásky nebeské. Už aby to bylo. (21.01.2018)

Další z těch tři hodiny krátkých filmů, kterých je tak málo...a tentokrát to není žádný životopisný epos, i když o životě se tu bude mluvit dost a dost. A vlastně nejen o životě...rozhodně film pro mě. Ústřední trio je naprosto dokonalé, není co vytknout. A kdo umí takovéhle hlubokomyslné filmy se špetkou humoru doprovázet lépe než Thomas Newman? (12.06.2005)

Ak smrť vyzerá takto, tak sa vzdávam a som ochotná zomrieť hneď v tomto momente. Nie som príkladná romantička, ale tento film mi podlamuje kolená. Ovláda ma od začiatku až po záverečné titulky. Srdce mi búši tak silno, že občas prebije aj dokonalé Newmanove pesničky v pozadí. Pozerám sa na záhadného muža v obleku a cítim sa úplne stratene. A chcem sa tak cítiť, tak ako keď je človek zaľúbený. Presne toto mi Joe Black spôsobuje. Po celý čas sledujete dvoch dokonale krásnych ľudí, medzi ktorými je toľko chémie, že im ju až závidíte. Trojhodinová stopáž mi v tomto prípade vôbec neprekážala, cítiť sa tak nadpozemsky človek zvláda pokojne aj dlhšie. Meet Joe Black je silný vizuálno-emocionálny orgazmus. (03.07.2013)

Ač sama Smrt je hlavním hrdinou tohoto filmu, vše spojené s umíráním je zatlačeno do pozadí. Pokud přeci jen nějaký aspekt smrti vstoupí do zorného pole kamery, vždy je pečlivě vybrán tak, aby diváka náhodou nerozrušil. Na podobnou věc jsem si stěžoval už u filmu Bucket List a ani zde Hollywood "nezklamal". Umírání je proto buď banální, anonymní nebo smířené. Nejhlavnější roli hraje totiž Láska - na tu je i smrt krátká! Zvláště když ji ztělesňuje dobře ztělesněná i zajištěná samička, o které hlavní hrdina ví, že bude brzy dědit. A tak nám film se smrtí degeneruje v obyčejnou romanťárnu, ve které: "Hlavní hrdina je takovej divnej." Pod tlakem své cynické nálady si neodpustím varování, které konec filmu, zřejmě nezáměrně, opomíjí: "Spíše projde velbloud uchem jehly nežli bohatý vejde do království nebeského." (27.12.2008)