Adelheid

Přestože geniální Franta Vláčil stihl vinou bolševických antimyslitelů, kteří považovali za kvalitní film maximálně dokument o Stalinově návštěvě v kadeřnictví, natočit jen několik málo opravdu vrcholných děl, tak po zhlédnutí Adelheid ho můžu bez bázně a hany považovat za nejlepšího československého filmaře vůbec (snad kromě Formana). Lazarová je sice pořád úplně někde jinde, ale tenhle psychologický majstrštyk by se měl povinně promítat jak všem studentům filmových škol, tak i obyčejným středoškolákům předtím, než se zúčastní česko-německých seznamovacích kurzů. V utužení vztahů jim to sice dvakrát nepomůže. ale chlapci alespoň poznají, že pěknou Němkou se nesmí nechat oblbnout... :) Ale teď vážně - pokud stejně jako já obdivujete naši kinematografii 60. let, tak tohle výborné, ukázkově gradující drama vás přinutí, abyste ji obdivovali ještě mnohem více. Skvělá, opravdu skvělá práce.. 95% (21.03.2014)

Téměř na každém Vláčilově snímku je jasně patrné jak si s daným tématem umí skvěle pohrát. Snaží se mu dodat nějakou originalitu, scénu, na kterou bude divák dlouhou dobu vzpomínat, ale ten hlavní důvod, díky kterému vyhledávám jeho filmy, je jeho výjimečná schopnost zabalit své dílo do fantastického vizuálního hávu, což má zásadní podíl na kvalitě zážitku. Adelheid je tentýž případ. I zde je režisérův charakteristický rukopis. Nádherná práce s kamerou a obrazem, silná chemie mezi hlavními postavami a romantika(?) činí Adelheid jedinečným dílem, na které můžeme my Češi být po právu hrdí. 80% (04.02.2012)

Překrásně smutný snímek, kterému zásadní způsobem škodí natočení v barvě. A hlavně v takřka až pastelových přepálených barvách (i když v místní galerii to nevypadá vůbec tak hrozně, takže je to možná jen problém DVDčka ze Zlaté kolekce českých filmů). O kolik lépe by to bývalo vypadalo v černobílém provedení je vidět v poslední scéně či v bonusové části právě na zmíněném DVD. Na druhou stranu můj pocit, že se Vláčil s Uldrichem natolik opájeli barvou, až to trochu obrazově odflákli, tak ten by stejně asi přetrval i tak. Ty tam jsou totiž nezapomenutelné "obrázky" z Údolí včel. (23.01.2009)

Adelheid je další z Vláčilových skvostů, byť se obsahem nejedná o tak monumentální dílo jako je Lazarová nebo Údolí včel. Oproti těmto opusům je příběh spíše menší a komornější, defakto se v něm vyskytují jen 3 důležité postavy, ale zážitek je to stejně silný. Zejména kvůli Vláčilovu poetickému režijnímu stylu, konkrétně pak kameře, či organickému propojení obrazu a vážné hudby, jež umocňuje ponurou a sychravou atmosféru vylidněných Sudet. Adelheid sice nepopisuje celou dobu v celé její složitosti, jako výše uvedené filmy, ale o to více prostoru je zde věnováno běžným osudům obyčejných lidí, jež se možná o to více dostanou pod kůži. (06.03.2013)

V princípe jednoduchý príbeh odohrávajúci sa však v ťažkých povojnových časoch. Všadeprítomná nenávisť k porazenej menšine či rabovačky opustených sídiel sa odohrávajú akoby mimo obrazu, v popredí je citlivý príbeh dvoch ľudí. Vedel by som si však predstaviť zrozumiteľnejšie dialógy ( záverečný preklad starej prekladateľky z nemčiny je otrasný ). Herecké výkony na výbornú. (27.11.2019)