Vůně ženy

Ani slepej by nezahrál slepýho tak dokonale jako Al Pacino. V jeho společnosti si báječně zatančíte tango, zajezdíte ve Ferrari ulicema New Yorku a navštívíte pětihvězdičkové hotely a navečeříte se v nejluxusnějších restauracích. Máte-li po ruce Johna Danielse (Al ví, že je to Jack, ale z přátelství mu říkejme John), budete se báječně cítit. Pacino má navíc v závěru filmu jednu z nejkrásnějších řečí odehrávajících se v "soudních síních". Ani na chvíli neváhám s hodnocením - 5* (08.07.2010)

Povedal by som, že to Američania zobrali za správny koniec a namiesto snahy o prekonanie vtipnosti pôvodného filmu natočili (melo)drámu. Pretože táto snaha by pripomínala povestné psie naháňanie vlastného chvosta. Celé to stojí na Pacinovej postave a jeho výkone a niet čo namietať. Za zmienku stojí viacero scén, najmä tá tanečná s náhodnou návštevníčkou reštaurácie a jej vypointovanie, dôležité pre vyznenie celého filmu. Ja by som tento film ani nenazýval remakeom, zmeny sú zásadné, o starého pána sa napríklad žiadna žena nezaujíma. Výrazná výhrada smeruje k záverečnej reči. Tá je príkladom zmeny filmovej reči oproti takým 70. rokom nasýteným novým Hollywoodom, spomeňte si na Pacinov výbuch na súde v And Justice for all. Oproti nej je celý záver vo Vône ženy iba instante naaranžovaný a predvídateľný. (04.10.2016)

Takhle uvěřitelně zahrát slepého člověka, to jsem snad ještě neviděla... Ten jeho nepřítomný pohled, to tápání, přestože Al Pacino narozdíl třeba od Jamieho Foxxe skoro vůbec nenosil černé brýle, takže během hraní normálně viděl... Neuvěřitelné a uhrančivé. Pacinův herecký koncert koncertů místy ale bohužel kazí trochu vláčná režie a prokouknutelný scénář, kvůli kterým nemůžu jít s hodnocením výš, než na poctivých (velmi dobrých) 80%. (26.01.2009)

Je to možná staromódně podaný příběh o životě, ale s neskutečně mladistvým Al Pacinem, plným elánu a životní energie. Ten na sebe strhává veškerou pozornost a nechává za sebou v závěsu solidního ODonnella, zdatnou režii i hutný scénář se spostou nezapomenutelných scén. Pacino zahrál svou roli tak dobře, že i několik zdánlivě triviálních scén (tanec v restauraci, Ferrari) vzhledem k jeho postave (handicap) stává se nezapomenutelnými a symbolickými (oslava nezlomné lidské vůle a chuti do života). Nebál bych se říci, že je to z obsahového hlediska nadčasový film. (25.09.2013)

Skvost světové kinematografie s brilantním Al Pacinem, který předvádí jeden ze svých nejlepších hereckých koncertů. Martin Brest natočil příjemný, citlivý, ale místy i smutný snímek, který každého pohladí po duši. Mladý Chris O'Donnell předvádí také životní výkon. Italský originál jsem neviděl, ale popravdě mi to vůbec nevadí. Kdo neviděl měl by rychle napravit..... (20.01.2008)