Vůně ženy

Překrásný film. Neuvěřitelně upřímný a citlivý. Al Pacino si tady to ocenění Oscarem zasloužil naprosto po právu. Nechápu, kam na to herectví chodí. Tak skvěle zahrát slepce. Já jsem mu to nejenom věřil, ale i jsem s ním soucítil. Zajímavé je i to, že podle názvu byste čekali cokoliv, ale takovéhle drama určitě ne. Ten film je nejenom neuvěřitelně lidsky natočený, on v sobě skrývá i celou řadu obrovských pravd. Třeba ten překrásný závěrečný monolog, co tam Al Pacino na konci filmu pronesl, to mě vyslalo šíp až hluboko do srdce. To bylo něco tak překrásného...Kéž by se podle toho všeho odvíjel i samotný svět. (27.11.2013)

Na tomto filme je veľa nedotiahnutých vecí ale dvaja ľudia spravili s tohoto dielka neskutočný zážitok a to autor hudby pán thomas newman a pán pacino. Pacino vyslovene ťahá tento film na svojich bedrách až do konca a je to na ňom sakramentsky vidieť. zaslúžene dostal oscara. ostatných komentovať nebudem hlavne donnella ktorého ani nepovažujem za herca lebo jeho prejav vo všetkých filmov je nehorázne samoúčelný. každopádne vzájomné putovanie za poznaním , za pravdou a za tím čo je správne a čo nie je neskutočne pôsobivé. celá tá dlhí cesta kde sa jeden o druhom dozvedajú nové veci a musia s nimi precovať pretože každý po tom weekende už nebude mať čas opäť rozmýšlať vedie ich vzájomnú podporu a priaťelstvo k finále kde prejav al pacina na mňa pôsobil ako ľadová sprcha . oblial ma studený pot a modlil som sa aby to prestalo lebo som mal pocit že sa rozplačem ako malé decko a veľa ktomu nechýbalo možno že nejáka ta slza ušla. každopádne aj keď tý scéna nebola zrovna vrcholom filmu rozhodne je najlepšie spracovaná a dovoluje sa brestovi blisknúť ale preca je moc americká hlavne potlesk ale každopádne som si spomenul na spoločnosť mrtvých básnikov ktorý so mnou spravili niečo podobne a čert to zober ja mám také filmy rád. nenudil, potešil a prinútil uvažovať. pacino je pán herec a obdivujem ho. (01.08.2008)

Neviděl jsem původní italskou verzi, takže nemohu srovnávat. Ale díky tomu alespoň mohu konstatovat, že se tento americký remake nadmíru vydařil. Chris O'Donnell tady předvádí životní výkon (kam se hrabou všichni ti Batmanovští Robinové, nebo Dumasovští D'Artagnanové) a Al Pacino opět rozehrává jeden ze svých excelentních hereckých koncertů. Jeho pojetí slepého důstojníka je natolik věrné, natolik hrdé a hluboké, že mu divák nejen onu slepotu skutečně uvěří. (26.09.2003)

Bohužel opět až moc přímočarý příběh, kterému jednoduše nemohu věřit. V podstatě jde o střet dvou různých povah, spíše snad životních postojů i systémů. Ten Charlieho je obyčejný, známý a vůbec nijak zvlášť zajímavý. Zato svět plukovníka Franka Sladea nás musí od začátku ohromit svou rozlehlostí, obsahem i hloubkem, neboť tento slepý veterán je vskutku kultivovanou, šarmantní a značně tajemnou osobou, která se však těžko vzdá toho, čemu ráda navykla. Brzy nás napadne, o co tady asi tak půjde a jakpak to všechno hezky dopadne. Obě tyto osobnosti se navzájem doplní, pomohou si vyřešit své problémy (V případě školních problémů Charlieho je to obsahově hodně ubohé. Neříkám, že Al Pacinův výstup v aule školy nebyl efektní, avšak to, co následovalo, reakce přítomných a celé vyústění sráží film alespoň o dvě kategorie dolů.) a rozejdou se obohaceny a vyrovnány. Proč? Proč z tak zajímavého tématu udělat až takhle sentimentální kousek? Proč musí být absolutně skvělý herecký výkon Al Pacina zasazen do tak nevěrohodného prostředí? Teď jsem opravdu zvědav na originál! - Po zhlédnutí absolutně odzbrojující italské verze mám chuť ještě jednu hvězdičku odebrat. (26.12.2004)

Povedal by som, že to Američania zobrali za správny koniec a namiesto snahy o prekonanie vtipnosti pôvodného filmu natočili (melo)drámu. Pretože táto snaha by pripomínala povestné psie naháňanie vlastného chvosta. Celé to stojí na Pacinovej postave a jeho výkone a niet čo namietať. Za zmienku stojí viacero scén, najmä tá tanečná s náhodnou návštevníčkou reštaurácie a jej vypointovanie, dôležité pre vyznenie celého filmu. Ja by som tento film ani nenazýval remakeom, zmeny sú zásadné, o starého pána sa napríklad žiadna žena nezaujíma. Výrazná výhrada smeruje k záverečnej reči. Tá je príkladom zmeny filmovej reči oproti takým 70. rokom nasýteným novým Hollywoodom, spomeňte si na Pacinov výbuch na súde v And Justice for all. Oproti nej je celý záver vo Vône ženy iba instante naaranžovaný a predvídateľný. (04.10.2016)