Vůně ženy

Jedna hvězdička utopená v závěrečném sentimentálním patosu. I když zbytečný sentiment provází celý film. I ve scénách, kdy Al Pacino řekne vše svýma slepeckýma očima, dojímá doslova na povel. Pokud jste viděli film s dabingem (znám verzi s puritánsky přiškrceným Vladimírem Dlouhým), z Pacinova hereckého výkonu nemáte skoro nic. (03.07.2007)

Nie, že by bol príbeh druhoradý, ale je jednoducho musím začať výkonom Al Pacina. Oscar pre herca asi nikdy nebol jednoznačnejší. Poslednú hodinu jeho strhujúceho výkonu mi zvieralo srdce, sánka mi padala akoby som videl nejaké zjavenie a prepotil som celé tričko, čo určite nebolo ovplyvnené terajšími tridsaťstupňovými horúčavami. Skvelý príbeh bol len podpora pre tohto pána herca a ostatných tiež skvelých sekundantov, hlavne O'Donnellov vrchol kariéry. Krávne úsmevné doplnky šité na mieru len umocňujú pôvabný dojem filmu z ešte pôvabnejším názvom. Plný krásnych, pravdivých, príjemných aj krutých životných právd o priateľstve, česti a čo je podstatné, o ženách. A ak niekto zistí, čo chýbalo k dokonalosti nech mi napíše, určite to neboli veci vytknuté v doterajších komentároch. 90%. (24.06.2008)

Krásný film. Režisér opět nezklamal, perfektní scénář, souhlasím s dramatem, oba hlavní hrdinové skvělí, vše bez výhrad. Frank a Charlie k sobě patřili jak vůně k ženě. Nádhera, dokonalý zážitek, došly mi slova, jak Frankovi zrak. Takže raději všechny pocity shrnu v jedné podstatné větě: "Měl jsi někdy pocit, že bys chtěl jít a přesto jsi cítil, že bys tu chtěl být? Joo..." Přišla mi chuť na Johna Danielse a to je co říct!! :-) (26.02.2011)

Jen k málokterému filmu by tak seděl přívlastek "klasika" jako zde. Film se rozvíjí dle těch nejklasičtějších šablon, ale není to vůbec na škodu, je to jako květ, který rozkvétá přesně do těch barev, které si v tradičním dramatu o sbližování přejeme vidět. Vůně ženy je filmová cesta o vykreslování charakteru hlavní postavy a nejvíc se mi líbí, že všechny zastávky na ní jsou samostatně velmi zajímavé a zároveň i účelné pro nerušený posun v příběhu (např. návštěva bratra je zajímavá pro ostré slovní přestřelky a důležitá pro sdělení plukovníkovy minulosti). Nemohl bych však opěvovat všestranou krásu tohoto noblesního díla, kdyby nebylo nadpozemského výkonu Al Pacina, neboť je to právě on, kdo svým projevem povýšil většinu scén na další level. PS: Vznik vztahu u původně opozičních postav mi zde přijde lépe zpracován, než u Rain Mana (méně očividná emocionální podbízivost). 9/10 (19.01.2011)

Původní verzi jsem neviděl a upřímně si myslím, že tuto novější asi (alespoň u mne) již nic nepřekoná. K nevidomému Al Pacinovi coby válečnému veteránovi, (který díky své povaze každého od sebe odhání a nikdo jej nechce ošetřovat) je přiveden studentík O'Donell. Ten studuje na univerzitě ale jelikož nedisponuje tučným kontem jako papínkové jeho spolužáků, přijme nabídku od rodini veterána - dělat za přivýdělek mu občasnou společnost či doprovod. Mezi oběma se tak postupně začne vyvíjet přátelství. Opatrovníkovi je pozvolna jasné proč chce plukovník do New Yorku a podaří se mu změnit jeho názor na svoji současnou a další existenci. Sílu nabírající Al Pacino pak začne ze svého opatrovníka z ušlápnutého studenta pozvolna tvořit muže. Závěr byl obravdu brilantní. Další film, kde se klaním umění Al Pacina. Nutno vidět. * * * * * (13.01.2012)