Stíny horkého léta

Musím uznat, že jak ze začátku, tak v průběhu, na mě silně zapůsobila hudba. Zdeněk Liška byl prostě mág. Taky natočeno to je hodně kvalitně, o hercích nemluvě. Ale ten háček je tempo a pár dalších faktorů. Tempo je pomalé a divné a někdy to vyúsťuje v nelogické chování postav. Co mi ale vadilo nejvíc, tak že ta banda Banderovců mezi sebou vůbec nekomunikovala. Režisér tím chtěl asi naznačit jejich chladnokrevnost a profesionalitu v oboru, ale moc realisticky to pak nepůsobilo. Aspoň, že tady byl Tóma Hluchoněmec. Samozřejmě, že mi to připomínalo jak Adelheid, tak Zánik - disponuje to totiž podobnou atmosférou a příběhem, a proto hodnotím stejně. (27.11.2021)

(KVIFF 2024) Stíny horkého léta mají trochu eliptický úvod, kde je divák zprvu bez vysvětlení vržen do zápletky zasazené do roku 1947, "kdesi pod štramberskou trúbou". Vláčilův film tradičně vyniká po vizuální stránce a nabízí nejeden nápaditý výjev či záběr; rovněž zaujme důrazným hudebním doprovodem. Bylo zajímavé sledovat vývoj vztahu mezi Ondrášem a jeho zprvu pohrdavým a nechápavým synem. Při festivalovém úvodním slovu zaznělo, že se jedná o western - a něco na tom bude. Parné tuzemské léto jako by místy pocitově evokovalo vyprahlý Divoký Západ. Pan Vláčil vskutku uměl své řemeslo! (29.06.2024)

S díly pana Vláčila jsem zatím nenašla společnou řeč. Přepadení venkovské rodiny proběhne tak rychle, že se ani nenadějete a už s ní bydlí dalších pět "hostů". Dlouhou dobu jsem byla k odevzdanému chování dospělých stejně nedůvěřivá jako jejich syn, postupem času jsem ale pochopila, proč se otec Baran tak dlouho vzpíral. Mluví se zde spíše obrazem (záporné postavy nepromluví vůbec!), což je pro Vláčila typické, ale pro mě bohužel hůře stravitelné. V synopsi zmiňované "rozhodující střetnutí" proběhne ve tmě, takže z něj bohužel není moc vidět, Liškova výrazná hudba v některých momentech působila rušivě. Znovu už vidět nemusím. (16.03.2019)

Komorní baladický home invasion se zneklidňující Liškovou hudbou a atmosférou, natáčený v mém milovaném Štramberku. Inteligentní chlapská podívaná směřuje s rozvážností hlavního hrdiny a za výborných úsporných dialogů (záporáci nemluví vůbec) k nevyhnutelnému závěrečnému výbuchu násilí. Ten bohužel není nijak pamětihodný a stejně tak by mohl být zajímavější děj k němu vedoucí, konkrétně útočníci by mohli své oběti mnohem víc terorizovat. (09.06.2024)

A opět vynikající drama, které díky komponovaným obrazům i hudbě, rozsévá neopakovatelnou hutnou atmosféru skutečnosti až do divákova srdce. Silný příběh o osobní nepatetické odvaze a odpovědnosti za své blízké. Těžká doba, tíživá minulost, jejíž ozvěny ještě nedozněly, úmorná lopotná práce v každodenním zápase o lepší život, malebné prostředí horského kraje, nejtěžší zkouška života. Tvrdý kraj, tvrdá doba, tvrdý muž, tvrdá zkouška. Život ve své nejkrutější podobě napadá a sráží k zemi odhodlaného muže Ondřeje Barana (skvělý Juraj Kukura). Aby ten znovu povstal a přichystal se na svoji životní bitvu a střet o holý život svůj a své rodiny. Z dalších rolí: oddaná Ondřejova manželka Tereza (šarmantní Marta Vančurová), Ondřejův zprvu zklamaný a naivně odhodlaný syn Lukáš (Robert Lischke), doktor zatažený nedobrovolně do smrtelné hry (dobrý Gustáv Valach), skupina odhodlaně krutých banderovců (zajímaví Karel Chromík, Zdeněk Kutil, Jiří Bartoška, Augustín Kubán a Gustav Opočenský), poručík SNB Grygar (Ilja Prachař) s nejistým podezřením, či závistivý opilec (Michal Ladižinský). Těžký život s krutou realitou dokáží v některých ryzích charakterech vydolovat z lidí to nejlepší, co v nich je. Čestnost, pokora a slušnost nejsou překážkou při dokazování vlastní statečnosti a likvidování těch nejtěžších překážek života. Válečná džungle s malou váhou života jedince se vrací, aby dokreslila svou ukázku jedinečného chování skromného hrdinství. Poutavé, silné, jedinečné. S nezaměnitelným rukopisem výjimečnosti autora. (07.01.2013)