Prolomit vlny

Emily Watson by její schizofrenii i Glum mohl závidět a já jsem konečně našla film od Larse von Triera, který mi nepřipadá samoúčelný ani nudný a který opravdu stojí za to vidět. Přesto je tam několik věcí, které mi nesednou - ač církev opravdu nemám v lásce, moralizování nad ní mi zde přišlo až příliš okaté a hlavně konec docela zabil celou pečlivě budovanou atmosféru. Mohlo to skončit bublajícím potůčkem podbarveným "Your Song", ale ne, Lars potřeboval víc... Tak tam vrazil doktůrka a jeho "dobro" a hlavně pak ten úplně poslední záběr na vrtné plošině. To byl takový symbolický hřebíček do rakvičky, resp. úbytek jedné hvězdičky. (29.01.2010)

,,JSEM S JANEM V DUCHOVNÍM SPOJENÍ. BŮH NECHÁ KAŽDÉHO V NĚČEM VYNIKNOUT. JÁ JSEM BYLA VŽDYCKY HLOUPÁ... ALE V TOMHLE JSEM DOBRÁ. BŮH DAL KAŽDÉMU NĚJAKÝ TALENT.…“ /// …a byla svatba. Pár zvláštních postav, romantická svatební šukačka na hajzlu, děkování Bohu za dar lásky. Film o životě Bess a Jana, poskládanej do sedmi kapitol (a jednoho epilogu). Otázky víry – fanatismus(?) nezdravé mysli aneb záchrana života šukáním a duchovním spojením. Úchylný téma, což nikoho nepřekvapí. Taky tady najdete to, co na Trierovi máte (máte, ne? Proč jinak byste… jo ták, kritici…) rádi: jiný postupy vyprávění, jinou kameru, filtr … prostě to, co fungovalo skvěle u Království (včetně Udo Kiera). Spíš jsem překvapenej, že mě to postupně přestává rajcovat a vyhlížím konec, páč nevěřím, že už to má čím překvapit. Tak sedím a čekám na zázrak, kterej by hodnocení zvedl aspoň na 3*… no a měl ho tam! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu si se S. Skarsgårdem přeměřit pinďoura. 2.) Chtěla bych umřít na dobro. (no a nadobro až pak…) 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (12.02.2014)

Ani ďaľšia Trierovka neprelomila moje presvedčenie, že všetko má svoje hranice a Lars von Trier hranice nemá...má svoje, sú mimo mojich...vďaka čomu vnímam jeho filmy ako priemerné, emocionálne preexponované a so sympatizovaním s jeho filmárskym štýlom mám jednoducho problém...po vstrebaní filmu mám pocit, akoby som práve od niekoho dostala nakladačku (emóciami presýtenú a manipulatívnu)...a to nie je fér. Na druhej strane príbehy, ktoré si pán režisér vezme na mušku sú výborné, životné peripetie mladej veriacej dievčiny s labilnou emotivitou a silnou vôľou scenáristicky zaujímavé, miestami úplne dojemné..ale čo je veľa to je veľa...a keď je veľa, čo v Trierovom prípade skoro vždy platí, kvalita zážitku klesá...a ten môj tentokrát zase klesol len na tri a celkový dojem je úplne totožný s Tancom v temnotách.. (23.11.2009)

Ktoráže to herečka získala na 69. odovzdávaní „zlatých plešivcov” , ocenenie pre najlepší ženský herecký výkon v hlavnej úlohe ? Je to manželka režiséra Joela Coena, Frances McDormand, ktorá v danom roku 1996, dominovala vo filme FARGO, ktoré režíroval jej husband. Videl som ju. Je to veľmi solídny výkon, ale i napriek tomu, je mojou favoritkou, iná kolegyňa, ktorá bola v tomto roku taktiež medzi nominovanými, na prestížnu, filmovú cenu OSCAR... Dána, Larsa von Triera, priznám sa, extra neobľubujem a nemusím. FILM - Prelomiť vlny, mi ale nie je neznámy pojem, pretože poznám herečku, ktorá si v ňom zahrala. EMILY WATSON, podáva vôbec zo všetkých konkurentiek, bezprostredne najlepší, ucelený, vierohodný, absolútne odovzdaný, strhujúci, mimoriadny, odvážny, bravúrny herecký výkon, aký nemá len tak obdoby, týkajúci sa najmä výstupu, v hranom, celovečernom filme, keď sa herec, vôbec po prvýkrát vyskytuje na „striebornom plátne” . Takýto debut ma totálne priklincoval do sedačky. Ja by som dal oscara práve Emily. Film je rozdelený v jednotlivých kapitolách : Bess sa vydáva. Život s Jánom. Osamotený život. Jánova choroba. Pochyby. Viera. Obeť zn. Bess. A na záver - EPILÓG : POHREB. Na ploche takmer troch hodín sledujem naprosto čosi fascinujúce a realistické, i kvôli tomu, že je neustále prítomná - ručná kamera, ktorá dáva výraznejší, intenzívnejší nádych - brutálneho REALIZMU, ktorý sa tak tlačí vpred ! Až by som povedal, že dokumentárne cítenie, je presne to pravé, orechové, čo ma automaticky napadá pri tomto sledovaní. Práve vynikajúca kamera veteránskeho majstra Robbyho Müllera, robí snímok tým, čím bezpochyby je + Emily v hlavnej úlohe. V skratke. V týchto spomínaných kapitolách si prejdem udalosti novomanželského páru - Jána a Bess, a to takým spôsobom, ktorého by som nechcel byť priamym účastníkom. Najprv sa vydáva, a je naprosto šťastná. Spolužitie. Muž odchádza pracovať na vrtnú plošinu, a žena si už želá, aby bol čo najskôr doma v jej objatí... A od tohto okamihu, začne naberať smer ich životov, nepredvídateľne, strmý a krutý pád... Budem svedkom živého obcovania, alebo hlavná postava Bess, sa zvykne rozprávať sama so sebou, čo taktiež neveští nič dobrého. Prihovára sa k „BOHU” . Toto treba radšej raz vidieť, ako o tom hoci sto krát počuť. A varujem, nie je to nič príjemné. Depresívna atmosféra je ešte veľmi slabučké slovo, čo na každého zúčastneného čaká... (25.11.2017)

U filmů Larse von Triera můžete mít jistotu, že tím nejveselejším místem snímku je prvních deset minut. Pak už to jde s životem hrdinů jen a jen dolů. Breaking the Waves je toho důkazem. Opět se jedná o silně autentický snímek s absolutně skvělým obsazením. Myslím, že tentokrát casting ani už lepší být nemohl. Trier opět točil po svém, vyjímku jsou okna s označením kapitol, kdy režisér záběry krášlil přes různé filtry a doplňoval hudbou. Jako by tím chtěl dokázat, že i on by uměl točit líbezně, ale samotný příběh je odvyprávěn klasicky trierovsky syrově. (26.08.2005)