Prolomit vlny

Nejlepší film Larse von Triera, nejlepší výkon Stellana Skarsgårda a hlavně - to, co předvedla Emily Watson, byl jeden z nejlepších hereckých výkonů, jaké jsem kdy viděl. Na to, že to byl její první film, se jedná vyloženě o zázrak. Měla dostat Oscara...Výborně natočené drama a Trier si řekl o místo mezi mými oblíbenými režiséry. Emily Watson si o místo mezi mými oblíbenými herečkami neřekla, ta to vyloženě zařvala! :-) Takové sžití s postavou se vidí málokdy, jednalo se o velmi procítěný výkon plný emocí - ale pozor, vůbec to nebylo přehnané, bylo to naopak už neuvěřitelně věrohodné. Trier zkrátka umí dostat z herců to nejlepší - tím ale nechci říct, že to je jen jeho zásluha. Jeho zásluha je především to, že tuto mimořádně talentovanou herečku objevil a dal jí šanci. Fakt velmi silný zážitek a toto drama doporučuju každému, kdo to ještě neviděl. (26.01.2009)

Trierovka jak vyšitá! Myslené skôr v dobrom...Oproti napr. Tancu v Temnotách, napriek istej podobnosti aj kvôli nezameniteľnému štýlu rozprávania, postavám, je tento film na tom podstatne lepšie. Psychológia postáv je silnejšia a predovšetkým prirodzenejšia, netlačí sa tak na emócie, určite nie umelo a manipulatívne. Trier má svoj ksicht a to je na ňom to najlepšie, rovnako ako fakt, že jeho filmy vždy vyvolávajú pocity a emócie (ich odtiene sú isto veľmi pestré, často protichodné). Nemôžem povedať, že formálna stránka filmov podľa charty Dogma ´95 je pre mňa lákavá, ale ak je obsah tak silný ako tu, tak nie je o čom..A klobúk dole pred Emily Watson a jej výkonom! (26.11.2009)

Teskná a neukojitelná milostná píseň. ... Většina písní končí dobře...aspoň si to tak přejeme. Někdy až zbytečně moc. ........ Ani katarze, která je zde v podobě několika osvěžujících barevných průzorů (i hudebně skvostných, téměř až na hranici kýče) z hutné emoční horské dráhy, nakonec těžko zažene depresi z krutě a zbytečně nenaplněné lásky. Filmový drahokam s nemilosrdně ostrými hranami, syrovým zpracováním a hereckým koncertem milující nešťastnice. (09.10.2005)

Larsi von Trierovi se to zase povedlo, natočil emotivní film, který vypadá jako by se jednalo o dokument o Skotsku a jedné rodině, která se svým chování vymykala všem ostatním. Trier toho dosáhl velice jednoduše, pohrál si totiž s obrazem, který někdy poskakuje jako by byl na vlnách a jindy je rozostřený, až se zdá být amatérským... my ale víme, že se jednalo o účel, jímž nás režisér vtáhl naplno do děje. O Trierovi se říká, že je citovým vyděračem, který donutí diváka, aby myslel přesně na to na co potřebuje a pak se mu za to vysměje a o tomto filmu to platí dvojnásob. Tento film je volně inspirován pohádkou o Zlatosrdečce (zároveň se jedná o druhý díl stejnojmenné trilogie), dívce, která rozdala vše co měla, jen aby pomohla ostatním, při čemž čím dál více trpěla, ale ani chvilku nelitovala toho co udělala, za což byla na konci příběhu odměněna, Trierova interpretace díla je ovšem od knihy velice rozdílná, postrádá pohádkovost a konec je zároveň šťasným a velice smutným... (06.01.2006)

Ani ďaľšia Trierovka neprelomila moje presvedčenie, že všetko má svoje hranice a Lars von Trier hranice nemá...má svoje, sú mimo mojich...vďaka čomu vnímam jeho filmy ako priemerné, emocionálne preexponované a so sympatizovaním s jeho filmárskym štýlom mám jednoducho problém...po vstrebaní filmu mám pocit, akoby som práve od niekoho dostala nakladačku (emóciami presýtenú a manipulatívnu)...a to nie je fér. Na druhej strane príbehy, ktoré si pán režisér vezme na mušku sú výborné, životné peripetie mladej veriacej dievčiny s labilnou emotivitou a silnou vôľou scenáristicky zaujímavé, miestami úplne dojemné..ale čo je veľa to je veľa...a keď je veľa, čo v Trierovom prípade skoro vždy platí, kvalita zážitku klesá...a ten môj tentokrát zase klesol len na tri a celkový dojem je úplne totožný s Tancom v temnotách.. (23.11.2009)