Evropa

Skvělá noirovka, ze které jde cítit ovlivnění Kafkou. Výtvarně je to překrásné. Každý záběr je do detailů promyšlen a fígl s částečně barevnými snímky je kouzelný. Do toho přidejme temnou, beznadějnou atmosféru. Neznámé a nelogické prostředí s nesmyslnými pravidly. Hypnotický hlas vyprače, který jenom podněcuje zdání neskutečnosti snu. A samozřejmě zpochybnění dobrého a zlého, které se dá aplikovat na nejen poválečnou dobu. (10.03.2009)

Sugestivní pohled do duše poválečného Německa z pohledu idealistického amerického mladíka s německými kořeny, jenž přijíždí do otčiny ukázat vlídnější tvář americké okupace. Jenže ideály většinou nejsou určené k naplňování, ale k borcení. Dílo mistra von Triera se špatně komentuje. Musí se vidět. Ale v Europě ukázal, že je geniální. 100% (02.01.2010)

Objímám vzpomínku na Trierovo Tanec v temnotách. Nechci ji nikdy vidět podruhé, bojím se, že už to takový nebude. V případě Evropy mi krouží v hlavě myšlenka, že tady druhá projekce taky nebude možná. Ale z úplně jinýho důvodu. Lars mě vede tunelem, kterej nemá konec (je to snad symbol smrti?). Ta cesta je trnitá (bohudík za to), ale co je horší- je nudná. Průvodce má slibný, pevný a povědomí hlas. Má zájem vás hodit do transu. Mě bohužel ne. A to prosím hroší kůži nevlastním, jsem prostě jedním z vás. Sny o tom, že tohle bude velkolepý, Trierovsky nezapomenutelně natrhávající, se nekonají. Zbývá jen bezbřehá nuda s vůní páry od lokomotivy a varování, že houpání se na židly je dost nebezpečný, zvláště pokud je to za účelem zahnání Evropský nudy. Never more! ____ Chcete-li maximální zážitek, něco, co vás zaručeně dovede k šokujícímu přemýšlení, podívejte se na předposlední obrázek z galerie tohoto filmu. Dá vám víc, než celý film.... (28.07.2009)

Cynismus Larse von Triera v plném rozkvětu je tentokrát zaobalený do poválečně depresivní vyprávěnky. Příběhu o zpočátku lehce naivním člověku, který se octne uprostřed mašinérie drah, zmítaném nejen připitomělou byrokracií, ale i láskou, dodává syrová černobílost a občasný barevný flák, punc kafkovsky zabarvené absurdity. Opět jsou tu typické znaky nedogmatické tvorby páně režiséra a scénáristy v jednom ... vypravěč, který je postaven do role téměř meditativně hypnotické, hudba je velmi atmosférická a výběr herců skvostný. Prostě a jednoduše - na tak napínavou a vyhrocenou jízdu vlakem dlouho nezapomenete. 90%. (03.02.2008)

Vrchol Evropské trilogie a Trierova „předdogmatického filmu“. Základní zápletka je shodná s Kafkovým Nezvěstným – mladík přijíždí „na zkušenou“ do země, o jejichž pravidlech a současné situaci toho mnoho neví, a jediná osoba, kterou v ní zná, je strýc, jenž ho do ní na počátku uvede. Brzy se však jejich cesty (fakticky) rozdělí a mladík proniká do pohnuté historie německého národa na vlastní pěst. Jako cizí (idealistický) element však v moři intrik a naprostého relativismu, neschopného určit rozdíl mezi dobrem a zlem, nedokáže obstát. Ač Trier nebazíruje na historicky přesných faktech, POCITY a NÁLADU země, jež v předchozím půlstoletí prošla tolika proměnami a otřesy, vystihl dokonale. Zároveň jde i o Trierův vizuální vrchol; spoléhá na úžasnou, typicky „evropsky“ svobodomyslnou kameru, nestřihové přechody mezi scénámi, přední projekci a temné ladění, z kterého vystupují barevné předměty klíčové pro tu kterou situaci. Těžce nadčasový a trierovsky svůdný film. (27.07.2006)