Médea

Lars von Trier je jedním z nejoriginálnějších žijích režisérů. Téměř každý film dokáže pojmout zcela odlišně a přesto zůstat svůj. Medea je, pro Triera netypicky, film výrazný zejména epickou kamerou a prací se zvukem. A s ohledem na to, že se jedná o klasický televizní formát, tedy obraz 4:3, je obdivuhodné co dokázal kameraman při těchto omezeních z obrazu vyždímat. Záběry pusté severské krajiny, či moře velice vkusně pomáhají dotvářet ponurou atmosféru filmu. Při scénách dialogů naopak Trier prokazuje smysl pro kompozici, tím jak rafinovaně a snímá obličeje herců připomíná i nejlepší díla mistra Ingmara Bergmana. Pozoruhodná je i práce se zvukem, kdy je momentální rozpoložení postav demonstrováno zvukem jejich dechu. Až by se dalo říci, že v Medee převládá forma nad obsahem, což je u Triera opravdu unikát. Bohužel se dá říci, že je tento film vysloveně o režisérovi, protože herci jsou zde téměř na úrovni statistů, jelikož jejich herectví zde se povětšinou „smrsklo“ na strnulé výrazy a chladné pronášení replik, což je trochu škoda. Každopádně fanoušci režiséra rozhodně zklamáni nebudou. (25.10.2011)

Príbeh nezaujal, Udo Kier (keď som ho spoznal) potešil, spracovanie... Skutočne by som chcel poznať miesta kde sa to natáčalo, pretože príroda a prostredie všeobecne tu podáva také neskutočné výkony, že by som ju označil za najlepší výkon v celom filme. BTW neviem či stv mala nejakú zlú kópiu ale film vyzeral ako z roku 58, nie 88 (ale ako poznám Triera, mohlo ísť o zámer), čo ale IMHO vôbec nebolo na škodu a atmosfére filmu tá zastrenosť a rozmazanosť značne napomáhala (pre znalých: také Anthems... od Emperoru lenže na celuloide). (25.12.2005)

75 minút brutálnej nudy. film pôsobí ako diplomovka na tému "ako navodiť správnu atmosféru k vnútornému stavu hrdinov". By ma zaujímalo, koľko dánov toto vzhliadlo v dánskej televízii a koľko to vydržalo dopozerať. No aspoň sa tu Trier naučil poriadne vešať, čo mohol neskôr využiť vo veľkej produkcii. Plagát k filmu vyjadruje jeho večný optimizmus....:) (07.03.2009)

Stejně jako u Tarrovy adaptace Macbetha, která vznikla za stejně nízkorozpočtových podmínek, moc nechápu, proč takové zajímavé experimentování nemohli předvést v něčem svém, ale v nějaké adaptaci klasiky. Trierova Médea mě sice oslovila vizuálně víc, ale stejně nemůžu říct, že by mě úplně pohltila a částečně je to způsobené i právě tím. Ale jinak ano, musím uznat, že to mělo něco do sebe, že to experimentování tady mělo hlubší smysl a propracovanost v nejedné scéně, že ta stopáž je naprosto ideální a že je tu spousta scén skvěle natočených. Aby taky ne, když to Trier natočil v době, kdy mu ještě nehráblo z rozklepané kamery... Každopádně jsem si tu hlavně potvrdil, že Trierovo období od Médeii do Prolomit vlny bylo opravdu to nejlepší. To předtím bylo takové hledání vlastního stylu a vše poté je pokažené rozklepanou kamerou, přehnanou hrou na umění a náměty, které víc jak jednoduchou myšlenku ze sebe za celou svoji stopáž nevyplodí (čest aspoň částečným výjimkám). Slabé 4* (23.12.2022)

Lars von Trier sa odklonil od typických znakov a tém, ktoré ho definujú ako osobitého tvorcu a vytvoril Médeu ako poctu ďalšiemu filmovému velikánovi, dánskemu režisérovi Carlovi Theodorovi Dryereovi. Tí, ktorý mali možnosť vidieť nejaký Dryereov film vedia čím bol tento tvorca povestný a osobitý. Jeho záľuba v detailoch, úzkych priestoroch aby vynikla mimika hercov a využívanie prírody ako ďalšej postavy - čo je jeden z typických znakoch nemého obdobia v severských filmoch, preniesol aj do svojho nikdy nezrealizovateľného scenára, ktorý sa rozhodol Trier sfilmovať a vzdať tak osobitý hold tomuto velikánovi. Myslím si, že film nemohol dopadnúť lepšie. Krásne využitie detailov a prostredia, ktoré tranformuje jeden z najznámejších mýtov a prezentuje ho súčasnému divákovi ako severskú legendu. Vizuálne zobrazenie obrazov je efektné a ako sme u Triera zvyknutý pútavé a zaujímavé. Rozhodne stojí za pozretie. (14.09.2011)