Cesta z města

Mám tenhle fim shlédnutí od shlédnutí raději a raději. Proč? Protože jediný Tomáš Vorel dokáže sklepáckou poetiku přenést na plátno tak, aby nepůsobila trapně a přitom neztrácela svoje infantilní kouzlo. Cesta z města je film s krásně naivním (a troufám si říci, že úmyslně naivním) příběhem útěku před civilizací, s krásně naivní a hravou hudbou, překrásnou hlavní představitelkou, nádhernou barevnou stylizací (ty podzimní barvy miluju!) a humorem, který mě osobně konvenuje. Herecké výkony herců i neherců jsou obdivuhodně sladěny do typicky sklepáckého přehrávání, některé repliky jsou ve své přímočarosti velmi působivé a když nastoupí na plac pan farář Hnilička, dostávám se do extáze takřka religiózní. Je to taková hezká hříčka, která mě umí dojmout... (17.03.2004)

Připravte se na to, že prvních přibližně 25 minut budete trpět jako zvířata. Strašlivá sbírka neherectví, neumětelství a mnohých dalších ne na skutečně malém prostoru vám dost snadno může přivodit vředy. Jenomže potom jakoby se Vorel dostával k tomu o čem chce vyprávět a začalo ho to bavit. Cesta z města s přibývající stopáží vtahuje více a více, naopak ony iritující prvky posouvá do ústraní (naprosto neuvěřitelně příšerný Vorel mladší). Nakonec překvapí sinusoidní dějovou linkou a docela dobrým depresivním zakončením (loučení s autobusem v mlze a záběr na Šteindlera, konečně poraživšího "démona hor"). Vorel si samozřejmě nedělá moc velké vrásky s hereckými schopnostmi účinkujících a věřím, že lidé na tomto prvku lpící mouhou u filmu zemřít. O to více však potěší profesionální výkony Polívky a Holubové. Mě se ten film fakt líbí. (11.05.2008)

Kdysi jsem žil v Praze, teď skoro na vsi. V obou těchto částech naší země žijí lidé, nicméně spolu nemají mnoho společného. Na tomto, ale i jiných kontrastech je založen Vorlův film. Hanák hraje magora, kterému práce vzala rodinu, štěstí i rozum. Je drcen soukolím času, peněz a studenosti života v Praze, ale v podstatě si to ani moc neuvědomuje. Náhodné setkání s lidmi na venkově v něm vyvolá pocity, které rozezní jeho zpuchřelé struny bytí naplno. Na světě jsou lidé, kteří ho vnímají jinak než po pracovní stránce, ženy s ním mluví a nechtějí po něm jen výživné atd. Zjišťuje, že co člověk to originál, a že s lidmi tráví čas rád. A je to velká sranda. Přestože by na venkově rád zůstal, ustřihnout vazby není tak snadné, vždycky se najde nějaké "ale". A tak i náš hrdina klopýtne a musí se vrátit zpět do města, zbořiv za sebou ten domeček štěstí, ve kterém se snad poprvé našel. Epizodka rebelství skončila a jsme zase zpátky v kanclu. A přece, přece tam něco zůstalo. Naděje. Naděje, že za zdí kanclu je něco jiného, něco, co bylo a mohlo by zase jednou být. Tohle je jen velmi základní osa filmu, kterou rozvíjí řada pitoreskních postav, dávající filmu rozměr parodie, komedie a grotesky. Lidský rozměr ale zdaleka nevyprchává, a to je dobře. Ať žije Divadlo Sklep! (05.01.2010)

Za 1) Dělám s počítači; 2) miluji údolí Střely, kde jsem se něco navstřebal vzpomínek; 3) mám svý vypitý v Rabštejně nad Střelou, ó ano v té filmové hospůdce... toť občerstvovací stanice nejednoho človíčka a houbaře putující tím nádherným krajem v trojúhelníku Žihle-Rabštejn-Manětín...; 4) mám pro "Sklepáky slabost"... a i když Bára Nimcová je tady trochu malinko prkenná, je zas na ni pěkný pohled a narodila se v mém rodném stadtu.... tak co já mohu tomuto snímknu vytknout.... jdi mi k šípku s kritikou, řekl by určitě Mirek Dušín.... prostě Cesta z města je pohoda, kterou mám rád (29.11.2005)

"Já Ti řeknu jednu věc - Kompjůtr nepodojíš!" Dobrá polovina filmu působí dost WTF dojmem; Hanák tam sází anglický termíny a jeho syn mu říká debile, kočí říká o malým klukovi "Kouřit vocas by mu šlo líp" a k tomu rebelující Nimcová a bláznivá Skořepová byly pak kapitola sama pro sebe. Přesto mě ten film něčím zaujal a tak jsem se koukal dál... nevím jestli to bylo tím Hanákem, zvědavostí, perverzí, nudou nebo mixem všeho, ale nakonec to byla prdel. Komplet parta kolem Čtvrtníčka se mihla v menších roličkách a k tomu perfektní Suchařípa, Polívka a samozřejmě již zmiňovaný Hanák. Jeho syn se naštěstí časem uklidnil a pak už to byla sranda, jak tam vožralej Polívka fluše do postele a skáče v holinách.. (25.05.2016)