Kamenný most

Vorel byl při psaní scénáře evidentně na pokraji psychického zhroucení, takže není velkým překvapením, že jde o naprostý zmar plný deprese. Něco se však přeci jen povedlo. Nemám problém přiznat, že jsem v první chvíli uvěřil, že vidím Chytilovou. Většina hereckých výkonů je k pláči, ale Synková si za svou proměnu zaslouží uznání. (21.10.2021)

Kterak se režisér utopil ve vlastní šťávě. Film je o to smutnější, že Vorel je mnohem obludnější a patetičtější právě v tom, co Pražskou pětkou a dalšími počiny tolik kritizoval. Kdyby z toho filmu udělal komedii a opřel se o svoji nejsilnější zbraň, groteskní nadsázku, oslovil by diváky mnohem víc. (26.09.2002)

Hodně osobní záležitost režiséra Tomáše Vorla, která mi učarovala jak po formální stránce, tak i obsahové. Temné a depresivní, skvělá kamera a hudba pana Franze. Citlivý divák si v tom něco svýho najde. Ale beru i výčitky těch, kterým se to nelíbilo. Výčitky ve smyslu "Co nás Vorel otravuje se svojí zpovědí. AŤ si raději zajde k psychoterapeutovi." Nebo výtky směrem k přílišne depresívnosti. Uznávám je a chápu, že pokud někdo není naladěn na stejnou notu a nemá potřebu se sžít s hlavní postavou, film se mu líbit nebude. Ale to není můj případ. (11.05.2003)

Chudáci umelci. Chudáci ich matky, ženy a deti. Šťastní tí, ktorým cez alkoholový a iný opar toho už moc nedochádza. Ako všetci trpia, do riti ! ___ Jediné slovo : DEZILÚZIA. Zo života, umenia, ľudí, ideálov, sveta všeobecne. Tak silná, jednoduchá a výstižná, až ju nebolo treba ani natáčať - stačí pozrieť sa okolo seba v tých dňoch, kedy slnko nesvieti tak jasne a svet nie je taký farebný. Vždy, keď sledujem KAMENNÝ MOST, napadá mi, že takto by mohol reálne vyzerať môj vlastný život, ak sa mi splnia sny...- ale utešuje ma, že Vorel dokázal vyťažiť umenie aj z tvorivej krízy a vytesať ucelené dielo aj z poetiky vnímanej v depresií. Možno to bola iba autorova póza, ale ja to tak vnímam a kto KAMENNÝ MOST chápe tak ako ja, ten ho prežíva každý deň. Pre väčšinu ostatných je to asi iba "chcípácky" film, s postavou bez vývoja, ktorej všemocný, bezohľadný kapitál nedovoľuje tvoriť jej veľké „umenie“. Príčinou je pritom ale jeho pohodlnosť, ľahostajnosť, nezodpovednosť.. Doba sa síce zmenila, ale ľudia zostali rovnakí, a na systém sa dá vyhovárať vždy. Možno má Tomáš skutočne neprekonateľné depresie, no skôr to vyzerá, že je poriadny alibista… - v tomto sa mimoriadne podobá hrdinom z …A BUDE HÚŘ, ktorí mali jedine to šťastie, že sme ich nevideli po revolúcií a môžeme si zachovať ich idealizovaný obraz ako „odporcov“ režimu, skôr však iba odporcov práce, morálky, spolužitia s inými… najpravdepodobnejšie by sme ich dnes videli, ako nerobia nič a vyhovárajú sa na to, ako ich komunizmus dojebal.. Podobne aj Vorlov hrdina: za socíku sa nedalo točiť kvôli totalite, teraz kvôli peniazom. Vtedy boli peniaze bez slobody, teraz sloboda bez peňazí. Umelci však dokázali tvoriť vtedy i teraz. Tí skutoční, ktorí chceli a mali čo povedať ( s výnimkou sťažností ) tvoriť museli a tvorili... či už to niekto ocenil alebo nie. (30.04.2009)

Jsem moc rád, že jsem tenhle film o jednom úžasném místě v Čechách a o 90. letech viděl poprvé s takovým odstupem. Protože teď se ukazuje, jak moc zdařilý a pravdivý je. Přiměřeně "uměleckých halucinací", přiměřeně humoru, přiměřeně erotiky a mnoho zajímavých lidí ve filmových rolích (Václav Havel, Vladimír Franz). Úžasně slizský Jan Slovák v roli porevolučního podnikatelíčka, báječně se pitvořící Jana Synková v parodii na režisérku Chytilovou. Kdo procházel v 90. letech po Karlově mostě, rád si připomene jeho tehdejší osazenstvo (klaun drnkající na kytaru při magneťáku, polykač mečů atd.). (09.12.2013)