Kamenný most

Poslední výborný a bezkonkurenčně nejlepší film Tomáše Vorla. Ta magie je tam úžasná!! Film zůstal nepochopen, já jsem si k němu cestu našel okamžitě a pokaždé mě uchvátí a svou atmosférou naprosto rozemele! Depresivní, temné, umělecké a pravdivé. Ty sochy, které byly v ateliéru Tomášova otce, kterého bravurně zahrál Bořík Procházka, bych chtěl někdy vidět na vlastní oči. Perfektní bizarní šílenost! Kamenný most je srdcovka!! Po všech stránkách dokonalé! Ještě musím zmínit kameru Marka Jíchy, která si střídavě pohrává s různými filtry na kameru, mystickou, tajemnou a magickou hudbu Vladimíra Franze (naléhavé chorály Lenky Dusilové mě dostaly) a v neposlední řadě Tomáše Hanáka jako hlavní postavu a Milenu Dvorskou v roli jeho matky. Zážitek!! Kamenný most můžu doporučit všem, kteří se zabývají českým filmem a jeho životem zcela pod pokličkou. " Jooooo za komoušů, to bylo jiný, nikde žádnej turista, všude samej fízl a my jsme to rozjížděli..." (09.06.2017)

Kamenný most ke mně přišel v době studií na VŠ v Ostravě. V době, kdy mě vše, o čem je, dokonale oslovovalo. Krásná kamera, existencionalismus, chcípáctví, tajemno, houby, šamani... Prostě jeden z mála opravdu povedených filmů té doby. Po mnoha letech shlédnuto opět a k mému překvapení neztratil Kamenný most nic ze svého kouzla. Navíc Franz a Havel v jednom filmu...nádhera :D Vorel a Sklep rulezzzzz! (20.02.2013)

Film je úžasné natočen. S Kouřem absolutně nejlepší Vorlův film... Poctiví depresivní snímek ze života člověka - uměleckého tvůrce užírajícího se sebou i okolím, což je přesně věc, na kterou lidé nejčastěji dojíždějí... Možná pár věcí bylo příliš osobních, ale těžko říci do jaké míry byly myšleny vážně. Nicméně koukalo se mi na to dobře a i hudba se tomu potetovanýmu šílenci velmi povedla :)) ....... 90%....... Ps.: Pro všehcny zarputilý kritiky DVD verze: Je udělaná velice dobře a komentář tomu dodává zase trochu jiný rozměr. Obě verze mají své pro a proti..., pokud vám to vadí, sežeňte si někde starou verzi a nebrečte!!! (20.06.2009)

Originální verze (delší, jinak sestříhaná, bez nově přidaného vnitřního monologu hlavní postavy, bez nově předělaných triků a dalších úprav, které obsahuje předělaná nová autorská verze na DVD, o níž sice vím, ale neznám ji), viděná v prázdném sále MKP z původní, trochu zašlé 35 mm kopie, je přese všechnu únavu materiálu způsobenou časem vtahující, strhující, uhrančivá. Jako film i jako zpráva o životě, ze života v jednom čase v jedné společnosti, kterou já sama dobře pamatuji a jejíž důsledky dodnes zažívám. Depresivní to nemůže být pro nikoho, kdo nezavíral oči před realitou, vrstvami bytí a spojitostmi - a pro takové to naopak může být až euforicky sbližující a poeticky osvobodivé - protože tady poetika není poetizací a únikem, ale průvodkyní, která bolest a utrpení neumenšuje ani nedělá hezčími a snesitelnějšími, ale dovoluje krásu a magii vidět i a právě skrze ně, či dokonce díky nim, byť zároveň nutně i navzdory. ***** Na okraj: způsob natočení má jeden zajímavý efekt - čím déle film pokračuje, kapitolky v mozaice přibývají, tím je film přesvědčivější, působivější, vtahujícnější, magičtější a mocnější, a tím méně a méně z něj chcete vystoupit, a to i tehdy, pakliže jste třeba ještě v první třetině byli nepřesvědčení a chtěli odejít. *~ (01.07.2019)

Péťo, vidíš to? Měl jsem věřit těm hlasům, co zdaleka halekají o nesnesitelné nudě a divákově utrpení, když jde o film Tomáše Vorla? Nevěřil jsem a má důvěra byla bohatě odměněna - skvělým filmem, pohlížejícím na svět nevorlovsky vorlovskou optikou, který přes několik křečovitých záškubů (už jsem si zvykl, Tome) nabízí skvělý zážitek, balený do svérázné atmosféry, tradičně výtečné kamery Marka Jíchy a neméně působivé hudby. Kdo nevnímá Vorla jako tvůrce lidových veseloher, toho musí Kamenný most zasáhnout. (04.02.2009)