Režie:
Tomáš Vorel st.Scénář:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Martin DubaHudba:
Michal VíchHrají:
Jan Slovák, Lucie Zedníčková, Eva Holubová, David Vávra, Jaroslav Dušek, Petr Čtvrtníček, Šimon Caban, Aleš Najbrt, Radomil Uhlíř, Jiří Fero Burda (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Prazvláštní muzikál o prazvláštních létech... Kultovní snímek s podtitulem „Rytmikál totalitního věku“ vypráví příběh mladého inženýra Mirka, který přichází na své nové působiště se zcela bizarním a nepochopitelným výstřelkem – že chce pilně a poctivě pracovat, což vzbudí nemalé pozdvižení. Tímto naprosto bezelstným přístupem ale následně mimoděk uvádí do chodu místní dějiny, a ocitá se uprostřed otevřené vzpoury… Po svém celovečerním debutu Pražská pětka z roku 1988 si režisér Tomáš Vorel opět zvolil satirickou látku a dle svého studentského snímku ING. z roku 1985 natočil s Lumírem Tučkem, spoluscenáristou a autorem písňových textů, z Recitační skupiny Vpřed dnes již kultovní film s tolik typickou poetikou divadla Sklep, kde se vážné mísí s nevážným, ironie s obdivem, realita s bizarností a skutečnost s absurditou. Realizační práce začaly ještě na sklonku komunistického režimu v roce 1988 a natáčet se začalo v lednu roku 1990. O rok později si v únoru 1991 film odbyl premiéru, ale v kinech bez výraznější divácké odezvy zapadl. Se znovuobjevováním Kouře se z něj však pozvolně stal nadčasový fanouškovský fenomén, vyznačující se ojedinělým humorem, svérázným pojetím muzikálu a také skeptickým pohledem na revoluci, jejíž výdobytky nakonec připomínají pořádky staré. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (693)
Vzhledem k četnosti výskytu na obrazovkách televize tak trochu pozapomenutá normalizační satira, která na to jde chytře skrz cestu ujeté grotesky, ve které jsou všechny šrouby dotaženy na maximum s takovou razancí, až z toho mrazí. Možná až moc. Plné hodnocení po dalším zhlédnutí, čemuž se vzhledem k porci smrtících hlášek až tolik bránit nebudu. ()
Nejlepší muzikál všech dob a kontinentů. Jasně čitelné motivy z Radfordova 1984: Celkový vizuální dojem (mikrosvět, umělý uzavřený oprýskaný špinavý prostor). Venkovní „prolétské“ prostory. Prolétská hospoda. Ubytovna. Ústření milenecká dvojice nahá či polonahá za oknem, v němž se odráží podobně laděný modrý výhled. On se dostává k zásadnímu démonizovanému podvratnému spisu, ona dělá nástěnku. V tělesné charakteristice obou lze spatřovat výrazné znaky podobnosti. Cigarety. Chleba a gin. Zdravíme. Komise (doslovně a v témže kontextu). Závodní jídelna, oni dva v jídelně. Lze rozlišit vnější a vnitřní Stranu (v titulkách výslovně „zaměstnanci“, „šéfové“), venku se pohybují proléti. Jedním z oficiálních produktů pro proléty je pornografie – Arnoštkova diskotéka. Naopak výrazně rozdílně se předvádí požadavek totální konformity: Mám něco dělat? - Neprudit. ()
Absurditou provoněná metafora normalizace, ale také obecný komentář na téma svržení totality, které se obrátí samo proti sobě. No a navrch strašně zábavná, gilliamovsky stylizovaná hříčka, jejíž specifický humor a rytmus za těch třicet let v podstatě nezestárnul. Nevím, jak je to vůbec možné. Každopádně asi furt nejlepší porevoluční domácí produkt, na čemž je smutné, že přišel v podstatě hned. A pořádného konkurenta dodnes nenašel. 95 % ()
Tohle je film, který má/měl obrovský potenciál stát se kultovním a kdoví proč se jím nestal (i když mě překvapuje, kolik lidí ho tu vidělo - čekala jsem něco hodně pod tisíc). Zajímavý pohled na život, zábavu a práci za komunismu, jeden z mála, který mi přišel přes svou absurditu značně opravdový (ač herci přehrávají, ač je to přemrštěné až hrůza, přijde mi to mnohem lepší než třeba vychvalované "Pupendo" nebo "A bude hůř") a především velmi zajímavě a na naše poměry i originálně vizuálně pojatý. No a pak samozřejme přijde Arnošt se svou diskotékou a začnou se psát dějiny. ()
Jakožto někdo, kdo si Kouř již po léta pouští každý týden, nedokážu skrýt nadšení z čerstvého remasteru, ve kterém se odhaluje mnoho nejen dalších detailů v již tak komplikovaní mizanscéně, ale i nové příběhové plány. Kouř je v současné době až vyčerpávající sledovat tím, kolik se toho v každé scéně děje a na kolika úrovních (a ještě je to po celou dobu k posrání vtipný). Doufám, že se po zaslouženém znovuuvedení podívá Kouř konečně do světa, protože aplikace této svébytné alegorie s neopakovatelným geniem loci na zahraniční publikum, by mohla být dost zábavná. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (25)
- Přestože je film mimo jiné kritikou socialistického zřízení, nezazní v něm ani jednou pojmy jako "komunista", "socialistický", "strana", "soudruh" nebo "StB". Stejně tak není nikdy zmíněno, jak se průmyslový podnik jmenuje a co vyrábí. (L_O_U_S)
- Film byl v roce 2020 digitálně restaurován Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a se Státním fondem kinematografie České republiky. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (SONY_)
Reklama