Což takhle dát si špenát

Špenát mám veľmi rád, ale ďalší futuristický, sci-fi film, ktorý má súvis so špenátom a je z komunistických čias, ktorý ma nevtiahol do deja, ale skôr nudil, veľmi rád nemám. Nemienim to nadhodnocovať za to, že je to československý film, poviem to jednoducho, zbytočne šialené, pri niektorých zápletkách. Experiment plný absurdít na ktorom som sa nezasmial, len mi začal už ku koncu liezť na nervy ako sa vraví. (20.04.2012)

To jsou fofry. Člověk se ani nestačí rozkoukat a už jsou tu ty šílenosti, na které je Macourek expert. Jediná nevýhoda je to strašné množství postav - musíte být pořád ve střehu. Chvíli polevíte a unikne vám nějaká souvislost, kvůli které se přestanete chytat v detailech. Ale teda Hotel Imperial se moc nepředvedl - nefungující dveře na fotobuňku, kuchař vyloženě nepozorný a ten skandál v restauraci - styďte se, chch! No a ti kluci, co hráli mladýho Sováka a hlavně Menšíka (Michal Kocourek), ti byli skvělí. Jinak co se týká Schelingerovy písně, tak kromě notoricky známého refrénu "Což takhle dát si špenát, špe-špe-špe-špe-špe špenát. Králem květin je špenát, ten zeleňoučký špenát." je zbytek textu strašná debilita, pokud jste si toho nikdy nevšimli: "Na talíř, když šéfkuchař ho dává, dává nám, strávník volá vivat, hurá, sláva - špenát mám. | Zdroj vitamínů skýtá, to organismus vítá, elixír mládí skrývá, uvěří, kdo se dívá. | S tělem tvým pak energie mává, mává dál, on se zdrojem inspirace stává, stává vám. | Ženšen ten je proti němu sláma, vím to sám, špenát baští sportsman, dítě, dáma, též si dám." A k tomu navíc ženské vokály: "Co chceš více - chop se lžíce!" chch. Raději ten text prostě nevnímat... (19.03.2021)

Jedna z komedií, ke kterým jsem nedokázal najít cestu. Nebavila mě jako kluka a nebavila ani tentokrát. Sice si rozum uvědomoval originální zvraty, záměny, proměny, bláznivé situace a dialogy, emoce to však sledovaly bez zájmu a pokud se nadzvedly když Zemánek s Liškou jako kluci přepadli poštu nebo když Zemánek přistihl milenku s jiným, u Janžurky předvádějící dospělé mimino, se zase otráveně odvrátily. Navíc tu není jediná postava, která by mi nepřipadala protivná nebo otravná, což výslednému dojmu taky nepřidalo. (01.07.2011)

Jarda Zemánek (Vladimír Menšík) a Franta Liška (Jiří Sovák) se hned po propuštění z vězení, kam se dostanou za nepodařenou krádež lihu, řítí do dalšího průšvihu. Najme si je docent Mlejnek z výzkumného ústavu, který s majitelem kosmetického salónu chtějí ukrást přístroj na omlazování dojnic, který se ve výzkumném ústavu vyvíjí, a použít jej pro účely kosmetiky. Přístroj má ale jednu drobnou vadu - po jeho aplikaci nesmí objekt pozřít špenát, jinak jsou účinky záření mnohonásobně znásobeny... Další z klenotů zlaté éry československého sci-fi filmu, a opět za ním stojí duo Miloš Macourek a Václav Vorlíček. Velmi originální scénář a téměř stoprocentní herecké obsazení tehdejší éry (Menšík, Sovák, Filipovský, Zázvorková, Somr, Nárožný, Sloup) kazí snad jen několik málo až příliš předvídatelných scén (rvačka v hotelu Imperial při honbě za přerostlým miminem a obnaženou Ivou Janžurovou...). Ale to mi rozhodně nezabrání se na film podívat kdykoliv se naskytne příležitost... (27.12.2012)

"Mám tu nemluvně, které říká, že je doňa Izabela Lopézová, toho času hotel Imperiál, pokoj číslo 212". Áno, skutočne dobrá crazy komédia musí obsahovať vety, ktoré sú akoby vystrihnuté zo surrealisticko-automatických "Magnetických polí" od Bretona a Soupaulta. Tento film ich obsahuje viac (táto je moja zďaleka najobľúbenejšia), no kvalitatívne stojí rozhodne o čosi nižšie než päťhviezdičkovo-diadémový opus "Pane, vy jste vdova!". (06.01.2011)