Což takhle dát si špenát

Komedie, která mě neoslovuje dnes stejně jako před lety. Popravdě - při jejím sledování pokaždé cítím lehkou averzi, která nemá pranic společného se špenátem jako takovým, neboť proti proslavené krmi Pepka námořníka nemám žádné námitky. Nicméně navzdory bezesporu avantgardnímu scénáři nemám kladný vztah k maličko amatérskému režijnímu zpracování příběhu - jeho veselí působí nuceně a jeho protagonisté jsou tím pádem za trochu trapné tajtrlíky. Krom toho - zakončení nepokládám za příliš šťastné: Vůbec nejde o oba ústřední hrdiny, ale o to nevinné dítě, navždycky připravené cca o dvacet let života. P.S.: Jak to, že transformace dobytčete trvala několik málo vteřin, zatímco k proměně člověka bylo třeba mnoha hodin ? (18.06.2018)

nostalgické -5* česká crazy komedie se sci-fi prvky, kterou zná určitě každý patří určitě do našeho Zlatého fondu, i když jsem čekal, že tu bude mít vyšší hodnocení. V obsazení se objevila tehdejší herecká elita, tak po této stránce nemůže zklamat. Bláznivý příběh z Macourkova pera je dostatečně absurdní a tak baví stále i po letech. Není špatné si ho z nostalgie jednou za pár let dát, ale špenát je na mém jídelníčku rozhodně častěji ;-). Po čase jsem se rozhodl, že přihodím ještě jednu hvězdu, protože po těch letech neztratil na kouzlu a vždy se na něj rád podívám. A protože musím recenzi opět natáhnout, tak si nakonec zase rád zablábolím .... BLA BLA BLA BLA [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (02.03.2018)

Typický představitel osobité české mutace crazy komedií, které jsou ovšem oproti svému západnímu vzoru o několik řádů výše a alespoň ty z dílny Václava Vorlíčka a Miloše Macourka patří mezi to nejlepší, co československý film ve své historii má... Na jeho klasické crazy komedie z počátku 70. let (Jak utopit doktora Mráčka, Pane, vy jste vdova!) ,,špenát" ale nemá, i tak se ale jedná o velice vkusnou a výživnou zábavu, plnou absurdních scén, situačního humoru a záplavy výrazných (komediálních) hereckých výkonů - v té době se téměř nic jiného nemohlo točit, takže ve Vorlíčkových filmech hrála a excelovala téměř kompletní dobová herecká špička. Vynikající komedie, které schází jen málo k dokonalosti... (07.07.2007)

Česká premiéra: 1. září 1977. Natočeno: Československo 1977. Režie: Václav Vorlíček. Scénář: Miloš Macourek, Václav Vorlíček. Kamera: František Uldrich. Hudba: Karel Svoboda. CITÁT - Což takhle dát si špenát? Nakonec jsem po letech přehodnotil a dal o hvězdu méně. Neptejte se proč, zeptejte se na špenát. (24.04.2011)

Vyloženě nesnášim špenát. Moje averze k němu se táhne už od školky, kde nám ho vychovatelky na obědě nutily a nikdy sme ho nesměli vrátit nesnězenej. Trpěla sem velice..Ale naštěstí se vždycky našel někdo, kdo ho snědl za mě, a tím mě ušetřil dalšího psychického týrání. (Obvlášť obtloustlé kuchařky se tvářily vražedněji než takový Arnie). Tenhle film sem viděla poprvé celý až před pát lety veojedinělém večerním kině na libereckém náměstí. Byl to zážitek a nejenom kvůli tomu prostředí. Povedené. Ale prostě moje dávná újma mi brání dát tu pátou. Nehledě na to, že se vědci sekli o desetinnou čárku v obsahu železa ve špenátu, takže vyváření téhle láhůdky bylo na houby! (25.02.2007)