Ako sa budia princezné
Režie:
Václav VorlíčekScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
František UldrichHudba:
Karel SvobodaHrají:
Jiří Sovák, Milena Dvorská, Marie Horáková, Jan Hrušínský, Jan Kraus, Vladimír Menšík, František Filipovský, Stella Zázvorková, Oldřich Velen (více)Obsahy(1)
Když se Dalimilovi a Elišce narodí dceruška, která dostane jméno Růženka, je to sláva převeliká, protože rozhodně není obyčejná. Je to princezna Růžového království, v němž je Eliška královnou a Dalimil spravedlivým vládcem. Jediný, kdo nejásá, je královnina starší sestra Melánie, která se užírá závistí a vztekem ve zchátralé věži, protože je starší a podle tradice měla být královnou. Dalimil se však zamiloval do Elišky, a tak Melánie o vytouženou korunu přišla. Naplněná zlobou Růženku prokleje kletbou, podle níž se v den sedmnáctých narozenin píchne do prstu, usne navěky a s ní celé království. Král nechá princeznu střežit, snaží se odstranit všechny ostré předměty z dosahu, a když se její sedmnáctiny nebezpečně přiblíží, rozhodne se provdat ji a tak ji zbavit prokletí. Za ženicha jí vybere prince Jiřího z Půlnočního království, jenže Růženka se zamiluje do princova mladšího bratra Jaroslava. Ten sice namyšlenému, hloupému bratrovi vždy ustupuje, ale tentokrát se rozhodne, že ho vyhrát nenechá. Nečekaná nehoda mu sice prohraje sázku o princeznin polibek, chytrá Růženka však brzy odhalí, jak je to s hrdinskými kousky prince Jiřího, a ke zděšení rodičů si ho odmítne vzít. Nastává den narozenin, a když se kletba naplní, může ji zlomit jen jediný člověk. A tak se princ Jaroslav vydává přes zákaz rodičů do zakletého království, aby ji zachránil. (TV Nova)
(více)Recenze (384)
Vorlíček se po dvouch letech tvůrčí krize vrátil k tomu, co mu jde nejlépe. Ke vtipné pohádce, ve které nejvíce potěší Mistr Menšík v roli bujarého sluhy. Souboj prince v podání Krause a medvěda-Menšíka je vážne nezapomenutelný. A přestože moc nemusím nepříliš dobrého herce Jana Hrušínského, v téhle pohádce mi přijde naprosto v pohodě. ()
Vladimír Menšík ať hrál, kde hrál, vždycky na sebe dokáže upoutat divákovu pozornost. Postava Matěje je jedna z nejvtipnějších pohádkových postav, od níž by se všichni představitelé Plancheta mohli učit. "Ne, princi ne! Vy snad nemáte srdce." "Srdce." "Tak nemáte žaludek." ()
Krásná pohádka, patřící do mého TOP TEN. První polovina je hezky dramatická, romantická i vtipná, druhá zase krásně dojemná. Skvostná je výprava filmu, taktéž jeho obsazení a hudební doprovod. Velikou porci kvalit tohoto filmu nese na svých bedrech mimořádně vynikající sluha v podání Vladimíra Menšíka. Vyzdvihnout je ale třeba skvělé obsazení v téměř každé větší roli. ()
Režisér Václav Vorlíček natočil v roku 1977 takú bežnú československú rozprávku. Dvaja bratia, princovia, súperia o lásku princeznej zo susedného kráľovstva. Starší z nich ju prišiel požiadať o ruku, ale ona sa zaľúbi do toho mladšieho, skromnejšieho a milšieho. Ako hovorím obyčajná rozprávka. Výnimočná je jedine tým, že do úloh princov pán Vorlíček obsadil dvoch silne nesympatických nýmadov. Jan Hrušinský a Jan Kraus sú otrasní herci. Všetko to kazia, nedá sa na nich pozerať. ** ()
Jedna z těch nej pohádek. Dva princové jeden starší trouba J.Kraus a druhý pohledný J.Hrušínský.Jedou na námluvy do sousedního království ,kde je kletbou postižená princezna a musí se nejdřív provdat ,ale jak už to bývá ,kterého ho jí dávají toho nechce J.Kraus (ani se jí nedivím). Nakonec se kletba naplní ,ale ještě je tu druhý princ ,který je sice bojácný ,ale přesto má dobré srdce a s pomocí věčně hladového sluhy a příležitostného medvěda v podání výtečného V.Menšíka vše dobře dopadne. ps:"Princi vy nemáte srdce" "ale mám" " Tak nemáte žaludek" ()
Galerie (20)
Zajímavosti (31)
- Záběr, kdy se princ topí a Matěj (Vladimír Menšík) jde přeseknout strom, aby jej vysvobodil, lze v jednom ze záběrů spatřit, že strom už je nařízlý. (chleba24)
- Místnost, ve které je princ Jaroslav (Jan Hrušínský) vězněný, a ze které utíká po laně oknem, je tzv. Erbovní sál se stěnami pokrytými pozdně renesanční nástěnnou freskou sedmi stovek erbů, jejíž předlohou byla pravděpodobně Kronika Kostnického koncilu. Erbovní sál najdeme na pozdně gotickém hradě Roštejn. (MTHRFCKR)
Reklama