Jagna

Ten Van Gogh bol trošku lepší, možno aj preto, že vtedy to bolo akoby prvýkrát. Toto bolo ale tiež mimoriadne a epickejšie. S tou rozsiahlou folklórnou zložkou a dedinským prostredím to až pripomína Volyň, hoci dej je úplne inde. Tomu hovorím pravé umenie, umenie, ktoré treba obdivovať, umenie bez potreby byť obscénny, ako napríklad Dúbravský s obrazom držania Bebjakovho vtáka. V každom prípade na 50. výročie Sedliakov z roku 1973 je toto mimoriadne dôstojná pocta. (04.07.2024)

Díla Vincenta van Gogha střídá polský venkov z přelomu století, což je z hlediska příběhu jedině ku prospěchu věci. Rozmáchlé melodrama má své nesporné kvality, Jagnu se však vyplatí vidět v kině hlavně díky úchvatné vizuální stránce, která mezi animovanou tvorbou nemá konkurenci. Více zde. (10.11.2023)

Brat nepozná brata, otec syna, muž ženu, milenec milovanú a ľud Boha. Predsudky, klebety, intrigy, pokrytectvo, egoizmus. Z poľštiny Chlopi - v preklade sedliaci - symbolicky jednoducho mysliaci ľudia, ktorí ľahko uveria dezinformáciam. Čo na začiatku vyzeralo ako rozprávka sa zmenilo na brutálnu nepredvídateľnú drámu. Chcela by som podtrhnúť záver, kde je Jagna symbolicky očistená dažďom, resp. prírodou, ktorú tak milovala, ako vystižnú čerešničku na torte. A čerešnička na čerešničke je prenádherná RUČNE maľovaná animácia z olejomaľby. Ostala som emóciomálne odrovnaná, umelecky nasýtená...no sánka dolu až po samú zem. (03.07.2024)

„BŮH TĚ NESTVOŘIL KVŮLI CHUDOBĚ…“ Tak jsem si řekl, že jsem dlouho neartoval (ty vole, žádný prasárny… prostě jen trochu zabřednout do toho světa umění…). No a zjistil jsem, že tyhle vesnický romány, nejsou pro mě. Příběh připomíná starý filmy pro pamětníky, jen tady jsou zvyky a obyčeje polský vesnice. Taky ta animace mě moc nebere (přestože plátno bylo velký…), ale souhlas, je to zase něco jinýho. Příběhu i všemu okolo rozumím, ale já na tyhle trojúhelníky a jejich logický (?) zakončení prostě nejsu. A chybí mě tady ta  poslední část, kdy se Jagna vrací, bere vidle… ale to už by byl jinej biják! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Předlohou pro film byla čtyřdílná epopej SEDLÁCI, kterou napsal Władysław Stanisław Reymont v letech 1926 a 1929. 2.) Film vznikal technikou malované animace 5 let. Více než 100 malířů malovalo podle filmových záběrů olejomalby, které pak „dokončili“ animátoři. 3.) Thx za titule „kubina28“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (22.02.2024)

Už jsou to dobré tři týdny, co jsem viděla toto dechberoucí dílo v kině, a pořád na to nemůžu přestat myslet. Ta naše slovanská lidovost je prostě úchvatná. Film nás zavede do jedné malé vesničky nacházející se v dnešním středním Polsku. Děj se odehrává po dobu jednoho roku, kdy jsme svědky, možná ne až tak překvapivých, nicméně stále velmi emočně vypjatých událostí. Ačkoli se na začátku zdá, že je život na vesnici téměř až idylický a postavy se zdají být vykreslovány v černobílých obrysech, tak velmi rychle pochopíme, že to tak doopravdy vůbec není a že reflektují spíše spektrum šedi. Z kina jsem odcházela ze stejným pocitem, jaký jsem naposled měla po dočtení francouzské povídky "Kulička" od Guye de Maupassanta, kdy mi jen v hlavě přistávaly myšlenky: "Ach jo, proč? Naše společnost je zaručená cesta do pekla, proč jsme takoví pokrytci!" Určitě se jedná o mnohem povedenější filmové zpracování polského čtyřdílného románu "Sedláci" od S. Reymonta oproti verzi ze 70. let. Vizuální zpracování je netypické a naprosto impozantní, vybraní herci se pro své role skvěle hodí a soundtrack krásně vystihuje prostředí děje. Pokud má nějaký snímek z našich středoevropských končin dosáhnout na Oscara, tak rozhodně tento. Režisérské dvojici smekám a těším se na jejich další film! (09.11.2023)