Jagna

Kdyby to bylo o chlup delší a dovysvětlilo to na začátku vztahy a příbuznost jednotlivých postav, bylo by to více srozumitelnější pro neznalého předlohy. Tím končím s mínusy. Kvůli vizuálu jsem na to šel, dostal jsem, co jsem chtěl. Zajímala mě ta doba a prostředí, tady mi film taky splnil očekávání. A taky bych chtěl vypíchnout hudbu a to nejen podkres, ale i ten skutečný zpěv polských selek, hospodskou muziku, která ve filmu hraje. Obzvláště veselka při svatbě byla opravdu atmosférická a krásná. Doporučuju do kina i kvůli ozvučení! Takových filmů venku moc není. (09.11.2023)

„BŮH TĚ NESTVOŘIL KVŮLI CHUDOBĚ…“ Tak jsem si řekl, že jsem dlouho neartoval (ty vole, žádný prasárny… prostě jen trochu zabřednout do toho světa umění…). No a zjistil jsem, že tyhle vesnický romány, nejsou pro mě. Příběh připomíná starý filmy pro pamětníky, jen tady jsou zvyky a obyčeje polský vesnice. Taky ta animace mě moc nebere (přestože plátno bylo velký…), ale souhlas, je to zase něco jinýho. Příběhu i všemu okolo rozumím, ale já na tyhle trojúhelníky a jejich logický (?) zakončení prostě nejsu. A chybí mě tady ta  poslední část, kdy se Jagna vrací, bere vidle… ale to už by byl jinej biják! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Předlohou pro film byla čtyřdílná epopej SEDLÁCI, kterou napsal Władysław Stanisław Reymont v letech 1926 a 1929. 2.) Film vznikal technikou malované animace 5 let. Více než 100 malířů malovalo podle filmových záběrů olejomalby, které pak „dokončili“ animátoři. 3.) Thx za titule „kubina28“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (22.02.2024)

Příběh je dobrý, byť ne vyloženě překvapivý. Vizuální podobu bych tentokrát zbytečně nepřeceňoval. Kombinace živého herectví a olejomalby na mne mnohokrát působila až rušivě. Asi jakoby film natočili s herci a pak to prohnali nějakým digitálním filtrem. Což je podle mne přesně opačný dojem, než který vizuální stránka díla měla vyvolávat. Ale i tak hodnotím vysoko, byť úplně nejásám. (22.11.2023)

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)

Už jsou to dobré tři týdny, co jsem viděla toto dechberoucí dílo v kině, a pořád na to nemůžu přestat myslet. Ta naše slovanská lidovost je prostě úchvatná. Film nás zavede do jedné malé vesničky nacházející se v dnešním středním Polsku. Děj se odehrává po dobu jednoho roku, kdy jsme svědky, možná ne až tak překvapivých, nicméně stále velmi emočně vypjatých událostí. Ačkoli se na začátku zdá, že je život na vesnici téměř až idylický a postavy se zdají být vykreslovány v černobílých obrysech, tak velmi rychle pochopíme, že to tak doopravdy vůbec není a že reflektují spíše spektrum šedi. Z kina jsem odcházela ze stejným pocitem, jaký jsem naposled měla po dočtení francouzské povídky "Kulička" od Guye de Maupassanta, kdy mi jen v hlavě přistávaly myšlenky: "Ach jo, proč? Naše společnost je zaručená cesta do pekla, proč jsme takoví pokrytci!" Určitě se jedná o mnohem povedenější filmové zpracování polského čtyřdílného románu "Sedláci" od S. Reymonta oproti verzi ze 70. let. Vizuální zpracování je netypické a naprosto impozantní, vybraní herci se pro své role skvěle hodí a soundtrack krásně vystihuje prostředí děje. Pokud má nějaký snímek z našich středoevropských končin dosáhnout na Oscara, tak rozhodně tento. Režisérské dvojici smekám a těším se na jejich další film! (09.11.2023)