Jagna

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)

Kdo viděl S láskou Vincent a nadchlo ho to, určitě by měl vidět Jagnu. Animované malby na filmovém plátně, vycizelované do posledního detailu. Uhrančivé puzzle - "obrazy" spolu s originální hudbou  do sebe absolutně zapadají. Literární předlohu jsem nečetla;  to ale nic nemění na tom, že příběh je poutavý a i celková atmosféra a vztahy či rituály, zobrazení tvrdého  života na polské vesnici z přelomu  století, jsou přesvědčivě a věrně zobrazeny. Skutečně - jeden z kinozážitků roku 2023. (04.01.2024)

Už S láskou Vincent bol čo sa týka animácie veľmi nápaditý a nevšedný počin, ktorý lahodil oku. Tu sa však tvorcovia do toho opreli s ešte väčším nasadením a výsledok je radosť sledovať. Vizuálom očarujúca melodráma, ktorá je aj vďaka dynamickým pohybom kamery veľmi vťahujúca. Tá animácia na vás dýcha, žije svojim životom, ktorý mu tvorcovia vnukli. Ale nie je to len o nej, príbeh je takisto silnou stránkou. Zavedie nás do istej poľskej dediny v 19. storočí, a hodí nás s pozoruhodnou autenticitou do drsnej reality, ktorej jeho postavy čelia. Hlavnou postavou je Jagna, dievča, za ktorú rozhodujú ostatní za vidinou vlastného prospechu, no jej slobodnú myseľ nespútajú. A na mieste, kde sú zbraňou klebety a závisť je len otázkou času kedy sa stane terčom. Menšou výtkou je len občasná premenlivosť motivácií niektorých postáv, ale to sa dá odpustiť. Sedliaci sú umeleckým dielom s emocionálnou hĺbkou a bohatým storytellingom. A stoja o vašu pozornosť. (17.04.2024)

Ten Van Gogh bol trošku lepší, možno aj preto, že vtedy to bolo akoby prvýkrát. Toto bolo ale tiež mimoriadne a epickejšie. S tou rozsiahlou folklórnou zložkou a dedinským prostredím to až pripomína Volyň, hoci dej je úplne inde. Tomu hovorím pravé umenie, umenie, ktoré treba obdivovať, umenie bez potreby byť obscénny, ako napríklad Dúbravský s obrazom držania Bebjakovho vtáka. V každom prípade na 50. výročie Sedliakov z roku 1973 je toto mimoriadne dôstojná pocta. (04.07.2024)

Za všechno může Jagna. Silný příběh z těžkého sedláckého života kde se krása a dobré srdce neodpouští. Nádherný vizuál, který ještě vyzdvihuje silné hudební podkreslení a výrazné charaktery jednotlivých postav. Předlohu neznám a pro lepší pochopení postav a a jejich vztahů by to asi pomohlo, ale zároveň chápu, že ve filmu na to prostor nebyl a vzhledem ke struktuře vyprávění, pojmutí příběhu a vizuální stránce by to do celkového konceptu nezapadalo. S postupujícím časem od shlédnutí to ve mě ještě pěkně doznívá a musím uznat, že tohle se našim polským sousedům sakra povedlo. Klobouček. (Kino Čerčany - 27. 1. 2024) (27.01.2024)