Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách

Mráčka som už videl viackrát, ale pre pokoj v duši som si ho pred konečným hodnotením a komentárom pustil ešte raz. Žiadne prekvapenie. Napriek silnému hereckému obsadeniu a vtipnému námetu mám z filmu rovnaký pocit, aký som opísal u Homolku a Tobolku, teda víťazstvo cenzorov a normalizátorov nad tvorcami. Vtipu pomenej, ideológia nielen v celkovom vyznení, ale aj vo viacerých scénach. Zasmial som sa po toľkých zhliadnutiach vlastne iba raz, keď pri prišívaní odkosenej nohy sa sestra obávala infekcie a doktor ju ubezpečil, že keď si po operácii poriadne umyjú ruky, tak im nič nehrozí. Priemerný film s vynikajúcim ohlasom. (24.09.2012)

Evergreenová klasika mezi československými komediemi, fantazijně opojný, vpravdě geniální a neskutečně vtipný snímek nestora české filmové crazy komedie Václava Vorlíčka aneb další část traktace o tom, kterak smutná doba plodí nadčasová humorná díla (viz kupříkladu Saturnin a doba okupace...) Moderní autorská pohádka poplatná své době, je nanejvýše jasné, že námět mohl v roce 1974, tedy ve vrcholící normalizaci, projít jedině díky průhledným ideologickým alegoriím - vodníci jsou poslední reakční protisocialistická složka socialistické společnosti a jako takoví jsou hodni jen převýchovy (těžkou manuální prací) nebo vyhubení, všichni ostatní (rozuměj normalizovaná pokroková socialistická společnost) tančí na parníku a pluje vstříc šťastným komunistickým zítřkům... Naštěstí ovšem Václav Vorlíček s Milošem Macourkem byli schopni tíživou dobu přelstít autorským útěkem k dada poetice a normalizovanou realitu přetavit do crazy nadsázky, která se ukázala jako absolutně nadčasová a tak zůstal Konec vodníků v Čechách jedním z mála snímků té doby, který umělecky přežil a dá se na něj dívat i dnes... (22.05.2007)

Další z legendárních komedií, kterou dávají v českých televizích při každé sebemenší příležitosti a stále neztrácí nic na své zábavnosti a šikovném nápadu, co se týče děje. Navíc přeplněná filmovými hvězdami z 70tých, která byla přímo nabitá vynikajícími českými komediemi. Ani se mi nechce uvěřit, že člověk co stojí za takovými legendami dokáže v dnešní době stvořit taková zvěrstva jako je nová Saxána. Hold pan Vorlíček nectí heslo : V nejlepším přestat. (24.09.2012)

Vodníci jako poslední zbytek reakční protisocialistické složky společnosti a brzda pokroku. Nebyl by to Macourek, kdyby se to obešlo bez reminiscencí židovstva. Poslední příslušníci se nakonec samozřejmě v dobré obrátí, sežerou krev a půjdou pracovat. Zůstávají manželé Wassermannovi, na okraji společnosti. Barák zbourat. (28.12.2016)

„Prosím dívku, která mě zachránila, aby se přihlásila, neboť….co neboť? To nemá konec.“ - „Ale z právního hlediska je to přípustné, nemyslíte?“ A Jindra si s tou právničinou nedá pokoj, až mu kvůli tomu v márnici ukradnou oblečení. Jana ho sice má ráda a dává pozor, aby si neudělal boule na duši, ovšem co rodina, do které se může přiženit? Karlovi to možná neklapne s tlačenkou, ale v záloze má Růženku, Bertík nerad topí po pracovní době, Alois seče trávu i s nohama, Wassermann mění konkurenci na škrpály, Polly kšeftuje s hrníčky, Matylda nějak nakynula, a aby to nebylo málo, ze zahraničí dorazí neodbytný svůdník, kterému je jedno, zda to bude v potoce po pstružím způsobu či bahně…Těch podařených frků, které těží ze střetu lidského a vodnického světa, je tam pěkná řada, škoda jen, že filmu občas trochu dochází dech (i přes podařenou trikovou stránku), proto ty solidní 4*. „Moje bublanina!“ - „Pardon, pardon, to je tady toho pána. Už je s ní léta ženat.“ - „S moučníkem? Jindřichu, ty se tomu nedivíš?“ - „No tak…každej sme nějakej, že?“ (18.05.2019)