Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Parodie, to Vorlíčkovi šlo. Tato, kde to mírumilovný pan účetní natře všem světovým agentům sice v jeho tvorbě obsadí až pomyslnou třetí příčku za Vdovou a Jessie, přesto je výborná. Vorlíček s Daňkem a Macourkem to natřou všem světovým žánrovkám, protože co střela to trefa do černého. Co scéna, to fór, co dialog, to perla, které neodolatelným způsobem boří všechno, co špionážní žánr vybudoval, včetně samotného Veličenstva Bonda. U toho dokonce pár věcí trefně parodují ještě dřív než se u samotného Bonda mohly stát základem image. A zůstává vtipná i po letech a několika reprízách. (07.10.2013)

Zřetelně nejslabší zástupce klasické parodické školy českého filmu, Václav Vorlíček prostě není Oldřich Lipský. Stát totiž rozkročen nad dvěma různorodými pevninami a nerozejít se nakonec ani jedním směrem, to není při rychlém pohybu zemských desek ve stínítku televizoru právě ta nejlepší volba. Vorlíček chce jednak parodovat západní vlnu agentských filmů (a nebudeme daleko od pravdy, když gró téhle vlny bude tvořit hlavně agent Jejího Veličenstva James Bond), což se mu ještě jakžtakž daří, druhak chce Vorlíček ale natočit svůj osobitý klon později tak úspěšných crazy komedií (Pane, vy jste vdova, Což takhle dát si špenát...), což je ovšem zatím bolestná Achillova pata nadějného režiséra, byť jeho hrdinové jsou exponováni více než sympaticky, brzo se sympatie vytrácí. Scénář Oldřicha Daňka totiž nenabízí tolik světlých míst a geniálních dialogů a pohříchu černého humoru a ani Vorlíčkova režijní imaginace či stylizace filmu ještě nepřináší dostatek kvalitních a nezapomenutelných gagů. Celý projekt pak ve výsledku působí příliš chladně a po příletu agenta W4C do Prahy vypadá spíš jak dobová česká detektivka, přepsaná ovšem v duchu absurdního divadla. Navíc Jiří Sovák se do konceptu celého filmu příliš nehodí, jeho zamýšlená obyčejnost nepůsobí kontrastně oproti světu agentů, ale spíše fádně a nudně. Jasné je jedno, totiž že režim toleroval českou parodickou školu právě kvůli tomu, že si tvůrci brali na paškál úpadkové západní žánry, jak jimi byly chápány nejen špionážní thrillery o superagentech, ale i komiks, western, rodokapsy a konec konců i dobrodružný román...což umožnilo tvůrcům v čele s fenomenálním Oldřichem Lipským natočit skutečné klenoty filmové parodie. Václav Vorlíček se prostřednictvím psa pana Foustky ale teprve hledal... ,,Říkal jsem vám, milý Sterne, že nasazujete svůj tlumič příliš pomalu!" (25.06.2011)

"S dýmějovým morem Black and White zásadně nepiju." Nepíše se mi to snadno, ale agent W4C je větší bourák než já. Jenom on se dokáže z nejmenovanýho města s Eiffelovkou dopravit kanálem do jinýho nejmenovanýho města s Pražským hradem, zmlátit agenty celýho světa (s výjimkou Grónska) a zajistit plán na vojenský využití Venuše. Prostě borec. Nicméně tohle je kravina na kvadrát, takže konkurent je taky silnej - účetní Foustka alias ekvádorskej plavec Juan Alvarez. Do boje těchto dvou titánů nepolezu, budu vše sledovat z povzdálí v posteli s Alicí Roberts, popíjet s ní Koňak značky Whisky a budu se u toho skvěle bavit. (27.01.2022)

Film jsem viděl několikrát a musím přiznat, že pokaždé mi přijde lepší. Jiří Sovák v roli účetního, kterému se obrátil život naruby. Tento český trend, postavený na tom, že si někdo někoho s někým splete, se českému filmu velice dařil a byl rozvíjen vždy v dokonale trhlé zápletky a šílené extrémy. Mezi tím vším je tento film gentlemanem a já nemohu jinak, než si jej proto tak cenit. 95% = 5/5 (13.09.2014)

Dokonalá parodie na bondovky a špionážní filmy se skvělým obsazením (Sovák zkrátka uměl) a hlavně parádním scénářem. Hlavně kvůli tomu dávám plný počet, protože poslouchat takové skvělé hlášky a vypointované vtipy (scéna se svícnem) to zkrátka lahodí uchu a zároveň je vám smutno, že něco takové dneska už (asi) nikdo nenapíše. 90 %. (20.01.2013)