Princ a Večernice

Jakoby na půl plynu ve srovnání s nejklasičtějšími z klasických, místy vypadá i trochu fušersky, přesto výjmečný skvost. Brdečkův scénář nemůže zkazit ani Vorlíček. Vyprávění dýchá aktualizovanou prapříběhovostí tak mocně, že ani všechny ty komické rodinné historky nepůsobí zde nepatřičně. (Že při tom Brdečka nebyl pouhým nevědomým tlumočníkem můzy, svědčí šaškovo předčítání z knihy - jednak že o králi Artušovi, jednak co zrovna: "...hahaha, jsem tak vesel, že už ani veselejší být nemohu".) Nálada vyprávění je zhuštěna a sevřena do velmi těsného prostoru, divák je umístěn do Velena, který má a zná vždy jen velmi omezený výsek světa. Jde za Večernicí, což je cesta k Jitřence. Ty wtf prostřihy z místa na místo. Velen má nakonec vlastně všechno zadarmo. Jenže o tom to je. Iniciační cesta. Obstál. Ještěže to Vorlíček nenechal zkurvit Svobodou a Gottem nebo nějakým tehdejším skoroslavíkem. Nečekaný trubadůr úvodní písně Ondřej Havelka otvírá pohádku o princi a Večernici přenádherně (na hudbu svého otce a s patřičným, byť poněkud slabším Koptovým textem). Komentáře Ony (3 hv.), Romadoor (4 hv.). (06.08.2011)

Jakožto zapřísáhlý nesnášeč pohádek, mám povinnost jako nejlepší člen této filmové databáze konstatovat, že tato pohádka patří k tomu lepšímu, co nám naše filmové luhy a háje nadělily. Děj je sice poněkud postižený a nejsem si jistý, co má malým dětem předat za poselství. Nejdůležitější věcí na světě je uzavřít sňatek a skočit do náruče prvnímu člověku, který ji nastavuje? Princ Jelen v honbě za zasunutím hledá podivné ženichy svých sester, kterým je bez sekundového zaváhání daroval. Pohádku drží vysoko nad vodou velmi zběsilé tempo a příjemná atmosféra s jemným nádechem hororu, což jsem jako menší frajer uměl docenit. Také mě docela zaskočilo, že princ zde není v roli tradičního hrdiny, ale je to totální neschopný packavý sráč, který dělá jedno špatné rozhodnutí za druhým a jen vlivem šťestěny se mu nakonec podaří zasunout, což nepovažuji za vhodné poselství pro menší diváky. Měly by mít spíše pod kůží, že pro kvalitní zásun je potřeba trošku víc, než mít štěstí na schopné švagry, i když na druhou stranu - za vlády komárů to přesně takhle fungovalo. Mé výsledné hodnocení je hodně ovlivněno nostalgií. [70 %] (09.09.2020)

Pohádková fantazie se vším všudy co víc by si mohl ještě milovník pohádek přát..Láska, dobro-zlo, přirozené herecké výkony, tajemno, napětí, nevinně úzkostlivá temná kráska Večernice, na první pohled klučičí kukuč a méně nápaditý a ne až tolik charismatický princ Velen ale hlavně zlý a všemocný Mrakomor, který zas měl výborné charisma včetně své masky..Výborná byla pohádka i po trikové stránce ale hlavním kladem byl určitě zajímavý a nesmírně poutavý příběh (podle známé předlohy ale příběh je trošku jiný) který vás vtáhl a až dokonce nepustil..Jako malý jsem ji měl rád, dokonce jsem se i některým mírně depresivním scénách třeba z Mrakomorova hradu bál a mám ji rád dodnes sice se už tolik nebojím ale za knížetem Mrakomorem bych sám stejně nešel:-) Prostě trošku jiná pohádka, vymykající se tehdejší produkci... (26.05.2006)

Až na pár drobností jsem měl tuhle pohádku vždycky velmi rád - nikdy mi moc nesedl herec v hlavní roli prince Velena a postava královského šaška Kacafírka (resp. jeho repliky) mi vždy přišla trapná, podobně jako kostýmy kouzelných švagrů. A triková stránka musela být nepřesvědčivá snad už v době premiéry... Jinak je ale obsazení velká radost, má to velmi hezký příběh, pěknou ústřední píseň, a super lokace, takže ani navzdory nesnesitelně časté televizní reprízovanosti se mi to kupodivu ještě stále nestihlo zprotivit, a to už to znám prakticky nazpaměť. Btw. trochu mě tam zaráží podoba místnosti s tikajícími hodinami, v níž musí Velen poznat správnou Večernici, se síní času v Herzově filmu Deváté srdce - vzhledem k tomu, že jsou oba filmy ze stejného roku, by mě to skoro svádělo k domněnce o tom, že se jeden u druhého možná (?) inspiroval... (03.01.2022)

Princ Velen není vůbec špatný klaďas (není to ten uvědomělý šampón cituplně bučící fráze o cti a lásce), ale Radek Brzobohatý je excelentní záporák, kterej to u mě vyhrál na plný čáře! Škoda, že nedostal více prostoru k rozvinutí nějakých pikantních ďábelských technik. Dokonalé bylo vystoupení Václava Lohniského, jehož "skromný" lapka vezoucí se na chrbátu neměl nejmenší chybu. Permanentně skvělí jsou i Menšík či Filipovský a neurazí ani mile podané morální vyznění. Když připočtu hezkou hudbu("...písně rychlé jako šíp...", tři princezničky k (ne)pohledání (na Zemi je holt nikdo nechtěl, nedivím se) a roztomile příšerné triky, je to skoro plné hodnocení. Jedinou vadou na kráse jsou pro mě pán prdů, pán Ludvíka XIV. a pán turecké vlajky. (01.05.2007)