Princ a Večernice

Princ a večernica je podľa mňa druhá najlepšia česká rozprávka. Je snáď ešte atmosférickejšia, ako Tri oriešky, ale samozrejme iným, zo začiatku mystickejším a ku koncu temnejším spôsobom. Prečo si súčasní režiséri nepozerajú tieto rozprávky stále dokola a nerozoberajú, ako sa mohlo tvorcom v 70tych rokoch vytvoriť atmosféru, vďaka ktorej môžme ich diela nazývať klasickým? Brzobohatého Mrakomor by sa mohol stretnuť v súboji s Alanom Rickmanom o post jedného z najlepších filmových záporákov. Angličan by mal síce strelnú zbraň, ale Radek by určite použil nejaké vychytralé kúzlo. (13.08.2012)

Tahle pohádka nepatří mezi moje nejoblíbenější, a to proto, že princ v podání Juraje Ďurdiaka není ideálním představitelem pro prince. Solidní režie Václava Vorlíčka a nechuťák Mrakomor jsou jednoznačně největšími klady velmi nevyrovnané pohádky. A kdo pořád obsazoval Šafránkovou do rolí princezen? Než by tam obsadili nějakou vnadnou blondýnečku, tak jsem musel sledovat nic moc hezkou ne -princeznu. (24.02.2009)

Pohádka Princ a Večernice na mě už v dětství působila poněkud rozpačitým dojmem. Na jedné straně stojí charismatický záporák Mrakomor, mile poťouchlý šašek a pěkné lokace, na druhé straně se nachází zvláštní vedení herců (zejména v případě tří švagrů) a místy podivně sepsaný děj (princ Velen nabízí své sestry jako zboží na rychlopásu and nobody cares). A někde mezi je Juraj Ďurdiak coby Velen, z jehož nezdravého looku jsem měl tehdy (ale i nyní) smíšené pocity. Neříkám, že je Vorlíčkova pohádka tuctový kousek, nicméně osobně jsem mu nikdy nebyl schopný přijít pořádně na chuť. (29.12.2022)

Pohádka, která ve srovnání se svými filmovými sestřičkami zhruba stejného stáří působí jako chudičká příbuzná, která se chce vetřít mezi tuzemskou smetánku. Kupříkladu místní hrad jakožto hlavní bašta místního vládce je patrně obýván jen královskou rodinou, šaškem a pár chlápky od koní. No ... v tom případě bych já osobně dala přednost nějaké skromnější chaloupce v podzámčí ... pokud tady nějaké podzámčí existuje, neboť bych rozhodně nechtěla mít na starosti údržbu celého královského sídla a přilehlého parku. Jenom těch oken, co bych musela umývat ! Krom toho mě odjakživa rozčilují takové ty drobné nedobové detaily, jakými mohou být kupříkladu i moderní brýlové obroučky na očích jedné ze sličných sester prince Velena. A když už jsme u hlavního hrdiny ... jeho vystupování je - mírně řečeno - tak trochu ode zdi ke zdi. Obrán o koně, peníze i královský oděv, nechá se bez sebemenšího pokusu o vzpouru či o útěk vykořisťovat jako ten nejposlednější čeledín - jakoby se smířil se svým postavením, jakoby naprosto rezignoval ... na nuzný oděv by si snad mohl vydělat i jinde a jinak - předpokládám, že v království se nevyskytovala jen hospoda. Naproti tomu při rozmíšce s tuláky mu kupodivu odvaha nechybí ... dokonce i ve finálním souboji se ukáže, že je svému protivníkovi rovnocenným soupeřem, o to víc nechápu jeho počáteční chování. Jenomže ani samotný vladař nezapadá do tradiční škatulky otce a krále, obávajícího se o své zmizelé dcery - nerozjíždí se žádná rozsáhlá ani skromná pátrací akce, aby se poté mohlo hlásit, zda našli či nenašli. Zdá se, že kromě dvořanstva a služebnictva chybí i armáda a policie - král si očividně neví rady, kromě lapání ptactva a jeho následného věznění v klíckách není schopný pražádné akce a jen odevzdaně sedí a čeká, jak to s jeho dětmi dopadne. V souhrnu je dějová linie celá taková lehce kostrbatá a lokace jsou prostřídávané tak nějak bez ladu a skladu, leč všichni protagonisté jsou s menšími či většími výhradami akceptovatelní, kostýmy jsou vcelku povedené ... a pohádka po překonání nezbytných překážek snaživě dospěje ku zdárnému konci, takže si poctivé 3* zaslouží. P.S.: ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Tak nám zapíchli Mrakomora ! Vida - teprve teď mi došlo, kdo může za všechna suchá léta ... potažmo i za globální oteplování ! Takže milí švagři by se konečně měli sebrat, když to celé spískali ... pochopitelně i se švagrovou a s princem Velenem, vydat se do širého světa - a nevracet se, dokud nenajdou vhodného, dostatečně schopného a reprezentativního Mrakomorova nástupce. To aby byla obnovena rovnováha ... na zemi i na nebi. (30.12.2016)

Jedna z mých 10 nejoblíbenějších pohádek z dětství. Pro Libušku Šafránkovou jsem měl svého času velkou slabost a stejně jako v Popelce jsem se do ní coby náctiletý „platonicky zamiloval“. Kromě si mě však tento kousek získal především svou poněkud ponuřejší atmosférou (než je na pohádky zvykem) a dobrodružným nádechem během putování prince Velena vstříc všem těm trampotám, které si na něj přichystali jeho švagrové. No a Radek Brzobohatý – tak ten byl bezkonkurenční… (19.11.2018)