Život je krásný

Velice pěkný starý film, Nový snad sedí ke každé partnerce, navíc s Lídou Baarovou jim to opravdu sluší. Hodně vtipu, narážek i milostných slov. A maskér musel také odvést slušnou práci. Tento film snad více než jiné stojí na herectví Oldřicha Nového, který v této zkoušce obstál na výbornou. Pěti hvězdičkám ale přesto ještě něco chybí (to, co nalezneme v Kristiánovi, Hotelu Modrá hvězda, Dívce v modrém nebo Eva tropí hlouposti) - asi určitá jiskra. (19.04.2004)

Čtyřicátá léta jsou, navzdory době, která rozhodně nebyla tak růžová, jak se z těch mámivých celuloidových obrázků může zdát, vzývána coby zlatý věk české filmové komedie a filmových hvězd. Těmi dozajista byli také Oldřich Nový a Lída Baarová, jejichž popularita v té době kulminovala, a kteří se poprvé na plátně setkali v předchozí Vávrově komedii Dívka v modrém. A protože úspěch plodí úspěch, bylo vcelku jasné, že i jejich další společný film bude výjimečnou záležitostí jak pro diváky, tak pro producenty. Ladislav Brom navíc patřil k blízkým osobním přátelům Lídy Baarové a její angažování do nového filmu lze chápat i jako jakousi nenápadnou přátelskou výpomoc pomluvami pronásledované herečce. Filmová romance mezi mladou, talentovanou malířkou, která touží po úspěchu a uznání, a šlechetným gentlemanem, tajným ctitelem jejího umění i sličné tváře, je ovšem oživena sérií důmyslných převleků v podání Oldřicha Nového, který tu s bravurou, elegancí a vtipem střídá masky šmatlavého dědečka s niněrou a orientálního věštce. Na vlně situační grotesky se potom pohybují herecké výkony dalších protagonistů v čele s báječnou Růženou Šlemrovou, Bedřichem Veverkou, Lálou Peškem, Zitou Kabátovou a Václavem Tréglem v roli nerudného pana domácího. A nelze opomenout ani sochařský ateliér, prozrazující vytrvalý zápas o seberealizaci mladých začínajících umělců, či Kouřícího králíka, bar s vskutku originálním názvem a vzornou obsluhou. A co teprve magické fluidum orientální věštírny a krejčí Láska, který zrovna láskou k bližnímu neoplývá? Společně s Nováčkovým evergreenem Bílé ruce klíč k divácké nesmrtelnosti. (06.10.2008)

Malířka Lída Baarová vyhlíží neznámého dobrodince, do kavárny vplouvá Oldřich Nový a pianista laškovně zapreluduje motiv "jen pro ten dnešní den"... :o) Spisovatel Herold je vlastně antitezí Kristiána. Úspěšný, bohatý a sebevědomý muž, který se vydává za žebravého staříka s niněrou, aby užil trochu té legrace a zavděčil se své vyvolené, která touží takového zablešence namalovat. K tomu má další alter-ego, tajemného věštce Karmina, v jehož proroctvích nenápadně trousí indicie své pravé identity a Lída Baarová je sbírá a skládá dohromady... Tomuto málo známému filmu můžete vytknout řadu objektivních nedostatků, ale proč, když vás subjektivně chytne za srdce? Oldřich Nový v nejnezvyklejší (troj)roli své kariéry, luxusní Lída Baarová umazaná od barev a jedna z mála krystalicky čistých romantických komedií, jaké v českém filmu máme. 80% (25.09.2006)

Dvě bílé ruce znám,..., o lásce své jim povídám,..., když večer se svým krbem tiše hovořím,..., až jednou obejmou,..., tvé bílé ruce hlavu mou,..., s důvěrou svoje skráně do nich položím,..., pak prvně v žití uvěřím, že život nešel jen o okolo mě jako šedivý stín,..., uvěřím, a budu šťasten snad,..., dvě bílé ruce znám,..., o lásce své jim povídám,.., když večer se svým krbem tiše hovořím,.., do rudých plamenů zašeptám, že tě mám opravdu rád... "Proč pláčete, má lásko?"..."Protože život je krásný." (29.01.2009)

Filmu bych vytkl jen ten název, se kterým se dost dobře nedá souhlasit, neboť většina z miliard tvorů na téhle planetě nemá takové štěstí, aby si je oblíbil neznámý ctitel a zabezpečil jim všechny základní životní potřeby, tj. jídlo, pití, bydlení, cigarety a výstavu v galerii. Na rozdíl od mnohých komentátorů zde se mi líbil i herecký výkon Baarové, který posunuje tuto komedii do vážnější polohy. Ona by se se svým hlasem a projevem perfektně hodila do hlavních rolí nějakých antických tragédií. (30.11.2014)