Kouzelný měšec

Výborná pohádka, jedna z mála z těch novějších, která se povedla. Super výkony herců, nijak nenásilné, přijatelné triky, perfektní scénář a ty hlášky nemaj chybu! Ráda na ní kouknu 1x za rok, a pokaždý mě upřímně pobaví. Jenom ta německá blonďatá princezna s ofinou a předkusem je trochu na facku, ale dá se to přežít. Jinak volbu herců chválim. Bludimíra s Huhlou jsou bezkonkurenční! Hambáč z vochomůrek! (30.11.2012)

Jedna z českých pohádek, na kterou nedám dopustit. Vhodně zvolení herci, špetka humoru a kouzelný příběh nejen o lásce "kominíka" a princezny. Navíc doplněn ucházejícími triky, především Ohnivec je geniální :-) Bez trapností a plný zábavy, to je kouzlo tohoto měšce. Zajímavosti: Kouzelné houby, které odhalí zloděje, lze koupit každou středu a sobotu na tržnici v Brandýse nad Labem :-) 75% (01.05.2009)

Je tady 57%... Nevidím jediný důvod, proč bych tomuto dílku měla dát tak nízké hodnocení. Pohádka mi přišla nadmíru originální, pamatuju si ji ještě z dětství a vždycky se mi líbila. Bočanová je vynikající pro roli popletené čarodějnice a Huhla je krásná netradiční změna ve stálých pohádkových kolejích. Možná tvůrci sáhli do různých zdrojů, aby tohle stvořili, ale výsledná "překombinovanost" je vynikající guláš s chlebem. P.S.: Odjakživa mi přišlo naprosto geniální, že někdo chodí celý film s boulí na hlavě :D (07.03.2013)

Kouzelný měšec sází vedle pohádkových prvků na humorně laděnou dějovou linii a vcelku se mu to daří - o zábavu se zde postarali zejména prostořeká Bludimíra, potrhlý Huhla a popletený král. Z technického hlediska jde spíše o zastaralý film, nicméně i tak dokáže oslovit i dnešního diváka, a to i díky nepřeslechnutelnému hudebnímu doprovodu od Petra Hapky. Po této pohádce člověk přehodnotí, jak mohou být takové "obyčejné" hrábě nebezpečné. (06.08.2019)

Nějak to nebylo ono, porevoluční pokukování po velké výpravě ala prachy na Západě tu působili dosti směšně už tehdy, dnes však lacinost (především triků) pohádku vyloženě sráží. O toporných hereckých výkonech zahraničních herců (asi na lepší nebylo) nemluvě. Troškovské (pitomé) pitvoření, které je bůhvíproč už třicet let vydáváno za nadsázku, je už samozřejmě přítomno, stále je ale drženo na uzdě. Námětu a scénáři chybí samozřejmě dramatičnost a byť nejsou vyloženě zlé, nechávají diváka chladným a do děje jej nevtahují. Jenže další porevoluční nešvar, nereálná dokonalost exteriérů, odsuzuje pohádku do světa neživotaschopných skanzenů a navoněných turistických památkových center. To co bylo uprostřed žalostného stavu památek  za komunismu nutností, ukazuje se dnes jako deviza. Vláčilovy filmy plné opadané omítky a hnoje jsou vlastně nádherné, neb z nich kouká život. (24.01.2022)