Kouzelný měšec

Přestože je tato pohádka, jak je tu už několikrát zmíněno, jedna z těch nejlepších porevolučních, tak se mi nelíbí víc jak na 2*. Pravdou je, že jsem si ji určitou dobu pustil s chutí, tzn., že jsem ji viděl více než jednou, ovšem o další reprízu nějak nestojím. Vzpomínám si však, že je zde několik dobrých hlášek ze strany M. Táborského (tuším, že roli, jež mám na mysli, hrál on). (18.01.2007)

Jedna z těch novějších a asi nejlepších pohádek po revoluci. Scénář výborný hudba taky skvělá postavy taky moc sympatické a i dobré staré a dochované kulisy. I toho ohnivce jsem se trochu bál ale byl dobře zpracovány a autentický. Ale to už neplatí u meluzíny. 8/10 NA TOHLE BY MĚLA DNEŠNÍ MLÁDEŽ KOUKAT A NE NĚJAKÉ LEDOVÉ KRÁLOVSTVÍ A DALŠÍ NOVÉ POHÁDKY. (01.01.2017)

Jak se obecně ví, koprodukce s německou stranou byla pro režiséra Vorlíčka na jednu stranu dobrá (více peněz, lepší výprava apod.), na druhou stranu špatná (zejména dosazování německých herců, v nejhorším případě pak hereček). V Kouzelném měšci si podle mne není nač stěžovat. Král byl solidní a princezna nad očekávání pohledná a sympatická. Pohádka jako taková je milá, velmi vtipná, zkrátka povedená. Má hlavu a patu, dobré herecké obsazení, krásnou hudbu. Pokud je někdo po jejím shlédnutí schopen napsat, že to stojí za jednu hvězdičku, či že to je dokonce odpad, dává tím najevo pouze svou zaujatost. Toto je rozhodně jedna z nejlepších českých pohádek porevoluční doby, a to zejména ze zpětného pohledu, když už skutečně je s čím srovnávat. (01.01.2007)

Čechoněmec Karel Dirka, filmový producent, nabídl pánům Macourkovi a Vorlíčkovi smlouvu na tři pohádky. Podepsali to - a dál už se nedalo nic dělat. Museli obsadit neschopné německé herce, pojmout všechno ponuře, vyčlenit typicky český sebeshazovačný humor. Ale v Kouzelném měšci se ještě zuby nehty drželi, takže to není tak strašné. Až na ty Němce... (20.02.2003)

Veskrze průměrná pohádka. Příběhem, výpravou ani hereckým obsazením z něho nevystupuje, zapamatování hodná je vlastně jenom Hapkova správně strašidelná hudba. Potěší však, že alespoň dvojice zamilovaných má minimální chemii, Nárožný s Hrušínským přispějí do jinak spíše infantilního humoru sem tam vtipnější hláškou („Já se vám omluvuju.“), Kopecký zase nadhledem, a pohádka divákovi docela rychle ubíhá. O pár logických kiksech (hlavně co se týče kouzel) raději pomlčím. Překvapilo mě ale větší zapojení německé strany, která nepřispěla jenom penězi na triky a pronájem natáčecích prostor, ale také několika herci v důležitějších rolích. „Jak seš pitomej, tak máš asi pravdu.“ (27.12.2013)