Reklama

Reklama

Dny zrady I.

  • angličtina Days of Betrayal I.
Československo, 1973, 106 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (123)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Je to takový hraný dokument poplatný své době. Takže výsledkem má být obdiv k odvaze a vlastenectví hrdinných komunistických funkcionářů a Sovětský Svaz jako jediný spojenec ochotný nezištně podat pomocnou ruku, když se imperialistické státy otáčí zády. Ale všechno je, bylo a vždy bude trochu jinak. Žádná pomoc, a rozhodně ne od komunistů, není nezištná. Z tohoto filmu vyplívá, že větším hrdinou byl prezident Beneš (zajímavý Jiří Pleskot), který se všechny zainteresované snažil přesvědčit o skutečném stavu událostí a neváhal zajít do rizika. A až po zjištění, že by to byl masakr bez pomoci, tak vše odpískal. A ani slibovaná pomoc od Sovětů, které zastupoval velvyslanec Sergej S. Alexandrovskij (Bořivoj Navrátil) by to nebylo až tak slavné, jak ukázal další průběh války. Hezkou neurotickou roli má Adolf Hitler (dobrý Gunnar Möller), muž velkých ambicí, který byl uchvácen svojí mocí a řečnickou dovedností získat podporu široké veřejnosti. Samozřejmě česká buržoazie je zde vyyobrazena jako síla, která si raději přeje obsazení republiky Německem, než zákeřnou pomoc od sovětských bratrů: premiér Hodža (skvěle intrikánský Vladimír Šmeral), či chrochtající Beran (Karel Vlček). Nemůže chybět zdůraznění, že jedině komunistické Rudé Právo vydávalo pravdivé informace a mělo pro to potíže s intrikánským buržoazním systémem chrochtajících českých kapitalistů. ()

wosho 

všechny recenze uživatele

Woody opravdu tento film rozpitval do mrtě a svým způsobem má pravdu,ale já nehodnotím film pouze z politického hlediska.Vávra je něco víc než řemeslník,je jedním z pilířů našeho filmu a to jak tvůrce,tak profesor na FAMU a Woodyho jasné zaškatulkování Vávra=patolízal co leze do prdele náckům i komoušům jen aby točil se mě nelíbí.Za okupace nenatočil ani jeden německý film a dokonce měl kvůly nepřátelskému postoji zakázano točit a Rozina Sebranec měla být jeho poslední zakázkou pro Havla(pravda je že v té době to bylo s Němci už nakloněné,tak by jen idiot jim lezl do prdele) a s těmi komanči to je mnohem těžší-buď mohl emigrovat,netočit a nebo co udělal.Nejlepčí by bylo to prostřední,ale pro člověka co žije filmem je to asi těžké.Tak natočil co natočil a vzniklo todle,solidní,řemeslné,propagandistické,monumentální dílo,které má k mistovým klasickým dílům hodně daleko.Ale i tak tohodle člověka si musíme vážit ()

Reklama

Thomassi 

všechny recenze uživatele

Dny zrady, historický velkofilm, který ale bohužel vznikl v nesprávné době. Pojednává o jednom z nejtemnějších období naší historie, o zářijových dnech roku 1938, kdy se rozhodovalo o našem žití a nežití. Doba normalizace si to ale vyložila po svém a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Zachránit nás mohli jen a jen KSČ a Sovětský svaz, který byl připravený se svými divizemi na hranicích, na Hradě se vyvolávalo "Ať žije Rudá armáda" a soudruzi byli všichni občané. Tímhle vším se dá krásně zprznit naše historie. Ale na druhou stranu, nebýt těchto blábolů, film krásně ukazuje sled událostí s veškerou precizností a gradací. Naprosto dokonale je ukázán tlak na Dr. Beneše ze strany jak Spojenců, tak Němců a situaci, jakou si musel projít, mu nemůže nikdo závidět. První část je sice o něco slabší, ale člověk, když si odmyslí některé věci, může být spokojený. ()

Krysa SPK odpad!

všechny recenze uživatele

Tfuj ! Tfuj ! Tfuj ! Posledních pár minut jsou jedinou částí filmu, při kterých jsem nezvracel a nesvíjel se na zemi v křečích. Martin Štěpánek s nohou na zlomené závoře kosící skopčáky je alespoň podbarven hrdinskou hudbou a má v sobě alepsoň závan symboliky a režijního umu. Jinak je film odpaduhodná filmařská slátanina a óda na zvrácený a zločinný režim a jeho nechvalně proslulého představitele - masového vraha Klementa Gottwalda. Tfuj ! Tfuj ! Tfuj ! ZAJÍMAVOST: Martin Štěpánek zde hraje čet. Václava Rataje, ale v Sokolovu si již střihne samotného kpt. Otaraka Jaroše a čet. Rataje po něm převzal Jan Kanyza. ()

rozbris 

všechny recenze uživatele

Den po dni je brán tehdejší doba, kdy si Hitler brousil zuby na naše sudety, velice dobře historicky zpracováno, až na dvě vyjímky komunistická strana je zde velice vyvyšována (což se dá pochopit jelikož k tomu byli donuceli, točilo se to za komunistické éry) ale to jde přehlédnout, dalším vytknutím je proč němci mluví německy a angličané a francouzi česky??? to je docela divné, ale ať nemusíme číst titulky tak řekněme skousnutelné. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (17)

  • Otakar Vávra při natáčení masových scén použil 60 000 komparzistů. Tento rekord v české a československé kinematografii zatím nebyl překonán. (Jimmy15)
  • Ve filmu nejsou vyobrazeny československé tanky, protože bylo zachováno jen několik málo kusů. (Zodiak455)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno