Dny zrady I.

“Řešení, které se nám navrhuje, povede jen k tomu, že nacisté budou své požadavky stupňovat… A nakonec pohltí celé Československo. A to by mělo nedozírné následky nejen pro vaše země, ale pro celou Evropu…“ Mistr Vávra opět jako skutečný mistr historických velkofilmů. I přes určitou poplatnost době jsou Dny zrady totiž stále výborným filmem, velmi citlivě dávkujícím velké historické události, které mění svět a dějiny, a drobné vsuvky ze života obyčejných lidí, jimž rozhodnutí mocných řádně zahýbalo osudem. V tomto ohledu si Vávra mistrně hraje s kontrasty, staví proti sobě váhavost a prodejnost politiků, jimž jsou přednější vlastní mocenské zájmy, a malé hrdinské činy obyvatel prodávané země, jejich první oběti, jevící se v dané chvíli tak zoufale zbytečné. Všichni víme, k čemu události oněch dnů vedly, přesto Vávra dokáže napnout a udržet naši pozornost až do osudného a nevyhnutelného konce. Dramatická atmosféra filmu je navíc k prasknutí stupňována geniálně jednoduchým hudebním motivem – flétny ve spojení s bicími se svojí naléhavostí zadírají pod kůži. Abych stále jen nechválila. Dny zrady jsou také filmem dosti výrazně poplatným době svého vzniku. O vedoucí úloze Strany, té jediné spravedlivé, která čestně svůj lid podporovala v boji proti nenáviděnému nepříteli, o té tu nemůže být pochyb. Co na tom, že soudruh Gottwald působí jako velmi špatná napodobenina Frankensteina, důležité jsou činy, ne slova, že? Jediní komunisté a dělnické masy jsou si vědomi nebezpečí, které zkoušené republice hrozí, kdepak slabošský a váhavý prezident, kdepak nerozhodná vláda, kdepak reakcionářští, zlotřilí kapitalisté, lehkomyslně prodávající svou rodnou zemi Hitlerovi. Vávra se také neubránil jisté schematičnosti – Němci jsou jeho optikou tupé stádo slepě následující Hitlera (a musí se nechat, že Möllerův Hitler je vůdcem jak má být, do nejmenších detailů, gesta, mimika, dikce), Angličané holdují především golfu a o osud Evropy jeví pramalý zájem, představitelé reakcionářské buržoazie čtou zprávy o mobilizaci u sklenice piva a pořádného kusu vepřového. Co mě ovšem obzvlášť zaujalo, bylo pojetí úlohy hrdinského a bratrského Sovětského Svazu. Ten je “ochoten přijít na pomoc, jestliže o to požádáte… jestliže se budete bránit…“ Jistě to tak autoři nezamýšleli, ale dnes tyto neustále se opakující repliky vyznívají dost alibisticky a rozhodně ne jednoznačně kladně. Podtrženo, sečteno. Přes veškeré nedostatky zůstávají Dny zrady stále jedním z nejlepších a nejdetailnějších zobrazení mnichovských událostí. Challenge Tour Special - Filmový lov - červen 2015. (08.06.2015)

Ina karikatúra histórie. Hitler tu je stvárnený v holínkách jak nejaký mníchovský puberťák, komunisti zas zachraňovali Európu a dokonca už v roku 1938 vedeli, že Hitler má záujem napadnúť Sovietsky zväz. Koľko géniov bolo medzi tými červenými sviňami! Niektoré udalosti sú zobrazené dobre, ale 90 percent je strašne prehnaných. Ale zase na pobavenie a také z brucha zasmiatie sa to je dobrý kúsok. (16.11.2018)

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím.... (25.09.2010)

Dny zrady jsem viděl z Vávrovy trilogie jako poslední, a bohužel jsem dostal poměrně studenou sprchu, nejde mi o to že tu je něco špatně či jinak(nikdo v té době asi ani odtud nebyl), a je mi poměrně šoufl když vidím komentáře typu "takhle to nebylo, bylo to jinak". Mě je to celkem ukradené(když v Malý Nicky strkaly Hitlerovy ananas do prdele, taky to nebylo skutečné:)). Nicméně i tak mi přijde film šíleně roztahaný, ta délka mě ubíjela. Herci kromě Hitlera byly obstojný, ten co hrál Hitlera mě moc nebral. Pravda je ale taková že nejsem vyloženě zklamán, či znechucen. Jen je to rpostě takový "jiný" film. Ale rozhodně je to asi nejslabší část z trilogie. (19.11.2010)

Rekonstrukce událostí z podzimu roku 1938 není dobře natočená. Problém spočívá ve vyobrazení SSSR jako skoro jistého záchrance. To je značně zkreslené, situace byla daleko složitější. Hlášky typu:"sověti pošlou letadla" nebo "Rudá armáda je skoro na hranicích" - to je velká manipulace. Karikování Hitlera také nepřidává na důvěryhodností. Propaganda ve filmu postupně nabírá tempo. Je zábavné sledovat orodování Gottwalda u Beneše. Jeho mektání o zásadovostí komunistů v SSSR v roce 1938 jistě podporuje podepsaní tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov v roce 1939. Představitelé parlamentních politických stran v ČSR (podle scénáře) jsou hamižní zrádci, kteří klidně vpustí Wehrmacht přes hranice, pokud se tam objeví Rudá armáda! To už je moc. Mám skoro pocit, že celý snímek slouží jen jako obžaloba 1.republiky a dějinné události vzniku Protektorátu Čechy a Morava jsou jen takovým sekundárním příběhem. Tento "velkofilm" se pohybuje na úrovni dvou slabých hvězdiček. (12.02.2010)