Dny zrady II.

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím....a dodávám-vždyť Hitler se Stalinem byli velcí přátelé, myslím, že popis Benešova váhání, zda má požádat SSSR o pomoc je propagandistická smyšlenka. Byli jsem sami. (25.09.2010)

Druhý díl se věnuje situaci před podpisem a následném uzavření Mnichovské dohody. Mně přišel zajímavější z důvodu situace: "už jde do tuhého". Děj odsýpal a dobře se na ty politické intriky a machinace proti našemu státu dívalo, samozřejmě z kulturního hlediska. Když si pak člověk uvědomí, že to mohlo dopadnout úplně jinak, kdyby nebyl celý svět posraný z Hitlera, je to až k breku. A pro ty, kteří pořád polemizují, zda bychom se ubránili, tak neubránili. Bez vnější pomoci ne. Ano, dali bychom Hitlerovi po rypáku a bůhví jak by se potom vyvíjely dějiny, ale naše republika by byla rozbombardovaná od Luftwaffe a po několika týdnech, možná měsících, bychom zřejmě kapitulovali. (27.07.2015)

"Bylo by přece hrozné obětovat republiku jen pro poslušnost vůči západním mocnostem". Jak nadčasová slova. To naši dnešní političtí vlastizrádci nás rádi prodají, jen když z toho něco kápne. Budu jen opakovat to, co jsem už napsal u prvního dílu. Výborný film, dobří herci, skvělé davové scény, povedená hudba. Hodně mě zaujal Gunnar Möller, pro nás v podstatě neznámý herec, který opravdu skvěle ztvárnil Adolfa Hitlera (netroufám si říci, jestli to lépe zvládl on nebo Bruno Ganz). Největším negativem je pro mě velké množství postav, ve kterých jsem se občas ztrácel (možná tam ty vysvětlující titulky mohly být častěji). Proč tenhle snímek proboha neuvede Česká televize? Místo toho, aby za naše peníze točila moderní, nic neříkající sračky? (16.09.2019)

První díl končí mobilizací, v druhém se postupně dostáváme k samotnému sjednání a podpisu Mnichovského diktátu, rovněž zde také vrcholí propagandistické snahy soudruhů o heroizaci komunistů, jakožto jediných správných a vševědoucích lidí. Scény jako vysídlování Čechů z pohraničí, opouštění pohraničních pevností, jsou dobře natočené a plné opravdu silných momentů. Herci předvádí dobré výkony, role jsou uvěřitelné a potěší zajímavé dobové výroky. Druhý díl mě osobně však už trochu nudil, nemá takový tah na bránu jako díl předchozí a vadila mi i již zmíněná stále větší propaganda. Korunu tomu dal úplný závěr, kdy se na obrazovce objeví výrok Klementa Gottwalda. To už bylo i na mě moc. Chápu, že se musel Otakar Vávra soudruhům nějak zalíbit, aby mu snímek pustili do kin, popřípadě v režim sám věřil, těžko říct, ale to už mi přišlo úplně ujetý a mimo. O trochu slabší, než Dny zrady I, ale dívat se na to dá. 5/10. (09.11.2020)

Film vzhledem ke své době obsahuje určité množství propagandy. Jedná se především o karikace pravice, scénky s komunisty + pár přidaných (zcela nepodstatných) scén. Tyto věci ale nijak nesnižujou historickou věrnost filmu. Každý divák pozná, že tyto scény nejsou pravdivé a dokáže si to přefiltrovat. Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob. Pochybuju že to někdo udělá, ale musíte pochopit co tady chci říct. Dav příjde na hrad - nějaké projevy - jednání vlády - dav náhle začne zpívat na 5 sekund internacionálu - zase jednání ===== na zpívající dav zapomenout a jede se dál. Na tomto principu se na Vávrovu trilogii narozdíl od jiných filmů dá koukat a výsledný dojem je perfektní, takže odpad! zde není na místě. (01.06.2008)