Dny zrady II.

Sportovec a Flanker 27 to napsali výstižněji, než bych já svedl. Liškova hudba je super, to tak někde šlohnout z netu aspoň v 320 bitrate! Jen mě u sledování napadlo: Kdyby teoreticky Beneš požádal Stalina o vojenskou pomoc -a) Vysrali by se na nás, protože sami měli holé zadky co se týče výzbroje, 41. to ukázal. -b) rozdělili by si nás s Ribentropem jako Polsko. -c) vojensky by pomomohli velmi nevýrazně, zde by byl masakr jako v Polsku s tím rozdílem, že by přitom padlo pár malčiků, kterým byla naše země u prdele. -d) Pomohli by výraznou vojenskou silou, válka by začala o rok dříve, pak by zvítězuili s větším kreditem a nemuseli by se obtěžovat 68. rokem, byli by tu prostě furt. Benešovi nezávidím....a dodávám-vždyť Hitler se Stalinem byli velcí přátelé, myslím, že popis Benešova váhání, zda má požádat SSSR o pomoc je propagandistická smyšlenka. Byli jsem sami. (25.09.2010)

Film vzhledem ke své době obsahuje určité množství propagandy. Jedná se především o karikace pravice, scénky s komunisty + pár přidaných (zcela nepodstatných) scén. Tyto věci ale nijak nesnižujou historickou věrnost filmu. Každý divák pozná, že tyto scény nejsou pravdivé a dokáže si to přefiltrovat. Z filmu by se dnes dal sestříhat tak o 15 minut kratší film, který by ve výsledku byl tím nejvěrnějším historickým filmem všech dob. Pochybuju že to někdo udělá, ale musíte pochopit co tady chci říct. Dav příjde na hrad - nějaké projevy - jednání vlády - dav náhle začne zpívat na 5 sekund internacionálu - zase jednání ===== na zpívající dav zapomenout a jede se dál. Na tomto principu se na Vávrovu trilogii narozdíl od jiných filmů dá koukat a výsledný dojem je perfektní, takže odpad! zde není na místě. (01.06.2008)

Ach jo, sledovat začátek s K. Gottwaldem, který svým projevem povznáší národ mě hned znechutil. Já vím, že to bylo točeno v normalizaci, ale člověk má při dívání pocit, že skoro každý v ČSR byl komunista. Vlastenecká, významná (zdaleka neměla takový vliv) a perfektní KSČ budí spíše úsměv než respekt. Nekritický pohled na ní skrze dělnickou rodinu není důvěryhodný. Je fakt, že komunisté byli v odboji, ale to byl třeba později i tehdejší předseda česko-slovenské vlády Rudolf Beran. Ten je ovšem nechutně špiněn. Jak víme, tak soudruzi neuznávali západní odboj. Pouze ten levicový byl správný. Jednu hvězdičku dávám za ztvárnění role Nevilla Chamberlaina. Jeho krysí koeficient je maximálních 10 bodů z 10. (12.02.2010)

Je to o malilinko lepší než první díl.... Bylo tu trochu víc akce, dokonce sem tam probleskla snaha jak Edvarda Beneše, tak některých jiných o vyřešení situace jinou cestou. Navíc tu až tolikrát nezaznělo odvolávání se na sovětskou pomoc a scéna naštvaných vojáků v pevnosti se zakládala na skutečnosti... Závěr zobrazující odchod vojáků z pevnosti a přesun obyvatelstva do vnitrozemí by pak byl skvělý, kdyby se na konci neobjevil výrok Klémy Gottwalda... Takže i když je to pořád hnusná politická agitka, druhý díl nebyl tak příšerný jako ten první... (12.10.2011)

Druhá část mi přišla o dost přijatelnější než ta první. Sice na nás hned v jejím úvodu vybafne se svým projevem Bohuš Pastorek alias Klement Gottwald, pak už ovšem komunistická ideologie příliš prostoru nedostane. A ten závěrečný Gottwaldův citát lze vnímat s hořce ironickým úšklebkem. Na filmu bych ocenil, jak kritické dny roku 38 rozebral do podrobna a myslím, že se mu povedlo dobře zachytit stupňující se beznaděj. Pochválil bych výběr Jiřího Pleskota do role Edvarda Beneše. Takhle nějak si ho představuju - jako moudrého a vzdělaného, ale také příliš jemného a nerozhodného muže. Bratry v triku Jiřího Krampola a Vítězslava Jandáka budu dělat, že jsem neviděl. (06.01.2010)