Reklama

Reklama

Dny zrady II.

  • angličtina Days of Betrayal II.
Československo, 1973, 92 min

Režie:

Otakar Vávra

Kamera:

Jaromír Šofr

Hrají:

Jiří Pleskot, Bohuš Pastorek, Gunnar Möller, Jaroslav Radimecký, Martin Gregor, Bořivoj Navrátil, Otakar Brousek st., Josef Langmiler, Rudolf Krátký (více)
(další profese)

VOD (1)

Tento velkofilm Otakara Vávry předkládá podrobný záznam událostí, vedoucích k přijetí osudné, ponižující smlouvy, rozmluvy státních představitelů prý vycházejí ze zachovaných stenografických zápasů. Avšak zdánlivě objektivní pojetí je zcela poplatné ideologickým požadavkům - jedinou silou, která odmítala podřízení nacistickému Německu, se licoměrně stávají českoslovenští a sovětští komunisté. Dopad mnichovských událostí je sledován jak ve vládních kruzích (zvláště v protikladném přístupu poraženeckého Beneše a rozvážně bojovného Gottwalda), tak v osudech dělnických rodin a též u vojenských jednotek v příhraničních oblastech. Lid vedený komunistickou stranou se chtěl bránit, ale ničemná buržoazie jej zradila. Postižení vzhledu historických postav je přesvědčivé stejně jako napodobení způsobu mluvy, v gestech i chůzi, jen jazyková rovina není zcela domyšlena: zatímco Hitler vyřvává německy, francouzští a angličtí diplomaté mluví česky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Adorování komunismu by mi nevadilo, ani když už ne přímo lhaní, tak ohýbání dějin. Zkratkovité vykreslení postav, které jsou charakterizovány jen drobnými fyzickými znaky, bych taky přešel. A nad podivným rozhodnutím režiséra/scenáristy nechat Němce mluvit německy a všechny ostatní národy česky, bych jenom mávl rukou. Ale nulovou atmosféru a postupné utápění se v nudě odpustit nemůžu. Dny Zrady I & II se táhnou a i když popisují událostmi nabitou dobu, během níž naše malá země mohla ovlivnit směřování celé Evropy, tak jsou zoufale nevýrazné. Výkon o to působivější, když vezmu v úvahu že měl Vávra k ruce nosné téma, impozantní zástupy komparzistů, více než štědrý rozpočet, excelentní hudbu a přes tři hodiny času. A nic z toho. Hodně se mluví, bohužel ne vždy k věci. Značnou část dialogů pohltila snaha zdůraznit pokrokovost socialismu a všeobjímající zlo kapitalismu, o což tehdy nešlo ani ve druhé řadě, ani ve třetí, ani v žádné další. A když už se postavy uráčí komentovat vývoj situace, tak z nich prostoduchý scénář dělá svoje vlastní karikatury. Škoda promarněné šance, protože něco podobného už nikdo nikdy nenatočí. ()

Jello Biafra 

všechny recenze uživatele

Film je po režíjnej stránke zvládnutý veľmi dobre. Mnoho scén dodnes nemá konkurenciu. Ako je však známe, u filmu je veľa historických nezrovnalostí a výmyslov. A mnohých ľudí asi otrávi múdry a diplomaticky konajúci Gottwald a jeho súdruhovia, ktorí sa nechcú vzdať. V skutočnosti však boli za sovietskú pomoc len aby mohli československo zbolševizovať. Celkovo sa mi nepáči pojatie Klémy ako nejakého mesiáša československého národa. Je to fakt otrava sledovať že ho tu komouši vyzdvihujú ako nejakého múdreho a čestného vodcu, a budjú mu kult na úrovni Karla IV. Veď Kléma bol len obyčajný ožrala. A navyše sa film snaží vzbudiť dojem že prvá republika zanikla len z dôvodu že Beneš nepožiadal v rámci svojej loajality západným mocnostiam o pomoc SSSR. ()

Reklama

Slimak 

všechny recenze uživatele

O něco lepší a svižnější nežli díl prvý...dostáváme se do kritické chvíle.Západní přizdisráči nás prodali v Mnichově.Adůlfek je spokojenej a už neprská...naopak...fotí se teď v absolutně nemožných poloháh v bílejch punčochách který snad dostal v cirkuse od blbýho klauna.Beneš je zničenej,Gottwald usilovně agituje a plácá Benešovi do hlavy aby požádal CCCP o pomoc...neboť rudá armáda nás ochrání a že CCCP vždy dodrží svá slova a bla bla...CCCP...bla bla.Nejlepší z toho je však scéna na samém konci filmu v pohraniční pevnosti...ta to celé zvedla.Musím ale vyseknout panu Vávrovy poklonu....neboť zvládnout práci z takovou masou lidí a to kolikrát i v jednom záběru najednou..(scéna s průvodem)..je opravdu obdivuhodné.Něco jako právě český průvod směřující k hradu je scénou unikátní...podobnou věc nikdo už nenatočí...a právě pro těchto pár věcí si myslím že jsou filmy DNY ZRADY cenné i přes jejich hořkou tendenčnost. ()

kagemush 

všechny recenze uživatele

Ve většině obdobných filmů se někdo hrdinně brání a někdo zbaběle útočí (lze i naopak, ale jen v rámci spřátelené produkce).Následně někdo hrdinně padne a někdo zbaběle zvítězí.-Todle je jediný dílko svého druhu, které by mohlo být završeno konfliktem mezi stranami při řádné inventarizaci kancelářského zařízení předávaných pevností. ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Neštěstí se dovršilo. Pátá kolona sudeťáků se projevila jako bídná čeládka, Beneš jako nerozhodný padavka, agrárnící jako z neštěstí vlasti tyjící prasata - občas to tak vypadá i doslova. Naši vojáci zhrzeně opouštějí moderní pevnosti, zatnuvše dlaně v pěst a slibujíce rozhodnou odplatu. Ne, ten odchod je opravdu moc hezká scéna. Ještě k Dolfimu - Gunnar Möller není žádná máčka, ale zkušený německý herec, a tady, ač hrál jenom psychopatického paňďuláčka, se předvedl dost slušně a člověk se u toho i pěkně nasmál. Mussolini byl ovšem zprzněn neskonale, podobal se více praseti než ducemu. Každopádně i tenhle film se počítá a pan Vávra je režisér první třídy. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Praze, Chebu, Liberci, Abertamech, pevnosti Dobrošov a Hanička. Filmovalo se i v Rokytnici v Orlických horách. (M.B)
  • Ve scéně z bunkru můžeme vidět houfnice, ačkoli v té době nebyl do pevností dodán jediný kus. Makety pevnostních houfnic pro film jsou dodnes umístěny v muzeu Dobrošov. (KRYSIOPICE)
  • Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1973. (orkadimenza)

Reklama

Reklama