Dívka v modrém

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů z "pro pamětníky" a také můj nejoblíbenější film od Otakara Vávra. Roztomilý Oldřich Nový a životní role okouzlující Lídy Baarové jako Blanky, jejíž staročeština je tak roztomilá. :) Nezapomenutelná je záhadná země Helianda, kde jsou sto let za opicema, protože tam žijí jako ve středověku. ... "A odkud že je?" - "Z Helliandy." - "Z Helliandy, a prosím vás, kde to je?" - "Ale má drahá, vy nevíte, kde je Hellianda?" A nebo: "A co vy myslíte o té Heliandě, profesore?" - "Ale ovšem, to je známá neprozkoumaná země..." ... Tak vidíte, jaký jsou lidé blbci. :) Každý Helliandu zná, a přitom nezná. (22.12.2011)

Jistě jsou i lepší filmy, ale pro tenhle já mám slabost. Snad proto, že chápu, jak se člověk dokáže zamilovat do obrazu nebo představy o něm :-)), a oceňuji, jak dokáže poučit o tom, že podobný člověk může žít a být docela blízko a člověk si toho, dokud si z něj někdo (přátelé nejvěrnější) neztropí šašky, ani nevšimne. A snad i proto, že jsem taky taková "dívka v modrém", ač teda Lídě Baarové se (ničím) nevyrovnám... (20.10.2011)

Naprosto nadčasový typ uvolněného a skvostného humoru je ten největší důvod pro to, aby i ten co možná nejmladší divák v novém tisíciletí takovýto film zhlédl. Tento film, v němž hrají Oldřich Nový a Lída Bárová po jednom boku, oplývá velice silným šarmem, který v sobě skrývá důmyslný vtip a jemnou, avšak přitom působivou romantiku. Znám mnoho lidí, kteří proti tomuto druhu již dnes filmové pamětnické zábavy mají mnoho výhrad. Kdykoliv jsem se jich však zeptal na důvody tohoto jejich postoje, tak v devadesáti procentech případů film vůbec neviděli a jejich pseudonázory vycházeli pouze z předsudků. Ano, to je to slovo, které mi asi v polovině tohoto filmu problesklo v hlavě. Myslím, že jakýkoliv předsudek v souvislosti se stářím tohoto filmu je naprosto zbytečný. Asi po pětadvaceti minutách filmu mi bylo jasné, že byť v roce 2011, je tento film navzdory času stále mladý a noblesa z něho jen čiší. (15.11.2011)

Geniální. Už jen ta představa toho, že by se událost, kterou si prošel Jan Karas (vystoupení dámy z obrazu), mohla udát, je geniální a v tomhle Vávrově černobílém filmovém provedení se jedná o nesmírně milý a zábavný snímek. V momentě vystoupení úžasné Komtesy Blanky z obrazu, jako bych se i já vrátil o nějakých 300 let zpět. Projev Lídy Baarové je famozní a když pominu zbytek skvělého osazenstva, tak si dovolím tvrdit, že tento snímek udělala právě ona. Velké štěstí Jana Karase (Nový), že má tak pohotové kamarády, kteří pro žert nejdou daleko. A teď mě omluvte, letím zlíbat obraz Audrey... (05.10.2015)

Lidé v roce 1939 zřejmě ze všeho nejvíce potřebovali zapomenout na své problémy a tak se točily podobné roztomilé filmy, mezi které bych "Dívku v modrém" rozhodně zařadil. A i přesto, že je film už 72 let starý, pořád ještě krásně funguje. Hlavně díky krásně roztomilému příběhu, který dokáže tak hezky pohladit na duši. Krom toho bych rád vyzdvihl výkon Lídy Baarové, která v roli komtesy Blanky předvedla opravdu něco... až neuvěřitelného (hlavně její krásná barokní čeština). Moc hezký, milý a pohodový film, rád bych se na něj podíval znovu! :) (02.01.2011)