Dívka v modrém

Opätovne musím ísť s hodnotením proti väčšine. Dívka v modrém je typickým predstaviteľom prvorepublikových filmov, ktoré diváci milovali najmä kvôli obľúbeným predstaviteľom hlavných úloh a možnosti odpútať sa na pol druhej hodiny od okolitého sveta. V súčasnosti môže ešte zaujať silno preriedené rady nostalgikov, ale pre dnešnú mladú generáciu je príliš naivný a smiešny na to, aby ho bola schopná dopozerať do konca. A napriek tomu, že som o dve generácie starší, s ich názorom sa stotožňujem. Dívka v modrém je ako film s Vlastom Burianom, z ktorého vystrihli pasáže s Vlastom Burianom. A ak som jeho filmom dával tri hviezdičky, tomuto viac ako dve dať nemôžem. (25.10.2011)

Klasika, jíž jsem viděl vcelku teprve nyní na dývku za dvacet devět korun. A nutno říct, že stojí za podstatně víc. Možná jsem jen očarován über-kvalitou pozdějších Vávrových děl (ten se vlastně po několika filmech * bráno samozřejmě z nadhledu jeho skoro sedmdesát let trvající kariéry * teprve rozehříval), ale film vyniká nad své vrstevníky ve všech směrech. Kromě toho, jak skvěle funguje i díky kvalitnímu scénáři a vynikajícím hereckým výkonům (můj hrdina Óldrič Nóvy), jsou ve filmu k vidění neotřelé postupy kamery (třeba když Nový „blouzní“) a * kdoví-jak-to-udělali * dodnes strašně zábavné scény. Na tuhle veselohru se vyplatí se koukat nejen z nostalgie! (01.06.2012)

Jeden z mých nejoblíbenějších filmů z "pro pamětníky" a také můj nejoblíbenější film od Otakara Vávra. Roztomilý Oldřich Nový a životní role okouzlující Lídy Baarové jako Blanky, jejíž staročeština je tak roztomilá. :) Nezapomenutelná je záhadná země Helianda, kde jsou sto let za opicema, protože tam žijí jako ve středověku. ... "A odkud že je?" - "Z Helliandy." - "Z Helliandy, a prosím vás, kde to je?" - "Ale má drahá, vy nevíte, kde je Hellianda?" A nebo: "A co vy myslíte o té Heliandě, profesore?" - "Ale ovšem, to je známá neprozkoumaná země..." ... Tak vidíte, jaký jsou lidé blbci. :) Každý Helliandu zná, a přitom nezná. (22.12.2011)

"Uvažte, taková mladá dívka, no tak, řekněme 318 let stará mladá dívka, nemůže se mnou bydlet. Co by tomu řekli lidé? Co by tomu řekl Památkový úřad?" Tak co by tomu řekli lidé, mě nikdy nezajímalo a památkovej úřad si může kdákat, co chce. Mne komtesa Blanka z Blankenbergu zkrátka okouzlila a pokud by to bylo vzájemný, tak bych si do toho nenechal mluvit ani Ústavem pro studium totalitních režimů. Jenže než tohle dojde tápajícímu Dr. Karasovi, tak vznikne spousta zábavnejch scén, při kterejch se vždycky skvěle pobavím a nechám se příjemně hýčkat dokonalou krásou feudální staročeštiny. (25.10.2016)

Kvalitou režijního zpracování i nápaditostí scénáře dílo plně srovnatelné s proslulejším KRISTIÁNEM; je přímo festivalem hereckých koncertů - platí to zejména o Novém a Baarové, která tu přesvědčuje o svém skutečném uměleckém talentu. Neokázalé zdůrazňování staročeštiny, nápaditý námět, překvapivé a v českém filmu spíše vzácné než typické gagy a výroky-hlášky doplňuje skvělá - bohužel příliš "zaškatulkovaná" Antonie Nedošínská - a rychlý spád plný překvapení, to všechno jsou další klady nedoceňovaného díla. DÍVKA vedle CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE nebo ŠKOLY ZÁKLADU ŽIVOTA patří k našim vůbec nejlepším veseloherním a komediálním filmům třicátých let. Nadčasová komedie už datem svého uvedení měla zjevně protinacistický podtext, který byl zesilován jejím až rozpustile rozverným rázem. Film oprávněně hladí po duši i po těle i po desetiletích, která uplynula od jeho prvního uvedení. (26.08.2007)