Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Václav Voska, Eduard Kohout, Bedřich Karen (více)Obsahy(1)
Praha roku 1412. Papež Jan XXIII. vyhlásil prodej odpustků, ale Pražané, poučeni kázáním mistra Jana Husa, se proti papežově nemorálnímu nařízení bouří. Hus káže v Betlémské kapli, zatímco královna Žofie ho nabádá k umírněnosti. Tovaryši Jan, Stašek a Martin jsou zatčeni u Týnského chrámu, kde společně s dalšími Pražany bránili fanatickému faráři Peklu v kázání o odpustcích. Purkmistr slíbí Husovi jejich propuštění, ale nakonec jsou všichni tři veřejně popraveni. Papež vyhlásí nad Husem klatbu, a proto je Hus nucen uchýlit se na Kozí Hrádek, kde ve svých kázáních pokračuje. Papež požádá českého krále Václava IV., aby Husa přiměl k cestě na koncil do Kostnice. Přes varování přátel se Hus do Kostnice vydá, když získá od římského a uherského krále Zikmunda glejt, který mu zaručuje bezpečnou cestu tam i zpět. V Kostnici je však uvězněn… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (276)
Scénář k téhle trilogii psaly stránky komunistických učebnic a režimních cenzorů, historické povědomí drancuje způsobem možná mnohem horším než takový Major Zeman. Otázka je, jestli i navzdory tomu dokáže nabídnout nějaké alespoň filmové hodnoty. Tento první díl jich má velmi málo, až na pár momentů se tu tupé odříkávání povinných dialogů střídá s ještě tupějšími monology, dav se valí plátnem pouze aby se ukázala síla lidu, vše velmi statické, charaktery bez života o ikoně Husa nemluvě. Zahrané na objednávku. O nějakém přesahu nemůže být řeč, s tímhle by zkrátka ani jiný režisér nedokázal za takových podmínek víc udělat. Snad jen obraz středověku je v celé trilogii díky ladovskému technicoloru historii blíže než sychravá Vláčilova černobílá. ()
Historický výpravný film, který je aktuální v každé době. Otakar Vávra byl řemeslník nejvyšší úrovně a v každém režimu dokázal točit kvalitní látku a filmy, co si budeme povídat. Jan Hus je první částí Vávrovy trilogie o českých dějinách a historicky je zpracován velmi věrohodně, i když dobová ideologie se trošku podepsala. Krásné kostýmy, kulisy a veškeré miniatury navrhl Jiří Trnka podle přesných dobových reálií. Herecky vedle Zdeňka Štěpánka exceluje Bedřich Karen (kardinál), Vladimír Řepa (výběrčí odpustků), František Smolík (papežský legát), František Kreuzmann (papežský komisař) nebo Karel Hoger (Václav IV). ()
Hus by se jistě obracel v hrobě, kdyby nějaký měl. Jedná se totiž o reklamu na socialismus prakticky v každém záběru. Vávrovi se ale jedno musí nechat. Točil to v nejhorší možné době, ale stejně stvořil historický velkofilm, kterému se u nás za desítky let dokázala vyrovnat jen hrstka dalších snímků. ()
přes veškerou ideologii (která ale tady tolik neruší) a měnění historie (toho ale mají v každym hollywoodskym historickym filmu mnohem vic) tomu nelze upřít veliké filmařské kvality. A když se člověk trochu zamyslí, začnou mu praktiky katolické církve hodně připomínat komunistickou stranu, takže nějaká velká rudá agitace to zas rozhodně neni...zdeněk štěpánek exceluje, pár herců (hlavne herecky) trošku moc přehrává, ale třeba františek smolík, karel hoger nebo jan pivec coby proradný zikmund jsou vyborni! ()
První část historické trilogie Otakara Vávry. Je to naše národní historie a tak bychom se na film měli dívat s velkým porozuměním. Myslím, že na to, jak je film starý (55 let) je stále dobrý. Snad jedinou výtku : asi pvních 6 minut je zvuk na DVD velmi špatný a nejasný. Dav řve, někdo tam mluví, ale vy nevíte co. Pak už je celý film zvukově OK. Ve filmu hrají všechny herecké legendy, které ve své době na uměleckém nebi něco znamenaly a dodnes znamenají. ()
Galerie (54)
Zajímavosti (17)
- Josef Mixa a Marie Tomášová zde hráli snoubence Martina a Johanku. O rok později spolu hráli pár Švandy a Dorotky ve filmu Strakonický dudák (1955). (Nick321)
- Kozí Hrádek byl namalován v perspektivně zmenšeném měřítku na velikou tabuli skla. Postavení hradu by vyžadovalo z hlediska techniky staveb filmových dekorací pracnou stavbu. (M.B)
- Na stavbu Týnského chrámu bylo použito makety s 68 papírovýma figurkama o výšce 22 mm. (M.B)
Reklama