Jan Hus

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)

Některé repliky ze začátku filmu ve mně díky přispění skupiny Těžkej Pokondr vyvolály smích ve vážných situacích, jinak však tento snímek ke smíchu samozřejmě rozhodně nebyl. Naopak, hodnotil bych ho jako docela zdařilé historické dílo. Jistě, film má zřetelný revoluční náboj, tvůrci si postavu Husa upravili dle potřeby (a v jednu chvíli z něj udělali dokonce opravdového kacíře, když při cestě do Kostnice sám stavěl lid nad boha, to už přehnali), taky čistě čeština nebyla úplně fajn, ale díky těm vpravdě silným emocím, které dokáže snímek v divákovi vyvolat, a Vávrově řemeslnému umu dávám ještě slabší 4*. Stejně jako za to připomínání pravdivé obžaloby zločinecké církve, té není nikdy dost, i když trend dnešní doby velí bohužel něco úplně jiného… (27.12.2012)

Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. (03.03.2021)

Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, národní komunistického revolučního obrození. Je vtom cítit vliv padesátých let, to samozřejmě škoda. (25.04.2015)

Pred dvadsiatimi rokmi som tento film a celú trilógiu zbožňoval, dnes musím po opätovnom vzhliadnutí skonštatovať, že jeho "čiernobielosť" (tá by ale nevadila) a najmä uchopenie ma už príliš neoslovujú. Vzletné dialógy a preslovy, ktoré v reáli určite takto prednášané neboli, výraze a mimika tvárí, z ktorých nám musí byť hneď jasné, kto je tu dobrý a kto zlý. Inšpirácia ruským socialistickým realizmom sa nezaprie, rovnako ako rozprávkovosť českej kinematografie. Takže nie poplatnosť režimu a nenávisť k cirkvi je to, čo by dnešnému divákovi malo vadiť, ale tá všeobecná naivita, akou je látka podaná. Áno, je to staré, je to skutočne veľkofilm, na aký dnes budeme ešte dlho v našich končinách čakať a určite to nie je nuda. Či Husa brať ako bohato informačný historický film, záleží na tom, či si z neho zoberiete suché fakty, alebo uveríte jeho štylizovanej histórii českých dejín. Každopádne si myslím, že celá trilógia je pre Slovákov a Čechov povinná filmová "četba". Odváži sa ešte niekto niekedy natočiť veľkofilm o Jánovi Husovi? Psychologicky a historicky verný, príťažlivý pre dnešné publikum? Prečo sa tak vlastne ešte nestalo? (29.05.2014)