Reklama

Reklama

Jan Hus

  • USA Jan Hus
Rozhovor
Československo, 1954, 115 min

Režie:

Otakar Vávra

Předloha:

Miloš Václav Kratochvíl (kniha), Alois Jirásek (kniha)

Kamera:

Václav Hanuš

Hudba:

Jiří Srnka

Hrají:

Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Václav Voska, Eduard Kohout, Bedřich Karen (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Praha roku 1412. Papež Jan XXIII. vyhlásil prodej odpustků, ale Pražané, poučeni kázáním mistra Jana Husa, se proti papežově nemorálnímu nařízení bouří. Hus káže v Betlémské kapli, zatímco královna Žofie ho nabádá k umírněnosti. Tovaryši Jan, Stašek a Martin jsou zatčeni u Týnského chrámu, kde společně s dalšími Pražany bránili fanatickému faráři Peklu v kázání o odpustcích. Purkmistr slíbí Husovi jejich propuštění, ale nakonec jsou všichni tři veřejně popraveni. Papež vyhlásí nad Husem klatbu, a proto je Hus nucen uchýlit se na Kozí Hrádek, kde ve svých kázáních pokračuje. Papež požádá českého krále Václava IV., aby Husa přiměl k cestě na koncil do Kostnice. Přes varování přátel se Hus do Kostnice vydá, když získá od římského a uherského krále Zikmunda glejt, který mu zaručuje bezpečnou cestu tam i zpět. V Kostnici je však uvězněn… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Rozhovor

Recenze (275)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Opravdu kontroverzní filmové dílo. Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský (reprezentovaný prof. Palackým, zpopularizovaný Aloisem Jiráskem) a neméně důležitý proud katolický (reprezentovaný prof. Pekařem, zpopularizovaný např. Jaroslavem Durychem), přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů...film natočený v kontextu své (mezní) doby... Těžko pak hodnotit absolutně...(i když nepopiratelné umělecké kvality má)... Podobné filmy: Jan Žižka, Proti všem ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Tak ako bol Hus vykreslený tu, tak by sa mal skôr považovať za pravého kresťana, no problém je, že toto dielo nebolo úplne historicky správne a od neprávd, poloprávd a vynechaných vecí, to smeruje až k vrcholom propagandistických filmov, z ktorých komunistická strana nemusela mať obavy. Film je inšpiratívny, dobre zahraný, no radšej by som chcel vedieť, ako to bolo naozaj a bez príkras, ktovie, možno by som si jeho odkaz cenil ešte viac. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Ne, to co nám zanechal O.Vávra, není bohužel Mistr Jan Hus, ale představa komunistické propagandy, jak by mohl vypadat kazatel v Betlémské kapli, kdyby to byl asketický sociální revolucionář, a ne obtloustlý, růžovolící katolický kněz, který káral církevní praktiky a vesele zemřel za pravdu Ježíše Krista. ()

Pierre 

všechny recenze uživatele

Vávrovu Husitskou trilogii provází zvláštní pověst. Často je osočovaná z pokřivování historie poplatné době. Zároveň je ovšem považována za klasiku a klenot československé filmografie  a na svou dobu je nazývaná velkofilmem.  Přesto jsem se dlouhou dobu trilogii vyhýbal. I jako mladšího ročníka mě staré filmy velmi  baví a jsou mým zájmem,  ale tohle mě nedokázalo nalákat a dýchalo to na mě na první pohled jistou nepříjemnou archaičností. Nakonec jsem ale k (zatím alespoň prvnímu dílu trilogie) shodou okolností dostal a zhlédl. Minimálně jsem nakonec rád, že jsem si odškrnul rest a snímek  jakožto klasiku viděl. Trošku jsem doufal, že tam jakožto laik ty agitační prvky až tak nepoznám. Asi jsem byl předem trochu zaujatý, ale prostě hned na začátku z toho bohužel  trčely  na sto honů. Všechny ty plakátové postavy ,patetické dialogy, sošné herecké výkony a Jan Hus myslící  sice na Bibli, ale hlavně  na lid a  fujfuj vrchnost  mě trochu vyvedly z míry a zacházely až do nechtěné parodie. Trochu živé vody do toho dával Karel Hoger jakožto živelný král Václav IV, který mi přišel jedinný jako plastický člověk z masa  a kostí. Jinak jsem se bohužel často neubránil nechtěnému výtlemu a radši to ani nebudu dále rozvádět.   Ale po menším výsměchu má přijít uznání.  Jsem naprostý laik na historii a příběh Jana Husa byl už tolikrát, zmiňovaný a zapsaný v učebnic dějepisu, že si možná ani člověk neudomí, jak moc se doopravdy obětoval a jakou má jeho příběh dodnes sílu a přesah (ach, ten patos, že?). A to přece jen ani v 50.letech nedokázali zahrabat pod zem. Hus mi zde přišel trochu zdeformovaný, ale něco z něj tady snad přece jen zústalo. Po hodině, kdy jsem film bral spíše jako exkurs do doby do 50.let a tehdejší pohled na historii, to přece jen nabralo jisté osobní grády. Ten příběh prostě nešel úplně smazat,  takže to jistým způsobem i gradovalo. A pasáž v malé tmavé vězeňské komůrce mě už i jistým způsobem dostala. Závěrečná sekvence po upálení  se zase ve stylu takového nepříjemného agresivního patosu, ale co už. Celkově nechci filmu určitě upírat jisté filmařské kvality a vysmívat se nemalému zástupu příznivců. Já s panem Vávrou na jedné lodi úplně nejsem, ale párkrát se mi během sledování podařilo na ni nastopit. Takže přestože to na mě bylo občas moc archaické, zatuchlé dobou, sem tam nechtěně směšné a  tak nějak vyčerpávající, výsledný dojem je tedy určitě minimálně smířlivý.  A I TAK JSEM SVOBODEN, MOHU SE SVOBODNĚ ROZHODNOUT. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (17)

  • V roce 1955 nebyl na zákrok Vatikánu film Jan Hus uveden v soutěži na XVI. MFF Benátky. (lausik)
  • Mezi poslední slova Jena Husa patřila: " Za sto let Bůh dá povstat člověku, jehož volání po reformaci nebude moci být umlčeno!" Za sto dva let přibil Martin Luther 95 tezí na dveře Wittenbergského kostela. Nedlouho na to přišla reformace. (Kuny27)

Související novinky

Bathory – velkofilm po Československu

Bathory – velkofilm po Československu

25.02.2007

Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)

Reklama

Reklama